Válka na Ukrajině: Orbán bude konzultovat s občany, zda si přejí protiruské sankce
 
Viktor Orbán
Viktor Orbán po vítězství ve volbách, duben 2022 • Autor: REUTERS

 

Pondělí, 15:00: Maďarsko uspořádá takzvanou národní konzultaci, při níž se občanů zeptá, zda si přejí protiruské sankce. Podle agentury Reuters to v pondělním projevu v maďarském parlamentu uvedl premiér Viktor Orbán. Podle něj jsou sankce spolu s vysokými cenami energií důvodem současných problémů evropské ekonomiky. Evropská unie uvalila na Rusko sankce kvůli jeho krokům na Ukrajině, některé už po ruské anexi Krymu v roce 2014 a tehdejší podpoře proruských separatistů na východě Ukrajiny. EU sankce výrazně rozšířila od začátku ruské invaze v únoru letošního roku.

Reklama
Reklama

V souvislosti s nynějším Moskvou organizovaným hlasováním o připojení částí Ukrajiny k Ruské federaci uvažuje o dalším zpřísnění sankčních opatření. Přijetí nových sankcí však musí schválit všechny členské země sedmadvacítky. Orbán v parlamentu prohlásil, že protiruské sankce se obrátily proti Evropě. Pokud by byly zrušeny, evropská ekonomika by znovu nabrala na síle, míní. Celkově podle něj sankce způsobují Evropě obrovské škody.

O úmyslu vyhlásit národní konzultaci již minulý týden informovala maďarská média, která citovala z Orbánova proslovu na středečním uzavřeném jednání parlamentního klubu jeho strany Fidesz. Konzultace mají být neformálním průzkumem, během kterého každý dospělý bude moci odpovědět na otázky ve formuláři na internetu nebo ho v tištěné podobě poslat poštou. Premiér podle médií na jednání také řekl, že chce dosáhnout zrušení protiruských sankcí nejpozději do konce roku.

Maďarský premiér známý svým vstřícným postojem k Rusku také zopakoval, že na Ukrajině by mělo být okamžitě uzavřeno příměří a zahájeny mírové rozhovory. Podmínkou Kyjeva pro jednání je požadavek, aby území Ukrajiny zcela opustili ruští vojáci.

Orbán reagoval i na nedávný návrh Evropské komise odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur z unijních fondů mimo jiné kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek. Řekl, že pokud by „bruselští byrokraté“ vyplacení těchto peněz určených na maďarské energetické projekty odepřeli, dokáže je sehnat i z jiných zdrojů. Uvedl přitom, že budoucnost své země vidí navzdory konfliktům s Bruselem nadále v Evropské unii. Ve zmíněném projevu na uzavřeném setkání se svými spolustraníky premiér podle médií prohlásil, že Maďarsko možná opustí EU okolo roku 2030, pokud se blok předtím sám nerozpadne. (ceskenoviny)


Pondělí, 14:00: Bělorusko a Rusko nebudou tolerovat ponížení ze strany Západu, uvedl v pondělí při jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Minsk ani Moskva podle něj nebudou se západními zeměmi vést dialog, dokud jim neprokážou příslušnou úctu. O setkání obou státníků v ruském Soči informovala agentura TASS. „Ponížení nikdo nestrpí. Rusko je gigantická země. Jak by ji mohli ponížit?“ uvedl Lukašenko. Spojené státy se podle něj rozhodly, že budou vládnout světu. „Kdokoliv chce s námi žít v míru, chce nás respektovat, tomu jsme otevření. Jsme na to připraveni, ale nebudeme tolerovat ponížení,“ řekl běloruský státník.

Rusko letos 24. února podniklo invazi na Ukrajinu. Bělorusko se války přímo neúčastní, poskytlo ale ruským silám k útoku na Ukrajinu své území. Západní země uvalily v souvislosti s válkou sankce na Rusko i na běloruský režim, a to kvůli jeho podpoře ruské invaze i za porušování lidských práv v zemi. Lukašenko dnes vyjádřil naději, že spolupráce Minsku a Moskvy nahradí dodávky některých produktů, které dříve obě země získávaly ze Západu. „Budeme létat vlastními civilními i vojenskými letadly. Budeme jezdit vlastními auty. Nebojíme se,“ řekl Lukašenko, podle kterého obě země v posledních měsících dokázaly, že dokážou normálně fungovat. (čtk)


Pondělí, 13:00: Rusko zatím nepřijalo žádné rozhodnutí o uzavření hranic v souvislosti s odchodem ruských občanů do zahraničí po ohlášení částečné mobilizace v zemi. Oznámil to v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva podle něj také očekává, že budou napraveny všechny chyby, které při odvodech nastaly, napsala agentura TASS. O povaze těchto chyb se mluvčí prezidenta přesněji nezmínil. „Nic o tom nevím. V tuto chvíli nepadlo žádné rozhodnutí,“ řekl Peskov na tiskové konferenci v odpovědi na dotaz, zda Rusko uzavře hranice, nebo v některých regionech vyhlásí stanné právo. (ceskenoviny)


Pondělí, 12:00: Ukrajinské úřady u Izjumu nalezly dvě další hromadná pohřebiště, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru se stanicí CBS. Podle něj jsou v nich uložena těla stovek obětí. „Dnes jsem dostal další informace. Našli jsme další dva masové hroby, velké hroby se stovkami lidí. Hovoříme o malém městě Izjumu,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru zveřejněném v neděli. Ukrajinská armáda dobyla Izjum v Charkovské oblasti zpět 10. září v rámci své ofenzivy proti ruským jednotkám. Město bylo pod kontrolou ruských vojáků od dubna. V lese na okraji města objevily úřady před dvěma týdny masové pohřebiště, kde bylo podle zpráv policie z minulého týdne uloženo 447 těl. Specialisté nalezli v hrobech těla 215 žen, 194 mužů civilistů, pěti dětí a 22 vojáků. V případě 11 těl nebylo možné zatím rozeznat pohlaví. Podrobnosti o dalších nalezených izjumských masových pohřebištích Kyjev zatím nezveřejnil. (čtk)


Pondělí, 11:00: Kazachstán, blízký spojenec Moskvy, neuzná možné připojení východoukrajinských oblastí k Rusku. Uvedlo to podle agentury Reuters kazachstánské ministerstvo zahraničí. V oblastech na východě Ukrajiny minulý týden začalo hlasování o jejich připojení k Rusku, které proruské úřady označují za referendum. Hlasování neuznává Ukrajina ani západní státy. „Co se týče konání referend… Kazachstán vychází z principů územní celistvosti států, jejich suverénní rovnosti a mírového soužití,“ řekl mluvčí kazachstánské diplomacie.

Hlasování se na Ukrajině koná v samozvaných proruských útvarech Luhanská lidová republika (LNR) a Doněcká lidová republika (DNR) a na Ruskem okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, do nichž ruské okupační síly „začlenily“ i části dalších oblastí, které momentálně mají pod kontrolou. Mluvčí ministerstva připomněl pozici kazachstánského prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva, který se podle něj „jasně vyjádřil k následování principů mezinárodního práva“ a územní integrity států.

Agentura Interfax připomněla, že Tokajev už v polovině letošního června na mezinárodním fóru v Petrohradě uvedl, že jeho země neuznává LNR a DNR. „Neuznáváme Tchaj-wan nebo Kosovo nebo Jižní Osetii, Abcházii a s největší pravděpodobností tento princip aplikujeme i ve vztahu s kvazistáty, což je podle našeho názoru i Luhansk a Doněck,“ uvedl tehdy prezident. (ceskenoviny)


Pondělí, 10:00:  První skupiny mužů povolaných v rámci ruské částečné mobilizace začaly přijíždět na vojenské základny, uvedla ve své pravidelné zprávě britská vojenská rozvědka. Mnoho z těchto vojáků podle ní nemá žádné vojenské zkušenosti z posledních let. „Rusko nyní bude čelit administrativnímu a logistickému problému, jak zajistit výcvik vojáků,“ uvádí zpráva zveřejněná na twitteru britského ministerstva obrany. Zároveň upozorňuje, že vzhledem k nedostatku vojenských instruktorů a k rychlosti zahájené mobilizace bude mnoho ruských vojáků zřejmě nasazeno na frontu s minimální příslušnou přípravou, což pravděpodobně povede k vysokým ztrátám.Ruský prezident Vladimir Putin minulou středu vyhlásil částečnou mobilizaci, jde přitom o první ruskou mobilizaci od druhé světové války. Ukrajinští a západní pozorovatelé tento krok pokládají za nepřímé přiznání neúspěchu od února trvající ruské války na Ukrajině. (čtk)


Pondělí, 08:00: Z Ruska uprchlo od středečního vyhlášení částečné mobilizace více než 260 tisíc mužů. S odvoláním na zdroj blízký Kremlu, který cituje statistiky tajné služby FSB, to napsal opoziční list Novaja Gazeta. Představitelé bezpečnostních složek a silových ministerstev podle deníku navrhují uzavřít hranice. Prezident Vladimir Putin ve středu nařídil v zemi částečnou mobilizaci, která by se měla týkat asi 300.000 lidí s předchozími vojenskými zkušenostmi. Odpor proti mobilizaci vyvolal omezené protesty v řadě ruských měst a regionů, střety mezi účastníky demonstrace proti odvodům do armády a policií dnes vypukly v jihoruském Dagestánu. I někteří prokremelští činitelé kritizovali údajné zmatky, které mobilizaci doprovázejí. Sociální sítě zaplavily snímky dlouhých kolon na ruských hraničních přechodech. (čtk)


Neděle, 21:00: Rusko bude čelit katastrofálním následkům, pokud se rozhodne použít proti Ukrajině jaderné zbraně, řekl poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Spojené státy by podle něj v takovém případě byly nuceny rázně zareagovat. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského šéf Kremlu hrozbami neblafuje, mezinárodní společenství mu však nedovoluje je uskutečnit. Sullivanovy výroky jsou zatím poslední z řady varování, která američtí činitelé adresovali Moskvě po nepříliš skrývané hrozbě jadernými zbraněmi. Ruský prezident Vladimir Putin ji pronesl ve středu v projevu o vyhlášení částečné mobilizace.

„Pokud Rusko překročí tuto hranici, bude to mít pro něj katastrofální následky. Spojené státy budou rázně reagovat,“ řekl Sullivan v televizi NBC. Slíbil také, že Spojené státy budou pokračovat v podpoře Ukrajiny „zbraněmi, municí, zpravodajskými informacemi a veškerou další pomocí, kterou můžeme poskytnout“. Sullivan nezmínil, jakou povahu bude mít případná americká reakce na ruský jaderný útok na Ukrajinu. Uvedl ale, že Washington Moskvě neveřejně „podrobněji vysvětlil, co přesně to bude znamenat“. Sullivan také řekl, že Spojené státy jsou s Ruskem na toto téma v častém přímém kontaktu, a to i v posledních dnech. Americký prezident Joe Biden předtím ve projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku obvinil Putina z „otevřeného jaderného vyhrožování Evropě“.

Rusko v těchto dnech organizuje ve čtyřech částečně okupovaných východoukrajinských oblastech referenda o připojení k Rusku. Ukrajina ani západní státy tato hlasování neuznávají. Připojením Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti k Rusku by Moskva mohla útoky ukrajinských sil na toto území vykládat jako útok na samotné Rusko. Putin ve svém projevu o mobilizaci řekl, že k ochraně Ruska použije „všechny dostupné prostředky“. Jeho slova - doplněná výrokem „to není bluf“ - byla na světové scéně vykládána jako hrozba použitím jaderných zbraní proti Ukrajině. (čtk)


Neděle, 15:00: Britská premiérka Liz Truss vyzvala spojence, aby se nenechali zastrašit řinčením zbraněmi ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina a zůstali pevní ohledně své podpory Ukrajiny. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se ministerská předsedkyně snaží upevnit vztahy s demokratickými mocnostmi tváří v tvář rostoucím hrozbám ve světě.

Truss, která se minulý týden na své první zahraniční cestě ve funkci premiérky setkala v New Yorku s americkým prezidentem Joem Bidenem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, vyzvala podobně smýšlející demokracie, aby byly rozhodné vůči autokratickým režimům.

https://www.youtube.com/watch?v=NrGcp0HOY94

Putin tento týden nařídil v zemi částečnou mobilizaci a upozornil na možnost jaderného konfliktu. Truss uvedla, že Putin eskaluje situaci na Ukrajině proto, že nevyhrává a dopustil se strategické chyby. „Myslím, že nepředpokládal sílu reakce svobodného světa,“ řekla Truss v rozhovoru na stanici CNN. „Neměli bychom slyšet na jeho (Putinovo) řinčení zbraněmi a falešné hrozby. Místo toho bychom měli pokračovat v zavádění sankcí proti Rusku a nadále podporovat Ukrajince,“ řekla politička, která od svého nástupu do funkce britské premiérky na začátku září zaujala tvrdou pozici vůči Rusku a Číně.

Truss se zároveň dostala do sporu s některými tradičními spojenci, zejména v Evropě a ve Spojených státech, ohledně pobrexitových obchodních ujednání s Evropskou unií. Řekla, že stále chce vyjednat nové řešení v souvislosti s takzvaným severoirským protokolem, že se s americkým prezidentem Bidenem shodla na potřebě zachování míru v této provincii a že stále věří ve výjimečný vztah mezi Británií a Spojenými státy.

„Myslím si, že náš vztah je výjimečný, a je čím dál důležitější v době, kdy čelíme hrozbám ze strany Ruska (a) zvýšené asertivitě Číny,“ řekla. „Jsem odhodlaná, abychom tento výjimečný vztah v nadcházejících letech učinili ještě výjimečnějším,“ dodala.

