Vládní balíčky vyjdou dráž, než se počítá. Co všechno v nich je?

Poslanci odklepli tento týden další balíčky záchranných opatření, z nichž některé vyjdou daňové poplatníky zdarma (moratorium na nájmy), jiné ale přinesou na státní pokladnu velký nápor (kurzarbeit, pomoc živnostníkům).

Plán pro státní rozpočet, revidovaný teprve před dvěma týdny, tak s největší pravděpodobností znovu neplatí. Jeho schodek – tedy částka, kterou si bude třeba letos půjčit – už v březnu vláda zvedla z 40 na 200 miliard. Snadno se ale může dostat o dalších 100 miliard výš.

Shoduje se na tom většina nezávislých ekonomů, kteří – stejně jako stát – teprve nyní zveřejňují svoje odhady dopadu koronaviru. Vládní odhady jsou podle nich příliš optimistické. Schodek odhadují výš ze dvou důvodů: jednak kvůli ceně záchranných opatření, ale hlavně kvůli obavě z hlubšího propadu ekonomiky, který bude znamenat menší výběr daní a větší nápor na sociální výdaje.

„I když řadu opatření podporuji, fascinuje mě, že jen zlomek legislativních návrhů, které jsem pročítal, hovoří o ekonomických dopadech,“ říká ekonom Citibank Jaromír Šindel. Ve své analýze, kterou banka rozesílala ve středu klientům, odhaduje náklady všech dosud schválených opatření na 138 miliard korun (viz tabulka). Kromě toho Šindel počítá s tím, že česká ekonomika letos propadne o 7,5 procenta, což způsobí výpadek v rozpočtových příjmech a další růst deficitu. Dohromady odhaduje letošní schodek rozpočtu na 290 miliard korun.

Aktualizovaná makroekonomická prognóza ministerstva financí, vydaná tento týden, počítá letos s poklesem ekonomiky o 5,6 procenta. Schodek hospodaření všech státních institucí, kde státní rozpočet tvoří dominantní část, ale patří tam i rozpočty obcí, krajů, státních fondů nebo zdravotních pojišťoven, odhaduje letos na 228 miliard, tedy v souladu s revidovaným schodkem státního rozpočtu ve výši 200 miliard.

Ekonomové z privátní sféry však vidí výhled hůř. S větším propadem ekonomiky i rozpočtu počítá Komerční banka, Unicredit, ING, Generali nebo Deloitte. „My počítáme s poklesem ekonomiky o 11 procent. Původně to vypadalo jako extrémní scénář, ale data, která mezitím začala přicházet, jsou s tím docela v souladu,“ přibližuje Pavel Sobíšek, ekonom Unicredit a zároveň předseda výboru pro rozpočtové prognózy, orgánu složeného z lidí z privátní sféry, který má fungovat jako protiváha vládních prognostiků a nezávisle jejich závěry komentovat. Další jednání má na programu příští týden.

Kurzarbeit: 44 mld. Kč 

Stát hradí 60–80 % mezd v podnicích zasažených krizí, nárok vyhodnocují úřady práce. Program už běží, podniky začaly podávat žádosti tento týden, ale start provázejí obtíže kvůli administrativní náročnosti.

Vratka za daňovou ztrátu: 30 mld. Kč

Firmy, které letos spadnou do ztráty, si ji budou smět započítat proti ziskům z let 2018 a 2019 a odpovídající část zaplacených daní dostat zpět. Návrh vyžaduje změnu zákona, ministerstvo financí ho slibuje předložit po odbavení naléhavějších bodů.

Vypnutí EET: 5 mld. Kč

Po dobu nouzového stavu a následujících tří měsíců odpadá povinnost elektronicky evidovat tržby. Zákon už platí. Start 3. a 4. vlny EET platí od května, ale stát nebude evidenci kontrolovat nejméně do srpna.

Slevy na pojistné: 24 mld. Kč

OSVČ nemusí od března do srpna platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Pojistné za rok 2020 se sníží o minimální měsíční platby za toto období, tj. dohromady 29 376 Kč. Oba zákony už platí.

Ošetřovné: 1,4 mld. Kč 

Rodiče dětí mladších 13 let mají po celou dobu zavření škol nárok na ošetřovné. Nárok mají i OSVČ (424 Kč na den), o příspěvky za březen už se lze hlásit.

Pětadvacítka: 19 mld. Kč

Jednorázový kompenzační bonus 25 tisíc za období do konce dubna pro samostatně výdělečné činné osoby, které kvůli koronaviru musely omezit činnost. Omezení se dokládá čestným prohlášením na finanční správu. Zákon už prošel Senátem.

Dotace zemědělcům: 4,3 mld. Kč

Vláda z rozpočtové rezervy uvolnila navíc peníze na dotace v zemědělství, potravinářstí a lesnictví s odůvodněním, že jde mj. o potravinovou soběstačnost.

Injekce do zdravotnictví: 5,8 mld. Kč

Mluví se o finanční injekci ze státního rozpočtu do zdravotních pojišťoven, formou navýšení plateb za státní pojištěnce.

Poukazy na dovolenou: 5,2 mld. Kč

Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje dotované poukazy na dovolenou v Česku. Firmy by je mohly nabízet zaměstnancům a získat daňový odpočet jako u zaměstnaneckých benefitů.

Další opatření bez přímého nároku na rozpočet

Garantované půjčky

Přes státní instituce ČMZRB a EGAP půjde získat bezúročné a státem částečně garantované půjčky. K dispozici má být výhledově až 900 miliard korun. Úvěry budou vyřizovat komerční banky, některé podniky z rizikových oborů, třeba z cestovního ruchu, ale banky odmítají. Programy už se rozbíhají.

Odklad nájmů

Nájemníci nemusí platit nájem za březen - červenec hned (u komerčních nemovitostí za březen - červen), ale mohou platbu nechat až na konec roku. Pronajímatelé nesmí za tyto zpožděné platby zrušit smlouvu. Návrh prošel sněmovnou. U bytů bude nárok vyhodnocovat úřad práce, metodiku bude ministerstvo pro místní rozvoj teprve zpracovávat. Pronajímatelé požadují státní garance nebo kompenzace.

Splátkové prázdniny

Splátky hypoték, firemních úvěrů a spotřebitelských půjček si lze odložit až o půl roku. O odklad je třeba požádat, ale není nutné ho zdůvodňovat. Po dobu odkladu poběží dlužníkům úrok – firmám v dosavadní výši, od spotřebitelů lze požadovat až 8 % + základní sazbu ČNB. Odklad se týká bank i nebankovních institucí. Návrh prošel sněmovnou.

Ochrana dlužníků

Podnikatelé a firmy ve finanční tísni budou mít větší volnost při vyhlašování insolvence. Do konce června budou pozastaveny některé exekuce. Rozšíří se nezabavitelné minimum. Zmírní se podmínky pro oddlužení. Návrhy prošly sněmovnou.

Ochrana cestovek

Tuzemské cestovní kanceláře mohou místo peněz za zrušené zájezdy s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna vracet klientům poukázky v plné hodnotě, za které půjde pořídit jiný zájezd. Pokud je lidé nevyužijí, dostanou poté peníze. Návrh prošel sněmovnou.

Větší prostor pro ČNB

Centrální banka bude moci obchodovat s širším spektrem cenných papírů, nakupovat bude smět od většího množství subjektů, nejen od bank. Rozšíření má nastat jen do konce příštího roku. Zákaz kupovat dluhopisy na primárním trhu, tedy třeba rovnou od vlády, trvá. Návrh prošel sněmovnou.