Viktor Orbán bojuje proti viru. Ale ještě víc proti opozici

Největší dobrodružství maďarských politických reportérů je číst vládní věstník v pátek pozdě večer. Ta nejzajímavější rozhodnutí kabinetu Viktora Orbána a jeho strany Fidesz se tu často objevují právě v dobu, kdy zbytku země - chtě nechtě - začíná víkend. Minulý pátek se tak na vládních stránkách objevil výnos, podle něhož příjmy z firemních daní neputují do obecních, ale do krajských kas - centrálněji spravované příjmy podle vlády znamenají účinnější boj proti pandemii a jejím následkům. To je krajně nejisté, ale možné. Naprosto jisté nicméně je, že Orbán opět využil výjimečný stav k tomu, aby slabé opozici sebral s pomocí úředních nařízení i to málo, co ve volbách získala.

Maďarské kraje jsou opomíjenou disciplínou tamního politického sportu. Drtivá většina moci leží na centrálních úřadech v Budapešti. Pokud nějaká zbývá, pak na radnicích velkých měst. Pro kraje už žádná nezbyla, a ani se tak o ně nevede velký boj. Volby do nich probíhají ve stejný čas jako volby komunální, na které se při kampani soustředí pozornost. Ti, kdo chtějí v Česku zrušit kraje, argumentují tím, že je to zbytečná novinka. Ti, kdo je v Maďarsku rušit nechtějí, argumentují tím, že když už nic jiného, je to alespoň historický zvyk.

Z hlediska aktuální politiky však mají maďarské kraje ještě jednu důležitější charakteristiku: plně je ovládá vládní Fidesz. Takový byl i výsledek komunálních voleb loni v říjnu. Různorodá maďarská opozice tehdy nevěnovala krajům velkou pozornost. Zčásti z nedostatku prozřetelnosti a zčásti z nedostatku energie se plně věnovala volbám ve městech, kde stavěla společné a bolestně dohodnuté kandidáty.

Byla v tom i obava, že když projeví o kraje velký zájem, přijde podobná úřední rána jako v únoru 2018. Tehdy právě bylo před důležitými parlamentními volbami a opozice kula plány, jak společnými kandidátkami zbavit Fidesz aspoň ústavní většiny. Státní volební komise proto přišla s účelovým výkladem volebního práva, který velké opoziční spojování v praxi znemožnil. Dubnové volby pak Fidesz s přehledem vyhrál a už potřetí těsně obhájil ústavní většinu.

A tak se loni v říjnu opozice soustředila takřka výhradně na města. Dosáhla jistých úspěchů,  například vládní straně v podstatě sebrala Budapešť, ale získala primátorská křesla i v jiných městech. Viktor Orbán byl podle maďarských pozorovatelů i zdrojů zevnitř vládní strany výsledkem komunálních velmi nepříjemně překvapen. Získal nakonec hlavně obavu, zda se moc jeho státostrany nedrolí - a spolu s ní jen dominanci v nepodstatných krajích.

Avšak i tu nyní šikovně využil. Páteční úřední dekret neznamená nic jiného než to, že opoziční samosprávy budou mít méně peněz k dispozici - a bez prostředků se špatně vládne. Dá se přitom předpokládat, že starostové patřící k Fidesz nebudou mít problém od krajských úřadů dostat potřebné částky zpět. Fidesz už nedávno - v rámci výjimečného stavu - zkusil moc opozičních samospráv osekat, a to zřízením zvláštních akčních výborů, které v podstatě přebíraly veškerou samosprávnou moc. Humbuk ze strany opozice, samospráv i ze zahraničí byl tak velký, že vláda ustoupila. Nyní dosáhla něčeho podobného, jen oklikou.

Vir na opozici

Opodstatněné podezření, že vláda proti opozici zneužívá státní úřady, tu je už dlouho. Kromě zmíněného nového výkladu volebního zákona před parlamentními volbami, který na poslední chvíli znemožnil nebo velmi zkomplikoval opoziční spolupráci, dostávaly opoziční strany v tu samou dobu vysoké pokuty od státního auditora za domnělé nejasnosti ve stranickém financování. Strana Jobbik se kvůli tomu dostala až na hranu bankrotu, i ostatní partaje (už tak dost chudé) finančně trpěly. Jediný, kdo nebyl zkoumán, neboť jeho financování bylo podle státního auditu nade vší pochybnost transparentní, byl nepřekvapivě vládní Fidesz, který má kasu v podstatě bezednou a k permanentní kampani vyžívá i veřejné a evropské peníze.

Loni v říjnu, po opozičním vítězství v komunálních volbách v Budapešti, vypověděla centrální vláda hlavnímu městu velkou většinu stávajících dohod a spolupráci. Premiér Orbán to vysvětlil tím, že tyto dohody - ze kterých město finančně profitovalo - nikdy nebyly uzavřeny mezi vládou a městem, ale mezi jím osobně a bývalým primátorem Istvánem Tárlosem. Když Tárlos - oficiálně nezávislý politik, v praxi muž Fideszu - volby prohrál, tak dohody končí a na nového primátora Gergely Karácsonyho se nevztahují.

Naposledy pak letos v březnu Fidesz prosadil zákon, podle nějž se politické strany musí solidarizovat s občany, a tak se jim státní příspěvek krátí o polovinu, která polovina putuje do státního rozpočtu – oficiálně na boj s pandemií. Pro bohatý Fidesz, který nedělá rozdíl mezi státní a vlastní kasou, je to jedno. Pro ostatní politické strany je to zásadní finanční problém.