Truss také řekla, že měla v New Yorku „velmi dobré setkání“ s francouzským prezidentem Macronem. Čelila otázkám ohledně vztahů své země s Francií, vzhledem k tomu, že v době kampaně na post premiérky řekla, že se teprve musí rozhodnout, zda je tato země přítelem, nebo nepřítelem. „Těším se na budoucí spolupráci s ním,“ sdělila nyní. Uvedla také, že spojenci Británie musejí spolupracovat na svém přístupu k Číně i Rusku. Na otázku, zda bude Británie vojensky bránit Tchaj-wan v případě čínské invaze, jak uvedly Spojené státy, Truss odpověděla: „Jsme odhodláni spolupracovat s našimi spojenci, abychom zajistili, že Tchaj-wan se bude moci bránit.“ (čtk)


Neděle, 13:00: V důsledku ukrajinského raketového útoku v Chersonu na jihu Ukrajiny v neděli zemřeli dva lidé, jedním z nich je bývalý ukrajinský poslanec Oleksij Žuravko. S odvoláním na místní proruské úřady o tom informují ruské tiskové agentury, Kyjev se k této informací zatím nevyjádřil. Cherson od začátku invaze okupuje ruská armáda. Ukrajinský generální štáb ve své pravidelné ranní zprávě o vývoji bojů uvedl, že ruské síly pokračují ve snaze plně obsadit Doněckou oblast a udržet dobytá území.

„Podle předběžných údajů byl zaznamenán jeden zásah ze systému HIMARS na hotel v centru Chersonu, kde žili obyčejní civilisté… Dva mrtví, včetně Oleksije Žuravka,“ řekl podle agentury Interfax zástupce záchranné služby. „Ano, Žuravko bohužel zemřel,“ řekl agentuře TASS zástupce šéfa Ruskem dosazené správy Kirill Stremousov.

Žuravko je podle médií bývalý ukrajinský poslanec a člen Strany regionů bývalého proruského prezidenta Viktora Janukovyče, kterého Ukrajinci při protestech v roce 2014 svrhli. V roce 2015 Žuravko odjel do Ruska a ukrajinské bezpečnostní služby ho v nepřítomnosti vyšetřovaly, píše bez dalších podrobností stanice BBC. Do Chersonu se Žuravko vrátil poté, co město obsadili ruští vojáci.

Ukrajinské úřady zatím informace o jeho smrti nekomentovaly. Ukrajinské operační velitelství Jih předtím podle ukrajinské agentury Ukrinform informovalo o pokračujících bojích na jižní frontě a oznámilo, že za uplynulý den zlikvidovalo 57 členů invazní armády, přičemž útočilo na ozbrojené síly. V Chersonu podle Ukrinformu zasáhlo stanoviště ruské národní gardy.

„Okupanti nadále soustředí své úsilí na pokusy plně obsadit Doněckou oblast a udržet dobytá území, jakož i narušit aktivní operace (ukrajinských) obranných sil v určitých směrech. Ostřelují pozice naší armády podél linie dotyku, provádějí letecký průzkum a pokoušejí se získat zpět kontrolu nad ztracenými pozicemi v určitých směrech,“ uvedl ráno na facebooku ukrajinský generální štáb.

Ruské síly podle něj za poslední den podnikly desítky raketových a leteckých útoků, které zasáhly 35 obcí včetně měst Záporoží nebo Mykolajiv. Velení ukrajinských sil rovněž hlásí, že jeho vojáci odrazili pozemní ruské útoky na šesti místech. (čtk)


Neděle, 11:00: Rusové  brzy ráno opět zaútočili pomocí sebevražedných bezpilotních letounů na přístavní město Oděsa. Administrativní budova v centru města byla zasažena třikrát, uvedl s odkazem na mluvčího správy Oděské oblasti Serhije Bratčuka ukrajinský server Kyiv Independent. Na místě pokračují záchranné operace a zasahují hasiči. Zprávy o případných obětech zatím nejsou. Jako sebevražedný bezpilotní letoun se označuje dron, který je obvykle od začátku zkonstruován tak, aby sám posloužil k přímému útoku na cíl. Může být sestrojen i jako takzvaná vyčkávací munice, která je vypuštěna do vzduchu s cílem čekat, než nastane vhodný okamžik k útoku.

Ukrajinci tvrdí, že bezpilotní letouny využívané ruskou armádou pocházejí z Íránu, Teherán to ale popírá. Írán navázal s Ruskem užší spolupráci v kontextu sankcí, kterým obě země shodně čelí ze strany Západu. Podle amerických médií, které se odkazují na představitele tajných služeb, dodal Teherán Moskvě první drony v první polovině srpna.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném noční projevu uvedl, že Ukrajina odpoví na „všechny útoky“ v Záporoží, Charkově, Mykolajivu, Nikopolu, na Donbase a ve všech ukrajinských městech a regionech. „Osvobodíme celou naši zemi - od Chersonu po Luhanskou oblast, od Krymu po Doněckou oblast. Každý vrah a popravčí bude postaven před soud za to, co provedl Ukrajincům,“ řekl.

Zelenskyj také vyzval ruské vojáky, aby utekli z fronty či se vzdali ukrajinské armádě. Slíbil, že s nimi bude zacházeno „civilizovaným způsobem“, uvedla stanice BBC. Učinil tak poté, co ruský prezident Vladimir Putin v sobotu podepsal zákon, který výrazně zpřísňuje tresty pro ruské vojáky, kteří dezertují či neuposlechnou rozkaz. (čtk)


Neděle, 09:00: Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská armáda sestřelila osm ukrajinských bezpilotních letounů, které se snažily zaútočit na území Záporožské jaderné elektrárny. Informovaly o tom agentury Interfax a TASS. Podle mluvčího ministerstva obrany Igora Konašenkova šlo o sebevražedné drony a ruské síly je sestřelily ještě mimo areál elektrárny. Tu okupují ruské invazní síly. Kyjev se k tomu zatím nevyjádřil.

„Radiační situace v Záporožské jaderné elektrárně je normální,“ uvedl Konašenkov podle agentury Interfax. Mluvčí resortu zároveň řekl, že ukrajinské dělostřelectvo ostřelovalo obytné části města Enerhodar a území přilehlé k jaderné elektrárně. „Během dne ukrajinské dělostřelectvo vypálilo 59 střel,“ řekl Konašenkov. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Kyjev a Moskva se už delší dobu vzájemně obviňují z ostřelování Záporožské jaderné elektrárny, kterou od března okupují ruské invazní síly. Zařízení bylo během ostřelování několikrát poškozeno, což vyvolalo obavy z jaderné havárie. V elektrárně, kde stále pracují ukrajinští zaměstnanci, jsou ruští vojáci i vojenská technika.

Záporožská elektrárna je největší atomovou elektrárnou v Evropě a na začátku září ji navštívila delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Šéf organizace Rafael Grossi následně uvedl, že fyzická integrita elektrárny byla několikrát narušena. Dva lidé z MAAE na misi v elektrárně zůstali. V polovině září rada guvernérů MAAE podle agentury Reuters přijala rezoluci, ve které žádá Rusko, aby ukončilo okupaci Záporožské jaderné elektrárny. (ceskenoviny)


Sobota, 23:00: Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v  projevu před Valným shromážděním OSN obvinil Západ, že se snaží zničit a rozdělit Rusko. Prohlásil, že západní rusofobie nyní nabyla „nebývalých a groteskních rozměrů“. Ohradil se také proti kritice nynějších pod dohledem Moskvy organizovaných hlasování v okupovaných částech Ukrajiny o připojení k Rusku, informovala agentura TASS. „Už se neostýchají otevřeně prohlašovat, že mají v úmyslu nejen způsobit naší zemi vojenskou porážku, ale také zničit a rozdělit Rusko. Jinými slovy, aby Rusko zmizelo z politické mapy světa jako příliš nezávislý geopolitický subjekt,“ řekl Lavrov s odkazem západní podporu Ukrajiny, která se dnes sedm měsíců brání ozbrojené ruské invazi.

V ostře protiamerickém a protizápadním projevu šéf ruské diplomacie podle agentury Reuters dále uvedl, že Washington se prostřednictvím sankcí snaží proměnit celý svět ve svůj „vlastní dvorek“. Učinil tak v souvislosti se sankcemi, které uvalil Západ na Rusko v reakci na jeho počínání na Ukrajině. Za „hysterickou“ označil Lavrov reakci západních představitelů na „referenda“ o připojení k Rusku na okupovaných územích Ukrajiny. Podle něj tamní obyvatelé chtějí patřit k Rusku a pouze vyslyšeli údajnou výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ti ukrajinští občané, kteří se cítí být Rusy, odešli do Ruska. „Právě to nyní dělají (…), berou si s sebou svojí zemi, na níž stovky let žili jejich předci,“ řekl Lavrov. (čtk)


Sobota, 18:40: Ruský prezident Vladimir Putin podepsal změny v trestním zákoníku, které zpřísňují postihy za zločiny spáchané v době mobilizace. Schválil také možnost zjednodušeného získávání občanství pro cizince, kteří vstoupí do ruské armády. Částečnou mobilizaci vyhlásil Putin ve středu kvůli neúspěšné ruské válce na Ukrajině.

Ruská státní duma, dolní komora ruského parlamentu, v úterý schválila zákon, podle nějž například za dezerci, poškození vojenského materiálu nebo neuposlechnutí rozkazu nově hrozí až deset let vězení. Novela zavádí také až pětiletý trest za ničení zbraní během války a až 15 let za rabování v době vyhlášeného válečného stavu. Podle agentury Reuters ruským vojákům rovněž hrozí až deset let za mřížemi za dobrovolnou kapitulaci. Mezi přitěžující okolnosti nově patří spáchání trestného činu za mobilizace, válečného stavu a v době války. Ruský trestní řád dosud umožňoval udělit přísnější trest pouze v podmínkách ozbrojeného konfliktu nebo válečných operací.

Ruští poslanci krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, která začala před sedmi měsíci, schválili zavedení trestní odpovědnosti s možností uložit až 15 let vězení za dezinformace a za to, co ruské úřady vyhodnotí jako lživé zprávy o ruské armádě. Moskva svou agresi na Ukrajině označuje jako „zvláštní vojenskou operaci“, přičemž kritikům označujícím ji jako válku nebo invazi hrozí postihy.

Putin podepsal také zákon, který umožňuje cizincům požádat o ruské občanství bez toho, aniž by předtím disponovali povolením k pobytu či splňovali podmínku nepřetržitého pobytu v Rusku po dobu nejméně pěti let. Předpokladem pro zrychlené udělení občanství cizincům je, že podepíšou s ruskou armádou smlouvu na nejméně jeden rok. Vyhlášení mobilizace i zjednodušení procedury pro získání občanství výměnou za vstup do armády přichází v době, ruské síly čelí ukrajinské protiofenzivě a podle analytiků naléhavě potřebují více vojáků. (čtk)


Sobota, 13:45: V Moskvou ovládaných nebo okupovaných částech Ukrajiny druhým dnem pokračují narychlo zorganizovaná hlasování, která proruské úřady označují za referenda o připojení k Rusku. Kyjev a Západ plebiscity považují za podvod. Podle šéfa ukrajinské správy Luhanské oblasti Serhije Hajdaje okupační úřady nutí hlasovat i obyvatele, kteří u sebe nemají doklady. Činitel z Chersonské oblasti Jurij Sobolevskyj uvedl, že proruské síly praktikují „praxi rodinného hlasování“, kdy lidé musí „hlasovat“ za příbuzné.

„Obyvatel Alčevsku na frontě, v zajetí nebo už mrtvý - bude nějakým způsobem hlasovat. Možná i telepaticky - hlas bude započten,“ napsal Hajdaj na svém telegramovém účtu. Členové volebních komisí podle něj v doprovodu ozbrojených ruských vojáků nutí obyvatele hlasovat doma, aby zvýšili hlasovací účast. Zastavují lidi na ulicích a na námitku, že člověk nemá u sebe pas odpovídají: není třeba, známe tě, tvrdí Hajdaj. Proruské úřady podle něj rovněž lidem volají a obyvatelé čelí výhrůžkám výpovědi v práci, pokud nebudou volit.

Už dříve tento oblastní gubernátor podle rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) řekl, že lidé nesmějí odjet z okupovaných míst, dokud pětidenní referendum neskončí. „Máme zprávy od lidí, že takzvané ‚volební komise‘ přicházejí do obydlí zaznamenávat hlasy a doprovázejí je lidé se zbraněmi… Pokud se dveře do bytů neotevřou, hrozí, že je rozbijí,“ uvedl Hajdaj, podle něhož si úředníci zapisují jména obyvatel, kteří hlasují proti připojení k Rusku.

https://www.youtube.com/watch?v=n6_4dNPNOec

Ukrajinský místopředseda chersonské oblastní rady Sobolevskyj tvrdí, že proruské úřady nutí obyvatele hlasovat i dvakrát nebo za ostatní členy rodiny, když nejsou doma. „Druhý den absurdního divadla v Chersonské oblasti. Volební místnosti zůstávají prázdné. ‚Volební komise‘ v doprovodu ozbrojených vojáků kočují po oblasti a stále loví voliče, kteří se všemi způsoby snaží vyhnout se setkání s nimi,“ napsal na telegramu. „Někteří měli smůlu už dvakrát - vyplnit lístky museli ve druhém kole,“ dodal Sobolevskyj.

Světové agentury už dříve informovaly, že proruští úředníci chodí společně s ozbrojeným doprovodem od dveří ke dveřím s mobilními volebními urnami. Ruská televize zároveň ukázala záběry lidí vhazujících hlasy do mobilních uren v různých halách či na dvorech.

Hlasovaní se odehrává v samozvané proruské Luhanské lidové republice (LNR), Doněcké lidové republice (DNR) a na Ruskem okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, do nich ruské okupační síly „začlenily“ i části dalších oblastí, které zatím drží. Odevzdat svůj hlas mohou přijít i obyvatelé zmíněných částí Ukrajiny, kteří jsou v Rusku. Plebiscit má trvat pět dní. První čtyři mají členové volebních komisí navštěvovat domácnosti, popsal už dříve server Meduza a stanice BBC. Okupační úřady toto rozhodnutí vysvětlují obavou o bezpečnost obyvatel, z nichž mnozí musí volit v obcích u frontové linie.

Kyjev a jeho západní spojenci předem označili referenda za podvod. Jejich představitelé uvedli, že výsledky neuznají; považují hlasování jen za krok Moskvy k nelegální anexi dalšího ukrajinského území. Rusko tvrdí, že referenda jsou pro obyvatele regionu příležitostí vyjádřit svůj názor. Všeobecně se očekává, že oficiální výsledky podpoří připojení k Rusku. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která běžně monitoruje různé volby, uvedla, že výsledky nynějšího hlasování na Ukrajině nebudou z právního hlediska platné, protože akce je v rozporu s ukrajinskými zákony i mezinárodním právem, koná se v oblastech, kde není bezpečno, a neúčastní se jí nezávislí pozorovatelé.

Ruské tiskové agentury informují o místních a zahraničních pozorovatelích a zmiňují i dva Čechy. Podle agentury Interfax je v Rusy okupované Záporožské oblasti Čech Roman Blaško, kterého označila jako novináře. Agentura TASS v pátek informovala o muži jménem Jaromír Vašek, jenž podle ní tvrdil, v Luhansku nezaznamenal žádné narušení hlasování a „všichni jsou připraveni hlasovat pro připojení k Rusku“. (čtk)


Sobota, 12:00: Ruský prezident Vladimir Putin se v posledních týdnech více zapojil do strategického vojenského plánování invaze na Ukrajině a odmítl žádosti svých velitelů v terénu, aby se mohli stáhnout z důležitého města Cherson na jihu země. S odvoláním na nejmenované americké představitele to napsal deník The New York Times (NYT).

Stažení z Chersonu by ruské armádě umožnilo spořádaně odejít přes Dněpr a ochránit životy svých vojáků i vybavení. Ústup by však byl zároveň dalším ponižujícím přiznáním Putinova neúspěchu v invazi a přinesl by Ukrajině druhé velké vítězství za měsíc, píše NYT s odkazem na ukrajinskou protiofenzivu v Charkovské oblasti. Cherson byl prvním velkým městem, které padlo do rukou Rusů na začátku jejich vojenské agrese. Zůstává rovněž jedinou oblastní metropolí pod kontrolou Moskvy.

https://www.youtube.com/watch?v=WUWivJqFwcQ

Putin se podle amerického deníku soustředí na vítězství za každou cenu a stal se veřejnější tváří války, zatímco ruská armáda se zdá být ve stále větším chaosu. Tento týden šéf Kremlu ohlásil částečnou mobilizaci, která má podle veřejných vyjádření povolat do zbraně na 300 000 ruských záložníků. Moskva tento měsíc předvedla, že se jí nedostává vojáků, aby mohla pokračovat v ofenzivě, trpí nedostatkem vysoce přesných zbraní a není schopna získat nadvládu nad ukrajinským nebem, píše list.

Podle amerických představitelů Putin v zákulisí přebírá ve vojenském tažení stále větší roli, velitelům prý sdělil, že strategická rozhodnutí v terénu jsou na něm. Ačkoliv přijal některá jejich doporučení - včetně mobilizace civilistů - jeho zapojení vyvolává napětí, tvrdí Američané, kteří mají podle NYT k dispozici vysoce citlivé zpravodajské informace. Jeho odmítnutí odchodu z Chersonu vedlo podle nich také k poklesu morálky u ruských vojáků, kteří tam jsou odříznuti od zásobovacích tras a zřejmě se domnívají, že zůstanou vydáni napospas ukrajinským ozbrojeným silám.

„Situace na Ukrajině je jednoznačně dynamická,“ řekl tento týden šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley. „Na úplné hodnocení je ještě příliš brzy, ale je mi jasné, že strategická iniciativa přešla na stranu Ukrajinců,“ dodal a zároveň upozornil, že před Kyjevem zůstává ještě „dlouhá cesta“.

Rozpory ohledně Chersonu jsou údajně jen posledními neshodami mezi Putinem a jeho nejvyššími veliteli. Podle amerických představitelů vysocí ruští důstojníci opakovaně zpochybňovali počáteční plány invaze, která předpokládala rychlý úder na Kyjev. Ruští důstojníci se prý domnívali, že Kreml jde do války s nedostatečným počtem vojáků a zbraní.

Jejich obavy se ukázaly jako správné a po porážce ruské armády u ukrajinské metropole Putin zmírnil svou kontrolu nad vojenským plánováním, píše NYT. Podle amerických činitelů šéf Kremlu umožnil generálům vytvořit novou strategii zaměřenou na masivní dělostřelecké útoky. Ta byla ve skutečnosti opotřebovávací válkou, která hrála do karet ruské armádě a té se podařilo postoupit na východě Ukrajiny.

Putin se podle amerických činitelů rovněž domnívá, že další ukrajinské vítězství by v době - kdy se řada Rusů pokouší uprchnout ze země, aby se vyhnuli povolání do armády, oslabilo jeho popularitu, což nemůže riskovat. Rozhovory Putina s regionálními vojenskými veliteli na Ukrajině mohou být také součástí snahy o přesnější hodnocení invaze, píše NYT. Američtí představitelé uvedli, že prezident nedostává přesné informace od svých hlavních vojenských činitelů - ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu ruské armády Valerije Gerasimova. (čtk)


Sobota, 10:00: Exhumace dosud objevených masových hrobů v ukrajinském městě Izjumu skončily. Ukrajinské úřady v nich nalezly těla 447 lidí, napsala  agentura Ukrinform s odvoláním na šéfa ukrajinské policie Ihora Klymenka. Mezi pochovanými bylo jen 22 příslušníků ozbrojených složek. „Práce trvala bez přestání celý týden,“ uvedl Klymenko. Specialisté nalezli v hrobech těla 215 žen, 194 mužů civilistů a pěti dětí. V případě 11 těl nebylo možné zatím rozeznat pohlaví.

https://www.youtube.com/watch?v=5uk5aLprd98

„Mnoho těl má známky mučení,“ dodal Klymenko. Již dříve úřady sdělily, že známky po mučení má zhruba 30 těl. Podle Klymenka policejní analytiky nyní čeká náročný úkol určit totožnost obětí tak, aby jejich ostatky mohly být navráceny rodinám. Podle šéfa policie jeho podřízení pozorně mapují a zaznamenávají každý důkaz či indicii o válečných zločinech, kterých se podle ukrajinských úřadů dopustila ruská armáda. „Nezanedbáme ani jeden detail, protože zločinci musí být potrestání,“ uvedl Klymenko. Ukrajinská armáda dobyla Izjum zpět 10. září v rámci své ofenzívy proti ruským jednotkám. Město bylo od dubna pod kontrolou ruského vojska. (ceskenoviny)


Pátek, 20:00: Spojené státy podle vyjádření Bílého domu nevidí důvod, proč by měly upravovat svůj jaderný postoj. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno Západ varoval, že neblufuje, když říká, že je připraven použít jaderné zbraně na obranu Ruska. Informuje o tom agentura Reuters. „Tyto hrozby samozřejmě bereme velmi vážně. V tuto chvíli jsme však neviděli žádný důvod, proč bychom měli upravovat náš vlastní jaderný postoj,“ uvedla mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová. Putin ve středu nařídil první ruskou mobilizaci od druhé světové války, podpořil plán na anexi rozsáhlých území Ukrajiny a pohrozil, že Moskva je na obranu svých území připravena použít všechny dostupné prostředky. (čtk)


Pátek, 18:00: Výměna zajatých ukrajinských velitelů, kteří bránili Mariupol, se odehrála v Turecku. Další bojovníci byli vyměněni na ukrajinsko-ruské hranici a v Saúdské Arábii. Tak popsal agentuře Ukrinform některé podrobnosti nečekané výměny zajatců, která je považována za největší od začátku ruské invaze na Ukrajině, ukrajinský velvyslanec v Turecku Vasyl Bodnar.

Kyjevu se tento týden podařilo ze zajetí dostat 215 lidí, mezi nimiž jsou velitelé pluku Azov, kteří budou podle ukrajinského prezidenta žít do konce války v Turecku. Ukrajina na oplátku propustila 55 ruských nebo proruských zajatců a oligarchu Viktora Medvedčuka, jenž je považován za blízkého Kremlu.

„Na (ukrajinsko-ruské) hranici bylo vyměněno 200 lidí, pět v Turecku a dalších deset v Saúdské Arábii,“ řekl agentuře ukrajinský ambasador. „V Turecku se výměna odehrála v Ankaře a pět našich obránců bylo předáno po proceduře identifikace a ověření osob a po fyzickém předání Medvedčuka,“ popsal Bodnar. Samotné výměně podle diplomata předcházelo mnoho dní intenzivní práce. (čtk)


Pátek, 15:00: Ukrajinci dosud z hromadného pohřebiště v lese u východoukrajinského města Izjum exhumovali 436 těl, 30 z nich neslo „známky mučení“. Informoval o tom na sociální síti telegram gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. O nálezu provizorního pohřebiště se zhruba 450 hroby informovala minulý týden místní policie i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Většina těl patří civilistům.

„Celkem bylo exhumováno 436 těl. Na většině z nich jsou vidět známky násilné smrti a u 30 známky mučení,“ uvedl Syněhubov. Do města, které ukrajinské síly osvobodily od ruských okupačních jednotek teprve před dvěma týdny, plánuje vyslat svou misi OSN.

Podle dřívějších informací starosty Izjumu Valerije Marčenka potrvají exhumace nejspíš delší dobu, protože hrobů je velké množství. „Nové jsme zatím neobjevili, ale máme informace, že existují, takže se po nich pátrá,“ dodal. (čtk)


Pátek, 13:00: Ukrajinské síly podnikají v Doněcké oblasti na východě země útoky na město Lyman, které Rusko ovládlo v květnu. Uvedlo to britské ministerstvo obrany, které se odvolává na informace britské vojenské rozvědky. V Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny se ukrajinským vojákům podle Londýna podařilo proniknout na východní břeh řeky Oskil. Právě tuto řeku se snažily ruské síly začlenit do své obranné linie poté, co je Ukrajinci tento měsíc vytlačili z velké části Charkovské oblasti. „Situace na bojišti je nadále složitá, ale Ukrajina nyní vytváří tlak na území, které Rusko považuje za zásadní pro splnění svých válečných cílů,“ uvedlo britské ministerstvo.

Velení ukrajinské armády pak oznámilo, že ukrajinské síly odrazily nepřátelské útoky v okolí osmi obcí, a jmenovalo města převážně v Doněcké oblasti, včetně Avdijivky. Ukrajincům se také podle hlášení generálního štábu armády podařilo zničit ruský vrtulník Mi-8. Ruské síly kromě toho v noci na pátek stejně jako tu předchozí ostřelovaly Záporoží, uvedl podle agentury Unian představitel záporožské radnice Anatolij Kurtěv. Útok podle něj poškodil civilní infrastrukturu ve městě a sedm domů. Gubernátor Záporožské oblasti Oleksandr Staruch sdělil, že zranění utrpěli tři lidé. (ceskenoviny)


Pátek, 12:00: Vyšetřovací komise OSN k Ukrajině konstatovala, že na Ukrajině byly po ruské invazi páchány válečné zločiny. Byly i znásilňovány, mučeny a protizákonně zadržovány děti. Komise se bude rovněž zabývat tvrzeními o nucených transportech a adopcích dětí. Při ústním představení prvních závěrů komise o tom informoval její předseda Erik Möse. „Na základě shromážděných důkazů komise dospěla k závěru, že na Ukrajině byly spáchány válečné zločiny,“ řekl Möse Radě OSN pro lidská práva při první bilanci bombardování civilních oblastí, vražd, mučení, špatného zacházení a sexuálního násilí po únorové ruské invazi na Ukrajinu.

Nor, který dříve předsedal tribunálu OSN pro válečné zločiny spáchané ve Rwandě, hovořil také o případech, při nichž byly na Ukrajině „znásilňovány, mučeny a nelegálně zadržovány děti“. Möse zdůraznil, že komise je při své práci nezávislá a nestranná. Uvedl i dva případy špatného zacházení s ruskými vojáky.  Rusko se zasedání Rady OSN pro lidská práva nezúčastnilo. S vyšetřovací komisí, která byla zřízena v březnu, odmítá spolupracovat. Předběžná ústní zpráva se opírala o vyšetřování v Kyjevě, Černihivu, Charkově a Sumách, kde zástupci komise navštívili dohromady 27 míst a hovořili s více než 150 oběťmi a svědky. (čtk)


Pátek, 10:00: Čína potvrdila, že respektuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny, napsal dnes na twitteru šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba po schůzce se svým čínským kolegou Wang Iem. Ministři se setkali během zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. V pátek na Moskvou ovládaných a okupovaných územích na východě Ukrajiny začala referenda o jejich připojení k Rusku. Vláda v Kyjevě hlasování považuje za součást snahy Ruska tyto oblasti anektovat podobně, jako tomu bylo v roce 2014 v případě Krymu. Wang I také Kulebovi řekl, že Peking odmítá použití násilí jako způsob řešení konfliktů.

Čína si ohledně více než půl roku trvající ruské invaze na Ukrajinu zachovává neutralitu. Pozornost ale vyvolala nedávná vyjádření po schůzce čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu zemí Šanghajské organizace pro spolupráci v Samarkandu. Ruský prezident tehdy řekl, že „chápe obavy“ Číny kolem konfliktu na Ukrajině, a slíbil, že Moskva udělá vše pro to, aby skončil co nejdřív. (čtk)


Čtvrtek, 20:00: Ruskem ovládané nebo okupované regiony na východě a jihu Ukrajiny se chystají od pátku na hlasování, které označují za referenda o připojení k Ruské federaci. Kyjev a západní země dopředu zdůrazňují, že narychlo zorganizovaná hlasování, která označují jako podvodná, v oblastech ovládaných ruskou armádou nelze uznat.

Rusko dalo najevo své záměry už na jaře a nyní v plánech na urychlenou anexi území, která obsadilo při své invazi na jihu a východě Ukrajiny, pokračuje. Ve zjevně koordinované snaze Moskvou dosazení představitelé v Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti v úterý oznámili, že hlasování na Ruskem kontrolovaných částech těchto regionů zahájí v pátek, přičemž potrvá do úterý. Ruský prezident Vladimir Putin je ve středečním projevu podpořil.

Podobně jako v případě anexe Krymu se Rusko snaží tvářit, že do takzvaných referend není zapojeno. Hlasování oznámili proruští činitelé. Obdobně jako v případě Krymu před osmi lety na něj nebudou dohlížet nezávislí pozorovatelé, píše server Deutsche Welle, který zároveň upozorňuje že regionální referenda jsou na Ukrajině zakázaná.

https://www.youtube.com/watch?v=FbswnrYqUv0

Tím podobnosti podle něj končí a nastupují rozdíly. Samozvaná Doněcká lidová republika (DNR) a Luhanská lidová republika (LNR) jsou separatistické útvary, které jsou od roku 2014 de facto pod kontrolou Moskvy. Putin je uznal za nezávislé státy krátce před únorovou invazí na Ukrajinu. Záporožskou a Chersonskou oblast obsadila ruská invazní vojska z části nebo téměř zcela po vpádu na Ukrajinu. Boje pokračují ve všech čtyřech regionech. A zdá se, že úspěšná ukrajinská protiofenziva zrušila plány na podobné referendum v okupovaných částech Charkovské oblasti.

Podle ruských médií nebude hlasování ve všech regionech totožné. V DNR a LNR budou mít hlasovací lístky jedinou otázku: zda se připojit k Ruské federaci, na kterou bude možné odpovědět ano, nebo ne. V Chersonské a Záporožské oblasti se bude žádat odpověď na tři dotazy - zda je hlasující pro odtržení od Ukrajiny, pro vytvoření nezávislého státu a pro připojení k Ruské federaci.

Hlasovat se má také v Rusku, kam uprchly statisíce Ukrajinců, poznamenává DW. Většina ukrajinských uprchlíků - několik milionů - však utekla do ukrajinských regionů kontrolovaných Kyjevem nebo do jiných zemí. Elektronické hlasování nebude k dispozici. Moskvou dosazené úřady podle agentury Reuters rovněž tento týden oznámily, že části Mykolajivské oblasti, které Rusko okupuje, budou zahrnuty do Chersonské oblasti, což znamená, že i tam bude referendum o připojení k Rusku.

Původní plán Ruska uspořádat referenda, která by se jevila jako řádná - padl, řekl DW ruský politolog Dmitrij Oreškin a poznamenal, že hlasování, které se koná „během války, z níž uprchla téměř polovina obyvatelstva“, nelze brát vážně.

Spolehlivé údaje o současných náladách na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny nejsou k dispozici. Podle průzkumu z roku 2019, který si nechalo zpracovat berlínské Středisko pro východoevropská a mezinárodní studia (ZOiS), se tehdy vyslovilo pro připojení k Rusku kolem 45 procent dotázaných obyvatel separatistických regionů na východě země, přičemž 54 procent chtělo návrat k Ukrajině, píše DW.

Kyjev a jeho západní spojenci označují chystaná referenda za podvod. Všeobecně se očekává, že oficiální výsledky podpoří připojení k Rusku. Pokud okupovaná území skutečně formálně absorbuje Ruská federace, budou mít podle vojenské doktríny Moskvy nárok na ochranu, upozorňuje agentura Reuters.

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který je v současné době místopředsedou ruské bezpečnostní rady, už v úterý pohrozil, že referenda otevřou Kremlu více možností obrany toho, co se podle něj stane ruským územím. „Proniknutí na ruské území je zločin, který umožňuje použít všechny síly sebeobrany,“ napsal na telegramu. Dnes hrozby zopakoval a výslovně zmínil jaderné zbraně. (čtk)


Čtvrtek, 18:00: Americký ministr zahraničí Antony Blinken vyzval členy Rady bezpečnosti OSN, aby dali Rusku „jasný vzkaz“, že jeho „bezohledné jaderné hrozby musí okamžitě přestat“. Blinken hovořil na zasedání Rady bezpečnosti, jehož tématem je „zachování míru a bezpečnosti na Ukrajině“. Šéf americké diplomacie zdůraznil, že rozbíjení mezinárodního řádu nesmí ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi projít. Také poznamenal, že zatímco skončení bojů ze strany Ruska by znamenalo konec války, ukončení bojů ze strany Ukrajiny by vedlo ke konci Ukrajiny.

Putin ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci a pohrozil, že Moskva je na obranu svých území připravena použít všechny dostupné prostředky. Na zasedání Rady bezpečnosti hovořili mimo jiné generální tajemník OSN António Guterres a hlavní prokurátor ICC Karim Khan. Guterres označil jaderné hrozby za nepřijatelné, zatímco Khan připomněl norimberské procesy s nacistickými zločinci a nepromlčitelnost válečných zločinů. (čtk)


Čtvrtek, 14:00: Částečná mobilizace v Rusku nic nemění na statusu ruské speciální vojenské operace na Ukrajině, řekl podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Kreml tak dál popírá, že Rusko vede na Ukrajině válku. „Ne,“ odpověděl Peskov podle agentury Reuters na brífinku s novináři na dotaz, zda se dá konfliktu na Ukrajině nyní říkat válka. Agentura TASS, která patří k prokremelským médiím, slovo „válka“ ve zprávě o vyjádření Peskova nepoužila.

Kremelský mluvčí také sdělil, že praxe, kdy někteří zadržení na středečních protestech proti částečné mobilizaci dostali na policejních odděleních předvolání k odvodové komisi, není protizákonná. Na rozdávání těchto předvolání mužským demonstrantům upozornil projekt OVD-Info. Peskov také označil za přehnané zprávy o davech na ruských letištích po vyhlášení částečné mobilizace. „Objevuje se mnoho fake news na toto téma,“ řekl.

Například podle ruskojazyčného webu BBC jen několik hodin po ohlášení částečné mobilizace začaly mizet letenky do zemí, které mají s Moskvou bezvízový styk. Nejbližší přímé lety z Moskvy do Istanbulu, Jerevanu nebo Baku se zcela vyprodaly. Navíc prudce vzrostly ceny pozdějších letů. (ceskenoviny)


Čtvrtek, 13:20: Rozhodnutí, zda vpustit na své území lidi přicházející z Ruska, je na členských státech Evropské unie. Uvedla to mluvčí Evropské komise v reakci na množství Rusů snažících se prchnout před mobilizací vyhlášenou ve středu prezidentem Vladimirem Putinem. Unijní státy by měly vždy zaručit vstup lidem žádajícím v EU o azyl a jejich žádosti pak individuálně posoudit, dodala mluvčí. Zástupci zemí evropského bloku podle komise v současnosti debatují o tom, jak na novou situaci zareagovat.

Ministři zahraničí unijních států se na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku ve středu shodli na urychlené přípravě nových sankcí, které mají být odpovědí na Putinovu mobilizaci a nepřímou hrozbu jaderným útokem. Kromě toho také podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského budou jednat o dalším společném postupu při vydávání víz Rusům, které v září EU znesnadnila. Česká republika v současnosti řídí jednání členských států unijního bloku.

Podle Komise je v současnosti na členských státech, jak na velký zájem Rusů opustit zemi zareagují. Například pobaltské země už ve středu vyhlásily, že Rusům prchajícím před mobilizací poskytovat útočiště nebudou. „Vstup osob požadujících ochranu v EU by měl být vždy zaručen,“ podotkla mluvčí Anitta Hipper. Pokud budou lidé žádat o azyl kvůli strachu z odvedení do armády, měly by podle ní státy jejich žádosti nejprve posoudit a pak rozhodnout, zda je přijmou. (čtk)


Čtvrtek, 11:00: Rusko se pravděpodobně bude potýkat s logistickými a administrativními problémy už při snaze shromáždit avizovaných 300.000 rezervistů, uvádí ve své pravidelné analýze ruské invaze na Ukrajině britské ministerstvo obrany. Reaguje na středeční vyhlášení částečné mobilizace ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Americký Institut pro studium války (ISW) v pravidelném zhodnocení situace na ukrajinském bojišti píše, že mobilizace nebude mít v příštích měsících podstatný vliv na průběh války.

Poté, co šéf Kremlu ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci v zemi, ruský ministr obrany Sergej Šojgu uvedl, že se bude týkat 300 000 rezervistů. Podle Putina půjde o Rusy s vojenskou zkušeností. „Zřejmě se pokusí z mnoha z těchto vojáků vytvořit nové formace, které pravděpodobně nebudou bojeschopné po dobu několika měsíců,“ okomentoval ruskou mobilizaci britský resort obrany.

Ten rovněž uvádí, že mobilizace bude pravděpodobně u části ruského obyvatelstva velmi nepopulární a Putin podstupuje značné politické riziko v naději, že získá potřebnou bojovou sílu. „Tento krok je fakticky přiznáním, že Rusko vyčerpalo zásoby dobrovolníků ochotných bojovat na Ukrajině,“ domnívají se Britové.

https://www.youtube.com/watch?v=owzy3yD250w

Obdobně hodnotí středeční krok Moskvy ISW, podle jehož analytiků vyhlášení částečné mobilizace odráží mnoho problémů, kterým Rusko čelí při své slábnoucí invazi na Ukrajině, a které nebude pravděpodobně schopno v nadcházejících měsících vyřešit. Mobilizovaní vojáci nevytvoří po několik měsíců významnou použitelnou bojovou sílu a nepřipraví tak Ukrajinu o možnost osvobodit přes zimu další část okupovaného území, domnívá se institut.

Tvrdí také, že ruské zálohy jsou předně špatně vycvičené a po ukončení povinné vojenské služby nemají další výcvik. „Šojgu hovořil o záměru povolat rezervisty s ‚bojovou zkušeností‘, ale jen velmi málo ruských záložníků - kromě těch, kteří nyní slouží na Ukrajině - má jakoukoliv bojovou zkušenost,“ uvádí ISW. Ukrajina a Západ by ruskou mobilizaci podle něj neměly zveličovat, ale ani podceňovat.

Putin podle něj výslovně nevyhrožoval použitím jaderných zbraní, pokud bude Ukrajina pokračovat v protiofenzivních operacích s cílem osvobodit okupované oblasti po ruské anexi. Respektive nezmínil, že ruský „jaderný deštník“ se bude týkat rovněž anektovaných ukrajinských oblastí. Ve svém projevu se zabýval částečnou mobilizací, chystanými referendy na Moskvou okupovaných ukrajinských územích o připojení k Rusku a možností jaderné války. Věnoval se jim však spíše jako samostatným tématům, než jako souvislému celku, míní institut. „Skutečnost, že se o všech třech tématech zmínil v jednom projevu, měla zjevně naznačovat souvislost, ale vyvaroval se toho, aby takovou souvislost explicitně vyjádřil,“ poznamenal ISW.

Putin své poznámky o možnosti použití ruských jaderných zbraní formuloval v souvislosti s údajnými hrozbami Západu. Jeho projev by tak podle institutu neměl být chápán jako výslovná hrozba, že Moskva použije proti Ukrajině jaderné zbraně, pokud bude Kyjev po ruské anexi svých území pokračovat v protiofenzivě. (ceskenoviny)


Čtvrtek, 09:00: Ruské invazní síly ráno provedly raketový úder na Záporoží, informuje ukrajinská agentura Ukrinform s odvoláním na náčelníka oblastní správy Oleksandra Starucha. Některé části města jsou podle ní bez elektřiny, informace o případných obětech se upřesňují. Ukrajinský generální štáb ve své ranní pravidelné svodce uvedl, že Rusové nadále soustředí své úsilí na pokusy plně obsadit Doněckou oblast, organizovat obranu a udržet dobytá území. „Snaží se také v některých směrech narušit aktivní činnost obranných sil (Ukrajiny),“ píše velení ukrajinské armády, podle něhož ruské invazní síly útočí na ukrajinské pozice podél frontové linie a podnikají opatření k přeskupení svých jednotek.

„Za posledních 24 hodin nepřítel provedl osm raketových a 16 leteckých úderů, vypálil 115 protiletadlových raket na vojenské a civilní objekty Ukrajiny, čímž porušil normy mezinárodního humanitárního práva, zákony a zvyklosti vedení války,“ tvrdí ukrajinský generální štáb a dodává, že v důsledku ruských útoků byla poškozena infrastruktura více než 40 obcí, například Marjinky v Doněcké oblasti.

V ostatních směrech nepřátelské jednotky podle něj střílely z tanků, minometů a dělostřelectva různých ráží. „V Mykolajivské oblasti se okupanti zmocnili nákladních aut na převážení mléka od místních komunit a využili je k tajným dodávkám pohonných hmot do válečné zóny,“ zmiňuje štáb. (čtk)


Čtvrtek, 08:00: Ukrajina a Rusko provedly nečekanou výměnu zajatců, která je považovaná za největší od začátku ruské invaze. Zahrnuje 215 lidí, mezi nimiž jsou někdejší obránci Mariupolu, včetně velitelů pluku Azov. Kyjev na oplátku propustil 55 ruských nebo proruských zajatců a Viktora Medvedčuka, vůdce zakázané proruské strany, který čelil obvinění z vlastizrady.

Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyměnil za dvě stovky ukrajinských zajatců jediného muže - osmašedesátiletého oligarchu Medvedčuka, jenž je pokládán za člověka blízkého ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Ukrajina loni zahájila jeho vyšetřování kvůli podezření z vlastizrady a drancování přírodních zdrojů na Krymu. Letos v únoru, krátce po začátku ruské invaze, úřady informovaly o tom, že utekl z domácího vězení. V dubnu tajná služba SBU oznámila, že Medvedčuka zadržela. Politik popírá, že by se dopustil čehokoliv nezákonného.

„Kromě 200 bojovníků se nám vrátilo dalších pět bojových velitelů… Pět superhrdinů,“ uvedl Zelenskyj na svém webu, kde zmínil, že jde mimo jiné o velitele pluku Azov Denyse Prokopenka, Svjatoslava Palamara, Oleha Čomenka nebo Serjihe Volynského, velitele 36. brigády námořní pěchoty, která s Azovem bránila do konce bitvy o Mariupol tamní ocelárny Azovstal. Kyjev za ně poslal do Ruska 55 Rusů a promoskevských Ukrajinců, píše Reuters.

Propuštění ukrajinští velitelé stáli v čele několikatýdenního ukrajinského odporu z bunkrů a tunelů pod obřími ocelárnami v Mariupolu, strategickém přístavu na jihu země. V květnu se společně se stovkami dalších bojovníků vzdali ruským invazním silám. „Ukrajina se dohodla s Tureckem - mluvil jsem o tom s prezidentem (Recepem Tayyipem) Erdoganem - že našich pět velitelů, kteří jsou propuštění ze zajetí, budou v naprostém bezpečí, v komfortních podmínkách a pod osobní ochranou tureckého prezidenta. Do konce války,“ uvedl Zelenskyj.

Prezident doplnil, že se z ruského zajetí povedlo vysvobodit 10 cizinců - pět Britů, dva Američany, jednoho Maročana, Švéda a Chorvata. „Nepřítel je odsoudil k dlouhému vězení nebo smrti,“ poznamenal Zelenskyj, podle něhož tato propuštění pomohla zprostředkovat Saúdská Arábie. Saúdskoarabské ministerstvo zahraničí už během středy informovalo, že Rusko propustilo deset cizinců, které zadrželo na Ukrajině jako válečné zajatce. Podle britského zákonodárce Roberta Jenricka je mezi propuštěnými i Brit Aiden Aslin, jehož v červnu soud samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR) odsoudil k smrti, společně s Britem Shaunem Pinnerem a Maročanem Ibráhímem Sádúnem.

Načasování a rozsah výměny jsou překvapivé, protože ruský prezident Putin ve středu oznámil částečnou mobilizaci v zemi, což je zjevná eskalace konfliktu. Proruští separatisté na východě Ukrajiny také minulý měsíc uvedli, že velitelé z Mariupolu půjdou před soud. Podle veřejnoprávní vysílací společnosti Suspilne se výměna se uskutečnila poblíž severoukrajinského Černihivu.

Původně prapor Azov vznikl v roce 2014 a u jeho zrodu stál jeden z šéfů ukrajinské krajně pravicové a neonacistické scény. Tato dobrovolnická milice poté bojovala na východě země proti separatistům podporovaným Ruskem. Časem se uskupení rozrostlo na pluk. Ukrajina tvrdí, že se reformoval, oprostil od svého radikálního nacionalistického původu, začlenil do národní gardy a je nyní apolitický. Mnozí Ukrajinci členy pluku Azov vnímají jako hrdiny, Moskva je naopak vykresluje jako neonacisty a ruské úřady před časem označily pluk za teroristickou organizaci. Ukrajinské i ruské síly od začátku konfliktu letos v únoru zajaly stovky nepřátelských bojovníků a od té doby provedly několik výměn zajatců. (čtk)


Středa, 13:00: Vyhlášení částečné mobilizace v Rusku je zlomový bod, domnívá se bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Na frontě se vytvoří pro Ukrajinu poměrně složitá situace, kdy Rusko nebude mít k dispozici kvalitnější vojsko, ale bude mít převahu v kvantitě. Záležet ale bude, jak Rusové mobilizované útvary použijí, řekl ČTK. „V tomto okamžiku je zřejmé, že Rusové dospěli k závěru, že jsou vyčerpány všechny možnosti posilování vojsk, které jsou nasazené na Ukrajině,“ dodal a připomněl snahy Ruska posílit armádu vytvořením praporů z jednotlivých oblastí, zapojením žoldnéřů z takzvané Wagnerovy armády nebo vězňů ochotných válčit. „Rusko je dneska v kritickém bodě, kdy muselo udělat některé kroky, aby neztratilo dobyté území na Ukrajině,“ dodal.

Putinům krok je podle Šedivého navázán na referenda, která by se měla konat na územích okupovaných Ruskem. Díky ním bude mít před ruskou společností důvod částečnou mobilizaci vytvořit. Šedivý očekává nasazení novodobých záloh, které má Rusko k dispozici. Vybírat může z vojáků základní služby, kterých je každoročně povoláváno asi 300 000 a kteří prochází dvanáctiměsíčním výcvikem. Podle Šedivého z nich může ruské vedení vybrat ročníky a odbornosti, které potřebuje. Mohou být mezi nimi třeba ženisté, spojaři, letečtí technici nebo i třeba piloti. Zároveň bude Rusko zřejmě aktivovat starší bojovou techniku, na kterou jsou vojáci vycvičeni. „Takže můžeme čekat, že se objeví například starší typy tanků T-72,“ dodal.

https://www.youtube.com/watch?v=SQDOV7KsdUo

Na frontě podle něho částečná mobilizace znamená vytvoření pro Ukrajince poměrně složité situace. „Protože Rusové v tomto okamžiku nebudou mít asi kvalitnější vojska, ale budou mít převahu v kvantitě. Což se na některých směrech může zdát jako poměrně významné,“ uvedl. „Uvidíme, jak ta vojska použijí a jestli budou mít nějakou dobu na stmelení těch mobilizovaných útvarů a jejich přípravu před nasazením,“ dodal.

Potřeba je podle něj nejméně měsíční sladění vojáků. Záleží ale na tom, jaká vojska bude Rusko připravovat. Poukázal na to, že během roční základní služby vojáci nedostanou hluboký výcvik a mají spíše základní znalosti a schopnosti. Na ovládání složitější techniky by potřebovali mnohem delší výcvik i dobu na stmelení, uvedl Šedivý. „Já si myslím, že Rusové udělají, co udělali vždycky, to znamená bez ohledu na stav připravenosti útvarů je v relativně krátké době pošlou na frontu, což bude určitě ještě na podzim,“ doplnil. Zároveň poukázal na to, že ruští velitelé dělají některé věci, které by normální velitel neudělal. Je tak podle něj těžké v současné době předvídat, jak budou nové jednotky použity. Pokud by ale absolvovaly v rozumném rozsahu stmelení a byly nasazeny na přesně definované směry, vytvořilo by to pravděpodobně pro Rusko poměrně výhodnou situaci, dodal Šedivý. (čtk)


Středa, 13:00: Lotyšsko nebude vydávat humanitární ani jiné druhy víz ruským občanům, kteří se budou chtít vyhlášené mobilizaci. Riga nezmění ani stávající omezení vstupu do Lotyšska pro ruské občany. Oznámil to na twitteru lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs. Další pobaltská země v souvislosti s mobilizací zvýšila pohotovost svých sil rychlé reakce. „Z bezpečnostních důvodů Lotyšsko nevydá humanitární ani jiné typy víz těm ruským občanům, kteří se vyhnou mobilizaci, ani nezmění omezení překračování hranic pro ruské občany se schengenskými vízy, zavedená 19. září,“ uvedl Rinkévičs. Pobaltské státy a Polsko tehdy začaly odmítat ruské turisty s odůvodněním, že by neměli cestovat, když jejich země válčí s Ukrajinou. Šéf lotyšské diplomacie dále zdůraznil, že jeho země se nesmí podvolit ruskému vydírání a musí co nejvíce podporovat Ukrajinu. „Rusko je dnes stejným nebezpečím pro Evropu a světový mír, jako bylo nacistické Německo v minulém století,“ prohlásil Rinkévičs. (čtk)


Středa, 12:00: Protiváleční aktivisté svolávají v Rusku na středeční večer k celonárodnímu protestu proti částečné mobilizaci, kterou vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. List The Guardian píše, že rozhodnutí Kremlu vyvolalo v Rusku šok. „Tisíce ruských mužů - našich otců, bratrů a manželů - budou vrženi do válečného mlýnku na maso. Za co budou umírat? Proč budou matky a děti prolévat slzy?“ uvádí hnutí Vesna v prohlášení, kde vyzývá Rusy, aby dnes v 19:00 hodin vyšli do center svých měst. Rusko má několik časových pásem, například v Moskvě je o hodinu více než v Praze.

„Nyní válka přijde do každého domu a každé rodiny,“ varuje dále protiválečné sdružení. Vesna dále viní režim ruského prezidenta Putina z toho, že „uvrhl Rusko do strašlivého krveprolití, izolace a chudoby“. Podle serveru Meduza vyzvalo toto sdružení o den dříve ruské vojáky, aby se odmítli účastnit invaze na Ukrajině a vzdali se dříve, než vstoupí v platnost chystaný zákon, který v těchto dnech schvaluje ruský parlament, a podle něhož se takový krok stane trestným činem.

Agentura AP píše, že částečná mobilizace pravděpodobně zvýší znepokojení Rusů z války, nicméně není podle ní jasné, kolik lidí se odváží skutečně protestovat, jelikož úřady opozici a kritiku invaze na Ukrajině potírají.

Putinovo rozhodnutí vyhlásit částečnou mobilizaci vyvolalo v Rusku šok, píše list The Guardian a poznamenává, že Kreml se od začátku invaze na Ukrajině snaží zakrývat před Rusy chmurnou realitu a ve městech pěstovat pocit normálnosti. S částečnou mobilizací a povoláním 300 000 většinou mladých mužů do služby nyní válka vstoupí do domácností mnoha ruských rodin, podotkl britský deník.

Putinovo ranní prohlášení vyvolalo v Rusku obavy, že někteří muži nebudou moci ze země odjet, píše Reuters. Šéf Kremlu a ministr obrany Sergej Šojgu sice ujišťovali, že povolání do služby se týká rezervistů se zkušeností v ozbrojených silách, nicméně data na serveru Google Trends podle Reuters ukázaly nárůst vyhledávání na Aviasales, což je nejoblíbenější ruská webová stránka pro nákup letenek. Podle údajů Aviasales byly vyprodány přímé lety z Moskvy do tureckého Istanbulu a arménského Jerevanu, což jsou destinace, kam mohou Rusové cestovat bez víz.

Některé další spoje, kde je zapotřebí přestup, například do gruzínského Tbilisi, také nebyly dostupné, píše agentura, podle níž se nejlevnější letenky z Ruska do Dubaje ve Spojených arabských emirátech vyšplhaly na více než 300 000 rublů (přes 120.000 korun). Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov při tiskové konferenci odmítl komentovat možnost uzavření ruských hranic pro Rusy, jichž se mobilizace týká, a které by jim zabránilo se případně odchodem ze země vyhnout povolání do služby. „Vyjasnění v této věci bude následovat,“ řekl Peskov podle agentury TASS.

Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj, který je v současné době ve vězení, uvedl, že částečná mobilizace povede k obrovské tragédii. „Už teď je jasné, že tahle zločinná válka se zhoršuje, prohlubuje a Putin se do ní snaží zapojit co nejvíce lidí. To samozřejmě povede k obrovským tragédiím, obrovskému počtu mrtvých,“ uvedl Navalnyj v prohlášení, které zveřejnili jeho advokáti. (čtk)


Středa, 09:00: Ruský prezident Vladimir Putin ve středu ráno vyhlásil částečnou mobilizaci. V televizním vystoupení uvedl, že je to na obranu před Západem, který se prý snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Mobilizace, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě. Putin v projevu obvinil Západ z „jaderného vydírání“. Rusko má ale podle něj dostatek zbraní na odpovídající reakci a nebojí se je použít. Oznámil také navýšení prostředků pro ruský zbrojní průmysl.

Podle Putina je mobilizace „plně adekvátní hrozbám, kterým čelíme“. Cíl ruské operace na Ukrajině se podle něj nezměnil, je jím „osvobození“ Donbasu, jak Moskva nazývá okupaci ukrajinských území. Putin v projevu podpořil konání referend o připojení k Rusku v Moskvou okupovaných částech ukrajinského území. Lidová hlasování mají podle úřadů samozvané separatistické Doněcké lidové republiky (DNR), Luhanské lidové republiky (LNR) a Ruskem dosazených představitelů částí Chersonské a Záporožské oblasti začít v pátek. Kyjev a západní země dopředu zdůrazňují, že narychlo zorganizovaná referenda, která vesměs označují jako falešná, v oblastech ovládaných ruskou armádou není možné uznat.

Šéf ruského resortu obrany podle ruskojazyčné stanice BBC poprvé od března hovořil o ruských ztrátách během invaze na Ukrajině, Šojgu připustil, že v sousední zemi zahynulo 5937 ruských vojáků. Ukrajinská armáda hlásí, že Rusko přišlo o 54 810 lidí. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Šojgu dále v televizní stanici Rossija 24 uvedl, že Moskva povolá do služby v rámci částečné mobilizace 300tisíc rezervistů,přibližně jedno procento ze svých zdrojů. „Máme obrovské mobilizační zdroje těch, kteří sloužili, mají bojové zkušenosti, vojenskou specializaci. Máme jich téměř 25 milionů,“ prohlásil ministr podle agentury TASS. Mobilizace se podle něj zároveň netýká studentů a branců.

Vyhlášení mobilizace Ruskem bylo předvídatelné a svědčí o tom, že Moskvě nevychází její válečné plány, řekl agentuře Reuters šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Ostatní výroky ruského prezidenta Vladimira Putina v televizním projevu byly podle něj jen rétorické. Jejich cílem bylo přenést vinu za válku na Ukrajině a zhoršující se ekonomickou situaci Ruska na Západ, uvedl Podojlak. (čtk)


Úterý, 20:00: Běloruský vůdce Aljaksandr Lukašenka nařídil uvést všechny bezpečnostní složky do stavu pohotovosti. Hodlá také nastolit větší disciplínu ve společnosti, uvedla běloruská státní média. Podle agentury DPA tím Lukašenka na pozadí války na Ukrajině připravuje zemi na vyhlášení válečného stavu.

„Pokud je nutné uvést nějakou vojenskou složku do pohotovosti podle válečných norem, pak to musíme udělat,“ uvedl Lukašenka podle agentury BelTA s tím, že situace v regionu je „velmi vážná“. Na Ukrajině se podle něj formují jednotky, které chtějí svrhnout běloruský režim a připojit zemi k NATO. Lukašenka také řekl, že má být urychleně vytvořena běloruská domobrana.

Osmašedesátiletý autoritářský vládce rovněž vzkázal, že běloruské společnosti „chybí disciplína“. „Musíme zmobilizovat všechny vládní orgány, aby v zemi zavedly disciplínu a pořádek,“ řekl Lukašenka na setkání se šéfem běloruské bezpečnostní rady Aljaksandrem Valfovičem. Bělorusko je dosud nejsilnějším podporovatelem ruské invaze na Ukrajinu, přičemž Lukašenka dal ruským silám k dispozici běloruské území pro ozbrojené útoky vůči svému sousedovi. Běloruská armáda rovněž pravidelně pořádá cvičení na hranicích s Ukrajinou. (čtk)


Úterý, 16:00:  Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Spojené státy, že se snaží udržet dominantní postavení ve světě a vše ovládat. Informovala o tom agentura AP. Zástupcům zbrojního průmyslu v souvislosti s válkou na Ukrajině nařídil zvýšit produkci.

Na setkání s novými velvyslanci v Moskvě Putin řekl, že „postup k multipolárnímu světu naráží na odpor těch, kteří se snaží udržet svoje výsadní postavení v mezinárodních záležitostech a ovládat všechno - Latinskou Ameriku, Evropu, Asii a Afriku,“ řekl Putin. Dodal, že „hegemonovi se to dost dlouho dařilo, ale navždy to takhle nejde“, bez ohledu na vývoj na Ukrajině.

https://www.youtube.com/watch?v=_FKRDnaz6Uo

Putin svoje rozhodnutí zahájit invazi na Ukrajinu opakovaně vysvětluje jako reakci na údajné narušování základních ruských bezpečnostních zájmů ze strany Západu. Sankce, jež na něj západní země kvůli vpádu do sousední země uvalily, jsou podle Putina součástí snahy Spojených států a jejich spojenců o posílení jejich pozic. Nicméně sankce se jejich autorům vymstily, tvrdí šéf Kremlu.

Později na schůzce se zástupci zbrojařských firem Putin uváděl, že ruské zbraně prokázaly v bojích na Ukrajině svoji efektivitu. „Naše technika efektivně čelí západním zbraním,“ řekl Putin. „Prakticky veškeré zásoby zbraní (států) NATO byly poslány na podporu současného režimu v Kyjevě,“ dodal. Rusko by podle něho mělo západní zbraně zkoumat, aby vylepšilo vlastní arzenál. Uvedl, že nařídil posílit financování nových zbraní, nabídnout více půjček zbrojovkám a zvýšit platy jejich zaměstnancům, aby posílili výrobu. Vojenské průmyslové podniky „musejí dodávat požadované zbraně a vybavení v co nejkratším termínu,“ řekl šéf Kremlu.

Ruská armáda v poslední době zaznamenává v bojích na Ukrajině značné neúspěchy a musela se stáhnout prakticky z celého území Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. V reakci na postup Ukrajinců separatisté v Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice a úřady v Ruskem okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti vyhlásily na konec tohoto měsíce referenda o připojení k Rusku. (čtk)


Úterý, 12:00: Státy Evropské unie formálně schválily poskytnutí půjčky pět miliard eur (asi 123 miliard Kč) Ukrajině, a to na běžný chod státu ochromeného ruskou invazí. Oznámila to Rada EU. Na pomoci, která Ukrajině pokryje provozní výdaje zhruba na měsíc, se unijní ministři financí shodli minulý týden na neformální schůzce v Praze. Schválená podpora navazuje na unijní summit z konce května, kde lídři dali zelenou balíku finanční podpory v objemu devíti miliard eur. Kvůli sporům o způsob ručení z něj však EU zatím uvolnila jen jednu miliardu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v létě kritizoval evropský blok za průtahy. (čtk)


Úterý, 10:00: Ruská armáda podle britské rozvědky přemístila část svých ponorek z krymského přístavu Sevastopol na jih Ruska, informovala dnes agentura Reuters. Podle britské rozvědky tento krok zřejmě souvisí s úspěšnou protiofenzivou ukrajinské armády v posledních týdnech. „Velení ruské černomořské flotily téměř jistě přesunulo své ponorky třídy Kilo z jejich domovského přístavu v krymském Sevastopolu do Novorossijsku v Krasnodarském kraji v jižním Rusku,“ napsala britská rozvědka na twitteru. „Pravděpodobně to souvisí s nedávnou změnou ohrožení v důsledku zvýšené ukrajinské schopnosti zasadit údery dlouhého dosahu,“ dodala s tím, že v posledních dvou měsících černomořská flotila a její hlavní základna čelily útokům.

Ukrajinská armáda v posledních týdnech zesílila protiofenzivu proti ruských invazním jednotkám a dokázala je vytlačit z velké části Charkovské oblasti na severovýchodě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer ve svém pravidelném projevu prohlásil, že ukrajinská armáda se nyní chystá osvobodit celý zbytek Ukrajiny včetně Krymu. (čtk)


Úterý, 08:00: Německá armáda dodá Ukrajině čtyři samohybné houfnice a munici, oznámilo německé ministerstvo obrany podle agentury DPA. Vybavení pošle okamžitě. Berlín se rovněž dohodl s Lublaní na takzvané řetězové výměně, jejímž výsledkem bude dodání bezmála 30 starších tanků slovinské armády Kyjevu. Západ dodává Ukrajině zbraně v rámci pomoci před ruskou invazí, která začala v únoru.

Houfnice Panzerhaubitze 2000 má dostřel až 40 kilometrů a vyznačuje se vysokou rychlostí střelby. K obsluze stačí tři osoby, píše Bundeswehr v popisu systému. Po započtení čtyř nově poslaných houfnic už jich Berlín Kyjevu poskytl celkem 14, vyplývá z vládního seznamu dodaných zbraní. Na projektu spolupracuje s Nizozemskem. „Německem a Nizozemskem dodané houfnice Panzerhaubitze 2000 se v boji více než osvědčily,“ uvedla podle DPA německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Kyjev podle ministryně konkrétně žádal o další zbraně stejného typu a Berlín se rozhodl vyhovět.

Ukrajina požaduje po Německu také obrněné transportéry a tanky Leopard 2. K jejich dodání se zatím vláda kancléře Olafa Scholze staví zdráhavě. Ministryně zahraničí Annalena Baerbock nicméně v rozhovoru s deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung řekla, že navrhuje na úrovni vládní koalice a mezinárodních spojenců co nejrychleji rozhodnout, zda Berlín ukrajinskému požadavku vyhoví.

Scholz v pondělí v telefonickém rozhovoru dosáhl dohody se slovinským premiérem Robertem Golobem o výměně vojenské techniky. Na 28 modernizovaných tanků M-55S slovinské armády poputuje na Ukrajinu, zatímco Slovinsko obdrží 40 německých vojenských transportních vozidel. (ceskenoviny)


Pondělí, 23:00: Lídr samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin a jeho protějšek v Luhanské lidové republice (LNR) Leonid Pasečnik uvedli, že na základě výzev občanů chtějí spolupracovat na referendech o připojení obou separatistických útvarů na východě Ukrajiny k Rusku. Připraveni jít hlasovat jsou podle okupační správy také lidé v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, oznámila ruská agentura TASS. Podle agentury DPA je výzva k uspořádání referend známkou narůstající paniky mezi vedením separatistů.

Občanské komory v LNR a DNR, jejichž oficiálním úkolem je podle ruského vzoru zprostředkovávat státní moci zájmy občanů, dnes oba lídry vyzvaly, aby „neprodleně uspořádali referenda o připojení k Rusku“. Pušilin později v telefonickém rozhovoru s Pasečnikem navrhl, aby republiky v tomto ohledu „synchronizovaly své úsilí“. Předseda občanské komory v Luhansku Alexej Karjakin řekl, že je zatím předčasné hovořit o pevném datu konání referenda.

Zprávy o urychlení referend o přičlenění k Rusku přichází v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu na téměř celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení již v červnu prohlásilo za „osvobozenou“.

Výzva k uspíšení referenda přišla také z okupované části Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, kde ukrajinská armáda od konce srpna rovněž přešla do ofenzivy. „Obyvatelé Chersonské oblasti nás žádají, aby k sebeurčení došlo co nejdříve. Jsou připraveni jít k referendu, jen aby měli bezpečnostní záruky a aby tu Rusko zůstalo navždy,“ citoval TASS zástupce šéfa Ruskem dosazené správy Kirilla Stremousova. Odložené referendum by se tam prý mohlo konat 4. listopadu.

Moskva uznala nezávislost LNR a DNR krátce předtím, než 24. února zahájila invazi na Ukrajinu. Rusko dosud k výzvám na uspořádání referend o připojení reagovalo zdrženlivě. Tentokrát se však zdá, že nejnovější iniciativa má podporu ruského parlamentu, připomíná DPA. Podle poslance Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, z řad vládního Jednotného Ruska Viktora Vodolackého by se všelidové hlasování mělo uskutečnit „v pozdním podzimu“.

„Ruští propagandisté věří, že ‚referenda‘ jsou všelék. Mám špatnou zprávu. Existuje celosvětová shoda a mezinárodní právo. To je jednoznačné: Doněck, Luhansk, Krym jsou Ukrajina. Jakékoli pokusy o přemalování vlajek jsou fikcí, která nic nemění ani pro nás, ani pro naše partnery,“ uvedl Mychajlo Podoljak, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Podle ukrajinského šéfa Luhanské oblasti Serhije Hajdaje Rusko potřebuje uspořádat referenda v okupovaných oblastech proto, aby mohlo vyhlásit všeobecnou mobilizaci. Odůvodnit by ji mohla nutnost obrany připojeného území před ukrajinskou ofenzivou, uvedl Hajdaj. (čtk)


Pondělí, 21:00: Postup ukrajinské armády na východě země pokračuje. V Charkovské, Doněcké a Luhanské oblasti podle místní správy i ukrajinských médií vytlačila ruské síly z několika dalších obcí, informovala agentura DPA. Kyjevská média oznámila osvobození vesnice Jarova na levém břehu Severního Donce, úřady dosud tuto zprávu nepotvrdily. Řeku se ukrajinským jednotkám zřejmě podařilo překročit také Bilohorivky v Luhanské oblasti, přičemž sama obec je podle oblastního šéfa Serhije Hajdaje rovněž v držení ukrajinských sil.

Šéf doněckých separatistů Denis Pušilin v ruské televizi hovořil o odražení ukrajinského útoku na město Kreminna nedaleko Severodoněcku, které je od dubna pod ruskou kontrolou. Ruské vedení na začátku léta ohlásilo úplné dobytí Luhanské oblasti. Již dříve se objevily videozáznamy úspěšného postupu ukrajinských jednotek na levém břehu řeky Oskil u měst Kupjansk a Borova v Charkovské oblasti. Znamenalo by to, že ukrajinská armáda pokračuje ve svém tažení ze začátku září, při němž dobyla prakticky celou oblast. (čtk)


Pondělí, 19:00: Kyjev - Kreml označil obvinění, že ruské invazní jednotky spáchaly válečné zločiny na území ukrajinské Charkovské oblasti, za lež. Přibližně 450 těl - z nichž většina byli podle ukrajinských úřadů civilisté - bylo nalezeno v hrobech poblíž východoukrajinského Izjumu poté, co ukrajinští obránci vytlačili z oblasti ruské vojáky, uvedla agentura Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden uvedl, že vyšetřovatelé na místě našli důkazy mučení, včetně těl se svázanýma rukama, a obvinil ruské jednotky ze spáchání válečných zločinů. „Je to stejný scénář jako v Buči. Je to lež a my samozřejmě budeme v tomto příběhu hájit pravdu,“ prohlásil v pondělí mluvčí mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, který tak reagoval na dotaz ohledně Zelenského vyjádření.

Kremelský mluvčí přitom zmínil město Buča v Kyjevské oblasti, odkud se ruské invazní jednotky stáhly na přelomu března a dubna a vzápětí odtamtud začaly přicházet zprávy o masakrech civilistů ruskými vojáky během okupace a také o nálezech masových hrobů. Svět po osvobození Buče šokovaly snímky mrtvých lidí ležících na ulicích. Moskva i tehdy zodpovědnost popřela. Peskov tehdy podle agentury Interfax prohlásil, že Kreml nevěří videozáznamům, na kterých jsou vidět zabití, přičemž Rusko záběry označilo za podvrhy. Moskva pravidelně popírá, že by se ve své vojenské agresi vůči sousední zemi dopouštěla zvěrstev nebo úmyslně útočila na civilisty.

Reuters mezitím napsal, že obyvatelé Izjumu pátrají po příbuzných v provizorním lesním hřbitově, kde minulý týden začala exhumace těl. Většina těl patří civilistům a většina z těch zatím exhumovaných nese stopy mučení, uvedl už dříve gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Starosta města Valerij Marčenko v neděli uvedl, že exhumace bude pokračovat nejspíš další dva týdny. Do města, které ukrajinské síly osvobodily od ruských okupačních jednotek nedávno, plánuje vyslat misi OSN. (čtk)


Pondělí, 10:00: Ruské okupační síly ostřelovaly Jihoukrajinskou jadernou elektrárnu v Mykolajivské oblasti, uvedla energetická společnost Enerhoatom. Reaktory podle ní nebyly poškozeny a pracují normálně. Podle ukrajinského generálního štábu se ruská armáda nyní snaží především obsadit celou Doněckou oblast, organizovat obranu a držet dobytá území. Ruské okupační síly v noci ostřelovaly mimo jiné i město Záporoží.

Podle společnosti Enerhoatom rakety dopadly zhruba 300 metrů od reaktorů Jihoukrajinské jaderné elektrárny a poškodily její budovy. Útok poničil také nedalekou hydroelektrárnu a elektrické vedení. Ruské okupační síly rovněž provedly raketový útok na město Záporoží, oznámil náčelník oblastní vojenské správy Oleksandr Staruch. Podle něj Rusové vypálili nejméně osm střel. Starosta města Anatolij Kurtjev upřesnil, že podle předběžných informací byly zasaženy dva objekty městské infrastruktury. Informace o případných obětech se zjišťují.

https://www.youtube.com/watch?v=Kb0ka_hMAGQ

Guvernér Luhanské oblasti Serhij Hajdaj v sobotu uvedl, že v okupovaném městě Svatove bylo zabito na 200 ruských okupantů, když exploze otřásla místní budovou bývalého autobusového nádraží, která nyní sloužila jako hotel.

Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny potvrdil, že ruské síly pokračují v ostřelování domů civilistů a objektů civilní infrastruktury. Rusko podle něj nadále soustřeďuje své úsilí na pokusy plně obsadit Doněckou oblast, organizovat obranu a držet dobytá území, jakož i narušit akce ukrajinských obranných sil v některých oblastech.

Během neděle tak údajně ruské síly ostřelováním poničily infrastrukturu více než 30 sídel, včetně jihoukrajinských měst Mykolajiv či Záporoží. Během uplynulého dne ukrajinské jednotky podle těchto informací odrazily útoky ruských okupačních sil v oblastech měst Mykolajivka, Vesela Dolyna a Bachmut v Doněcké oblasti.

Britské ministerstvo obrany v ranní pravidelné zprávě o aktuální situaci na bojišti uvedlo, že Rusko s vysokou pravděpodobností během posledních deseti dnů přišlo na Ukrajině o nejméně čtyři bitevníky, od začátku invaze pak zhruba o 55. Podle britského ministerstva je dost dobře možné, že jde o důsledek ochoty ruského letectva podstupovat větší riziko při poskytování vzdušné podpory pozemních sil.

Americký institut ISW napsal, že Rusko se stále více spoléhá na nepravidelné dobrovolnické síly, místo na pravidelné vojenské jednotky. Dále ústav konstatuje, že ukrajinské síly nadále upevňují své pozice u řeky Oskil v Charkovské oblasti a že ruské síly pravděpodobně ustupují na snadněji bránitelné pozice v jižní Chersonské oblasti, aby se vyhnuly kolapsu, který zažily v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. (čtk)


Pondělí, 09:00: Odmlka po řadě úspěchů ukrajinských sil na frontě je jen zdánlivá a znamená, že se Kyjev připravuje na osvobození celé Ukrajiny. Ve svém pravidelném projevu to v neděli večer řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina dokázala v minulých týdnech během rychlé protiofenzivy vytlačit ruské jednotky z velké části Charkovské oblasti na severovýchodě země. „Možná se teď někomu z vás zdá, že po řadě vítězství přišla určitá odmlka. Ale to není odmlka. Je to příprava na další řadu… protože Ukrajina musí být svobodná. Celá,“ řekl Zelenskyj.

„Izjum, Balaklija, Kupjansk a Charkovská oblast obecně - to jsou města a obce, které jsme osvobodili. Teď zní tato slova,“ jmenoval Zelenskyj místa, kde se v posledních dnech podařilo Kyjevu obnovit kontrolu. „Zní i Mariupol, Melitopol a Cherson, ale budou znít ještě častěji a hlasitěji, až je osvobodíme. Bude znít i Doněck, Horlivka a Luhansk. I Džnankoj, Jevpatorija a Jalta,“ načrtl Zelenskyj plány na znovudobytí jihu Ukrajiny, Donbasu a poloostrova Krym. (ceskenoviny)


Pondělí, 06:00: Bývalý americký prezident Bill Clinton odmítl, že by za ruskou invazi na Ukrajinu mohlo rozšíření Severoatlantické aliance, ke kterému došlo během jeho mandátu. „Myslím, že jsme udělali správnou věc ve správný čas. A kdybychom to neudělali, tato krize mohla nastat ještě mnohem dříve,“ řekl Clinton v rozhovoru s americkým novinářem Fareedem Zakariou na televizi CNN.

Rusko vpadlo na Ukrajinu pod záminkou obrany vlastní bezpečnosti, kterou by podle Moskvy mohlo ohrozit další rozšíření aliance a zejména případné přijetí Ukrajiny do NATO. Podle některých kritických hlasů chtěla Moskva invazí buď získat část ztraceného ruského impéria nebo ukázat, že Rusko není slabý stát, který se Západem nechá snadno zastrašit. Kyjev a Západ označují ruský vpád za ničím nevyprovokovanou agresi. Putin „se netajil tím, že považuje rozpad Sovětského svazu za obrovskou tragédii“, uvedl Clinton. Jak dodal, USA a NATO nikdy neměly v úmyslu ohrozit Rusko. Země východní Evropy nicméně mají právo žít v bezpečí desítky let poté, co v oblasti dominovalo právě jen Rusko, doplnil.

„Když jsem udělal to, co jsem udělal, nabídl jsem Rusku nejen speciální partnerství s NATO, ale rovněž vyhlídku na případné členství v NATO s argumentem, že naše největší bezpečnostní problémy v budoucnosti budou souviset s nestátními aktéry nebo s autoritativními státy, které prodávají chemické, biologické či jaderné zbraně teroristickým skupinám,“ popsal Clinton podle serveru Politico. (čtk)


Neděle, 12:00: Americký prezident Joe Biden vyzval šéfa Kremlu Vladimira Putina, aby v situaci, kdy ruská armáda zažívá nezdary na Ukrajině, nenasazoval v této zemi taktické jaderné nebo chemické zbraně. Biden to Putinovi vzkázal v rozhovoru, který odvysílá americká televize CBS.

Ukrajinské jednotky během protiofenzivy na severovýchodě země vytlačily ruské vojáky z území o rozloze několika tisíc kilometrů čtverečních. Kvůli tomuto ústupu, o němž Rusko oficiálně mluví jako o přeskupení vojsk, se Putin dostal pod tlak ze strany nacionalistů, aby se znovu chopil iniciativy. Putin varoval, že pokud se situace bude vyvíjet jako nyní, ruská reakce bude vážnější. Agentura Reuters píše, že svými výroky vzbudil obavy z možného nasazení prostředků, jako jsou taktické jaderné zbraně nebo chemické zbraně.

„Ne. Ne. Ne. Změnilo by to podobu války jako žádná jiná událost od druhé světové války,“ odpověděl Biden na otázku moderátora pořadu 60 Minutes na CBS, co by vzkázal Putinovi, pokud uvažuje o nasazení takových zbraní. Biden bez dalších podrobností uvedl, že reakce Spojených států by byla „závažná“. Rusko by se podle něho „ještě více stalo ve světě vyvrhelem“.

Reuters uvádí, že ruští činitelé odmítají spekulace některých západních politiků a analytiků, že Moskva by mohla na Ukrajině nasadit taktické jaderné zbraně, nicméně na Západě nadále takové obavy přetrvávají. Další možností pro Rusko by mohla být všeobecná mobilizace, nebo zákaz vývozu veškerých energetických surovin do Evropy s cílem jí v zimě znemožnit vyrábět teplo. Pak by evropští politici podle Kremlu mohli přinutit Ukrajinu uzavřít s Ruskem příměří. (čtk)


Neděle, 10:00: Rusové provádějí nesmyslné ofenzivní operace kolem Doněcka a Bachmutu na východě Ukrajiny, místo aby se soustředili na obranu proti postupujícím ukrajinským protiofenzivám v Charkovské oblasti. Uvedl to americký Institut pro studium války (ISW) ve svém hodnocení vývoje ruské války na Ukrajině. Boje mezitím pokračují i v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, odkud velení ukrajinské armády hlásí dílčí úspěchy, například potopení ruského říčního člunu s výzbrojí.

Podle ISW ruské síly pokračují v „nesmyslných“ ofenzivních operacích na východě Ukrajiny. Útočí na Bachmut a různé vesnice v blízkosti města Doněck, což má sice „emoční význam“ pro proválečně naladěné obyvatele samozvané Doněcké lidové republiky, ale jinak jsou tyto útoky málo důležité, tvrdí ústav.

„Rusové zjevně směrují část svých velmi omezených rezerv na Ukrajině do těchto snah místo do zranitelných ruských obranných linií chvatně vytvořených podél řeky Oskil na východě Charkovské oblasti,“ píše ISW. Rusové podle něj nemohou doufat ve velké zisky kolem Bachmutu a Doněcka a zjevně pokračují „v téměř robotickém úsilí prosadit se v Doněcké oblasti, což se zdá být stále více odtržené od celkové reality na bojišti“.

Podle institutu však dává smysl upřednostnění obrany ruských zisků na jihu Ukrajiny před řídce zalidněnými zemědělskými oblastmi na severovýchodě.

Podle britského ministerstva obrany Rusko pravděpodobně rozšířilo okruh lokalit, na něž je připraveno udeřit, aby oslabilo morálku ukrajinské vlády a lidu. Rusko podle Londýna od zahájení invaze 24. února na Ukrajinu vypálilo několik tisíc raket dlouhého doletu, ale v posledních sedmi dnech stále více cílí na civilní infrastrukturu i tam, kde to pravděpodobně nemá žádný bezprostřední vojenský účinek.

Do této kategorie spadají útoky na elektrickou síť a na přehradu na řece Inhulec v Kryvém Rihu, píše britské ministerstvo v pravidelném bulletinu o vývoji na Ukrajině.

Doněcký gubernátor Pavlo Kyrylenko uvedl, že v sobotu ruské útoky v Doněcké oblasti zabily pět civilistů a dalších 18 zranily. Dva lidé byli zabiti v Bachmutu, další dva ve Vulhedaru a jeden člověk v Heorhijivce.

Jižní velení ukrajinské armády  informovalo, že ukrajinské síly potopily ruský říční člun s vojenskou technikou a personálem. Ukrajinská armáda údajně zničila plány okupantů na obnovení provozu na železničním Antonivském mostu, který se Rusové snažili opravit. Podle zprávy operačního velení Jih ukrajinská armáda v sobotu na jihu Ukrajiny zabila 62 ruských vojáků. (ceskenoviny)


Sobota, 20:00: Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna okupovaná ruskými silami byla opět připojena na ukrajinskou rozvodnou síť. S odkazem na své zaměstnance v elektrárně o tom informovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Technici opravili jedno ze čtyř vedení a zařízení je tak po dvou týdnech opět zásobována elektřinou z ukrajinské sítě. Elektrárna potřebuje energii na chlazení reaktorů a udržení chodu.

Technici v pátek odpoledne obnovili hlavní 750kilovoltové vedení. Další tři záložní vedení, poškozená během bojů, zůstávají nadále mimo provoz, uvedla MAAE. Největší jaderné elektrárny v Evropě přestala dodávat elektřinu domácnostem a firmám 5. září, poslední funkční reaktor z celkem šesti zaměstnanci vypnuli 11. září. Po odpojení od elektrické sítě elektrárna nejprve zajišťovala chlazení a provoz díky elektřině vyráběné přímo v JE, poté byla odkázána na záložní vedení, které ji propojovalo se sítí přes rozvodnu nedaleké tepelné elektrárny.

Situace v Záporožské JE se během uplynulého týdne sice zlepšila, ale zařízení je stále uprostřed válečné zóny, uvedl šéf MAAE Rafael Grossi. Bezpečné napájení z rozvodné sítě mimo lokalitu a záložní systémy napájení jsou nezbytné pro zajištění jaderné bezpečnosti a prevenci jaderné havárie, i když reaktory nejsou v provozu, dodal.

V elektrárně, kde stále pracují ukrajinští zaměstnanci, jsou ruští vojáci i vojenská technika. Elektrárna byla během ostřelování několikrát poškozena, což vyvolalo obavy z možné jaderné havárie. Začátkem tohoto měsíce elektrárnu navštívila mise MAAE s cílem zhodnotit její poškození a situaci přímo na místě. Rusko také oznámilo, že v elektrárně trvale zůstanou dva zástupci agentury. (čtk)


Sobota, 18:00: Rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem se podle německého kancléře Olafa Scholze nesou „vždy v přátelském duchu“, i když názory obou stran na válku na Ukrajině jsou „na hony vzdálené“. Předseda německé vlády to řekl v rozhovoru, který zveřejnila stanice Deutschlandfunk. Scholz tento týden hovořil s Putinem především o ruské válce na Ukrajině 90 minut.

Scholz si s Putinem volal v úterý, předtím spolu naposledy hovořili na konci května. V rozhovoru z tohoto týdne podle pozdějšího prohlášení kancléř naléhal na co nejrychlejší diplomatické řešení ruské války na Ukrajině stavící na klidu zbraní, úplném stažení ruských jednotek a respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny.

Podle Scholze se rozhovory s Putinem po začátku ruské invaze na Ukrajinu z konce letošního února vždy nesly „v přátelském duchu“, i když mají oba politici „v dané věci velmi, velmi odlišné názory, dokonce na hony vzdálené“. Pokud by se všechny rozhovory s Putinem z poslední doby shrnuly, dá se podle Scholze říci, že „se věci daly veskrze do pohybu“. Problém je ovšem podle něj v tom, že tento pohyb není nijak značný.

Scholz v rozhovoru zdůraznil, že Německo toho dělá pro Ukrajinu mnoho. Zbraně, které zemi dodalo, podle něj „změnily situaci a umožnily úspěchy, které Ukrajina nyní zaznamenává“. Má podle něj proto smysl v podpoře napadené země pokračovat. Scholz ovšem dodal, že cílem Německa zůstává, aby konflikt dál neeskaloval.

Podle agentury DPA žádá Ukrajina, aby jí Berlín dodal tanky západní výroby. Scholz ale v rozhovoru řekl, že v této věci nebude Německo postupovat bez koordinace s partnery v NATO. Žádná země Severoatlantické aliance zatím Ukrajině nedodala tanky západní výroby, připomněla agentura DPA. Tanky Ukrajině poslalo podle neoficiálních informací a zpráv z fronty v minulosti například Česko. Jednalo se ale tehdy o sovětské tanky T-72. Německo se s Českem a některými dalšími evropskými zeměmi dohodlo na systému kompenzačních dodávek za techniku dodanou Ukrajině. (ceskenoviny)


Sobota, 10:00: Ukrajinská armáda pokračuje v protiofenzivě na severovýchodě své země, zatímco ruské síly vytvořily obrannou linii mezi řekou Oskil a městem Svatove. Potvrdilo to britské ministerstvo obrany v pravidelné zprávě, která se opírá o zjištění zpravodajských služeb. „Rusko pravděpodobně považuje udržení kontroly nad touto zónou za důležité, protože jí prochází jedna z mála hlavních tras pro doplňování zásob, které Rusko stále kontroluje ze své Belgorodské oblasti,“ uvedlo britské ministerstvo na twitteru.

„Rusko se pravděpodobně pokusí v této oblasti tvrdošíjně bránit, ale není jasné, zda síly na ruské frontové linii mají dostatečné rezervy nebo odpovídající morálku, aby odolaly dalšímu soustředěnému ukrajinskému útoku,“ dodalo ministerstvo.

Americký Institut pro studium války (ISW) varuje, že ruské síly by mohly do úterý na dočasně okupovaných územích provádět útoky pod falešnou vlajkou. ISW se rovněž vrací k objevení hrobů s více než 440 těly v osvobozeném městě Izjum v Charkovské oblasti. Podle ústavu to potvrzuje jeho dřívější předpoklady, že zvěrstva ve městě Buča nedaleko Kyjeva jsou typická pro zločiny, které se dějí za ruské války v dočasně okupovaných oblastech.

K hrůznému nálezu se v pátek několikrát vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V pravidelném večerním projevu v té souvislosti vyzval k potrestání Moskvy za válečné zločiny. Svět podle něj nesmí přihlížet, jak „teroristický stát“ Rusko zabíjí a mučí. Rusko podle něj musí být trestáno ještě tvrdšími sankcemi.

„Už existují jasné důkazy pro mučení, ponižující zacházení s lidmi. Kromě toho existují důkazy, že ruští vojáci, jejichž pozice nebyly daleko od tohoto místa, jen tak pro zábavu stříleli na pohřbené,“ řekl prezident. Ocenil přitom, že OSN chce poslat experty, kteří mají zdokumentovat zločiny „ruských teroristů“.

Zároveň Zelenskyj znovu zopakoval výzvu k zákazu cestování Rusů do EU a odchodu západních firem z Ruska. „Když se nějaký stát vydá cestou teroru, je povinností firmy se sebeúctou se od takového státu distancovat,“ zdůraznil Zelenskyj.

Šéf vyhnané okupační správy Charkovské oblasti Vitalij Gančev podle svého mluvčího naopak obvinil Ukrajince, že zvěrstva v Izjumu zinscenovali, a uvítal, že pozorovatelé OSN se vydají do města, „aby se pokusili zjistit trochu více o tom, co se mohlo stát“. (čtk)


Pátek, 20:00: Rusko nemá nic společného s energetickou krizí v Evropě, prohlásil podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Uvedl rovněž, že tato krize vznikla ještě před začátkem ruské „speciální operace“, jak Moskva označuje svou válku proti Ukrajině, a že k ní přispěla evropská ekologická politika. Putin dodal, že pokud členské země Evropské unie chtějí více plynu, měly by požádat Ukrajinu o otevření plynovodů a zrušit sankce, které brání zahájení provozu nového plynovodu Nord Stream 2.

Rusko letos zastavilo dodávky plynu některým evropským zemím, protože odmítly platit v rublech namísto smluvně určené měny. Ruská plynárenská společnost Gazprom navíc začátkem tohoto měsíce uvedla, že ponechá mimo provoz plynovod Nord Stream 1 až do odstranění závad zjištěných během údržby. Putin dnes nicméně prohlásil, že Rusko bude své energetické závazky plnit.

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko letos v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Ceny plynu v Evropě letos kvůli omezování dodávek z Ruska výrazně vzrostly, což vedlo i k prudkému zdražování elektřiny. EU tvrdí, že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.

Zdražování energie v důsledku obav z nedostatku plynu má negativní dopady na životní úroveň evropských spotřebitelů a přinutilo některé evropské podniky k omezování či zastavování produkce. „Pokud máte naléhavou potřebu, pokud je to pro vás tak těžké, tak prostě zrušte sankce na Nord Stream 2, který představuje 55 miliard krychlových metrů plynu ročně. Jen zmáčkněte tlačítko a vše se dá do pohybu,“ řekl k tomu Putin. (ceskenoviny)


Pátek, 15:00: Většina těl uložených v provizorních hrobech nalezených v ukrajinském Izjumu patří civilistům, oznámila ukrajinská policie. OSN do města, které síly Kyjeva osvobodily od ruských okupačních jednotek minulý týden, plánuje vyslat misi. O nálezu provizorního pohřebiště se zhruba 450 hroby informovala ve čtvrtek místní policie i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a stovky hrobů označených křížem v lese na izjumském předměstí viděli i reportéři AFP, podle kterých se pracuje na identifikaci mrtvých.

Hrobů je mezi vzrostlými stromy 443, uvedl z místa vládní zmocněnec pro pohřešované osoby Oleh Kotenko. „Viděl jsem číslo 443. Číslo jedna jsem neviděl,“ řekl činitel. „Celkový počet mrtvých (v oblasti v důsledku bojů) odhadujeme podle čísel,“ uvedl Kotenko. Dodal, že některé hroby ale obsahují i dvě nebo více těl. Úřady zaujal zejména hrob s těly, nad kterým byl vztyčen kříž s nápisem „Ukrajinská armáda, 17 lidí. Izjum, z pitevny“.

Většina lidí pohřbených v provizorních hrobech je z řad civilistů, uvedl policejní šéf Ihor Klymenko, podle kterého jde o přibližný odhad. „Ačkoliv máme informace, že jsou tam (pohřbení) i vojáci, zatím jsme žádného nevyzvedli,“ řekl. Vyhodnotit situaci na místě plánuje OSN, která chce do Izjumu vyslat monitorovací misi. „Plánují tam jet, aby zjistili víc o tom, co se tam mohlo stát,“ uvedla mluvčí OSN. Organizace podle ní nemůže potvrdit, zda se jedná o masový hrob nebo řadu jednotlivých hrobů.

Ukrajinské úřady od objevení provizorního pohřebiště identifikují mrtvé a snaží se zjistit příčinu jejich úmrtí. Náčelník policejního vyšetřovacího oddělení pro Charkovskou oblast Serhij Bolvinov ve čtvrtek uvedl, že někteří lidé zemřeli při dělostřeleckém ostřelování, jiní při náletech. Podle Kotenka jsou v neoznačených hrobech lidé, kteří zahynuli v ulicích. Upozornil také, že část Izjumu byla v izolaci a lidé bez zásob umírali hlady. Úřady se dosud navíc nedostaly na izjumské hřbitovy. „Nevíme proto, jaká je situace,“ řekl Kotenko.

Izjum v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny dobyla zpět ukrajinská armáda minulý týden při své protiofenzivě. Pod kontrolou ruských sil bylo toto strategické město od března. Obdobné zprávy o nálezech narychlo vytvořených pohřebišť s těly civilistů nebo hromadných hrobech přicházely z Ukrajiny také v dubnu po stažení ruských vojsk z Kyjevské oblasti, z měst jako Buča nebo Irpiň. Podobnost s městy v okolí Kyjeva ve čtvrtek připomněl i Zelenskyj. „Rusko za sebou všude nechává smrt a musí za to nést zodpovědnost,“ řekl ukrajinský prezident ve videoposelství. (čtk)


Pátek, 10:30: Ruská armáda v noci na pátek ostřelovala města Kryvyj Rih a Nikopol v Dněpropetrovské oblasti a Charkov na severovýchodě země, oznámily ukrajinské úřady. Ostřelování, tentokrát z ukrajinské strany, ohlásila i ruská Belgorodská oblast, napsal ruskojazyčný server BBC. Města na jihu Ukrajiny v Dněpropetrovské oblasti Rusko ostřelovalo dělostřelecky a ze salvových raketomů Grad, uvedl oblastní gubernátor Valentyn Rezničenko. Nejvíc úderů zaznamenali obyvatelé Nikopolu ležícím na břehu Dněpru, kam dopadlo 40 střel. Při ostřelování byla podle gubernátora zraněna 57letá žena a poškozen jeden vícepatrový dům, několik menších domů, gymnázium, školka, několika podniků a plynové potrubí napříč městem. Jedna raketa dopadla v Charkově ve čtvrti na jihovýchod od centra vedle domu. Poškozena byla silnice a na místě propukl menší požár. Zatím není jasné, jestli si útok vyžádal oběti, napsala agentura Unian.

Ukrajinské síly minulý týden zahájily protiofenzivu v Charkovské oblasti a ruské síly vytlačily z velké části tamního okupovaného území. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) Ukrajinci útočí zejména na ruské pozice na hranicích Charkovské, Doněcké a Luhanské oblasti a provádí pozemní operace na linii mezi Izjumem, Lymanem a na východním břehu řeky Oskil. Ukrajinská protiofenziva, která dokázala dobýt zpět území a udeřit i za ruskými liniemi, je velmi úspěšná, řekl dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Zároveň musíme pochopit, že to není začátek konce války, musíme být připraveni na to, že je to běh na dlouhou trať,“ dodal v rozhovoru se stanicí BBC.

Ostřelování ruské Belgorodské oblasti si ve čtvrtek vyžádalo jednoho mrtvého a dva zraněné, uvedl gubernátor regionu sousedícího s Ukrajinou Vjačeslav Gladkov. Střely poškodily elektrické vedení a způsobily požáry osmi domů a tří aut. Dnes ráno se již podle Gladkova dodávky elektřiny podařilo obnovit. Gubernátor z útoku obvinil ukrajinské síly. Ruské oblasti sousedící s Ukrajinou hlásí ostřelování téměř každý den a viní z něj ukrajinskou armádu. Kyjev podobná obvinění většinou nechává bez komentáře, píše BBC. (čtk)


Pátek, 09:00: Spojené státy oznámily nový balík vojenské pomoci pro Ukrajinu. Prezident Joe Biden schválil pomoc za 600 milionů USD (14,7 miliardy korun), uvedl Bílý dům ve zprávě zaslané ministerstvu zahraničí. USA dosud Ukrajině bojující od února proti Rusku poskytly vojenskou pomoc přesahující 15 miliard dolarů (368 miliard korun). Pomoc zahrnuje raketomety HIMARS, brýle pro noční vidění, protipěchotní miny claymore, odminovací zařízení, dělostřelecké granáty a přesně naváděné dělostřelecké střely, uvedl Pentagon. Peníze mají být použité také na vojenské vzdělávání a výcvik, vyplývá ze zprávy Bílého domu.

„S cílem splnit rostoucí požadavky Ukrajiny na bojišti budou Spojené státy pokračovat ve spolupráci se svými spojenci a partnery, aby Ukrajině poskytly důležité kapacity,“ uvedl Pentagon. Požadované zbraně mají Ukrajině umožnit pokračovat v ofenzivě proti ruské armádě na jihu a severovýchodě země. Kyjev tento měsíc zahájil rozsáhlou protiofenzivu na severovýchodě země, při níž donutil ruské jednotky k ústupu. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského od začátku září ukrajinské síly dobyly zpět 6000 kilometrů čtverečních svého území. (ceskenoviny)


Pátek, 07:00: V ukrajinském Izjumu se po jeho osvobození ukrajinskými silami a odchodu ruských jednotek našlo provizorní pohřebiště se 440 hroby. Stanici Sky News to řekl náčelník policejního vyšetřovacího oddělení pro Charkovskou oblast Serhij Bolvinov. Fotografie a záběry dřevěných křížů v lese zveřejnila stanice Nastojaščeje vremja, které o nálezu hřbitova řekl zmocněnec pro pohřešované osoby Oleh Kotenko. Obdobné zprávy o nálezech narychlo vytvořených pohřebišť s těly civilistů nebo masových hrobech přicházely z Ukrajiny také v dubnu po stažení ruských vojsk z Kyjevské oblasti, z měst jako Buča nebo Irpiň. Všechna těla z pohřebiště v Izjumu podle policejního náčelníka úřady plánují vyzdvihnout a podrobit je forenznímu vyšetřování. Některá z nich se podle něj zatím nepodařilo identifikovat. „Je to pro mě opravdu šokující a hrůzné. Je to zločin proti lidskosti. V civilizovaném světě v roce 2022 by to tak nemělo být,“ okomentoval nález Bolvinov. (čtk)


Čtvrtek, 23:00: Dodávky zbraní Ukrajině jsou morálně přijatelné, protože zemi pomáhají bránit se ruské agresi, řekl podle agentury Reuters papež František novinářům na palubě letounu, jímž se ve čtvrtek vracel ze světového setkání náboženských vůdců v Kazachstánu. Hlava římskokatolické církve zároveň vyzvala Kyjev k otevřenosti vůči případnému dialogu s Moskvou, i když je to pro Ukrajinu obtížné.

„Toto je politické rozhodnutí, které může být morální, morálně přijatelné, pokud je přijato za podmínek mravnosti,“ přemítal papež o morálním právu zemí posílat zbraně Ukrajině. Poukázal také na pojetí „spravedlivé války“ podle katolické církve, povolující úměrné použití smrtících zbraní pro sebeobranu před agresorem. „Sebeobrana není jen legální, ale je také výrazem lásky k vlasti. Ten, kdo se nebrání, kdo něco nebrání, tak to nemiluje. Ti, kteří něco brání, to milují,“ řekl František.

Papež pak vysvětlil svůj pohled na to, kdy jsou dodávky zbraní nějaké zemi morální, a kdy ne. „Může to být nemorální, pokud je záměrem vyprovokovat více války nebo při prodeji nebo přenechání zbraní, které (země) už nepotřebuje. Motivace je tím, co do velké míry určuje morálnost tohoto kroku,“ řekl papež. Na otázku, zda by Ukrajina měla jednat se zemí, která ji napadla, papež řekl, že dialog se zeměmi, které válku začaly, je vždy obtížný, ale neměl by být vylučován. „Nevylučoval bych dialog s jakoukoli mocností, která je ve válce, i kdyby to bylo s agresorem. Někdy musíte takový dialog vést. Nevoní vám to, ale musíte to udělat,“ zdůraznil František. (čtk)


Čtvrtek, 13:00: Hladina vody v zatopených částech jihoukrajinského města Kryvyj Rih od středečního ruského útoku na přehradu nad městem poklesla. V noci na čtvrtek záchranáři pokračovali s odstraňováním škod, uvedl zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko, podle které bylo ve městě zatopeno 112 domů. Voda v řece Inhulec kvůli zásahu přehrady vystoupala z jednoho na bezmála dva metry a průtok poškozenou přehradou dosáhl objemu 100 kubických metrů. Voda zaplavila zejména městskou čtvrť Hdancivka a Motronivka na jihozápadě města. Kvůli snížení hladiny vody musely úřady odpálit část hydraulických struktur níž po proudu, napsal na telegramu Tymošenko. Podle agentury Unian provedly dvě řízené exploze na hrázi ve čtvrti Čornohorka.

Rusko podle Kyjeva vypálilo osm střel na Kryvyj Rih ve středu večer. Útok poškodil hráz Karačunivské přehrady, následkem čehož stoupla hladina řeky Inhulec protékající městem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který právě z Kryvého Rihu pochází, označil útok za teroristický čin. Ruské síly přehradu zasáhly balistickými střelami Iskander a hypersonickými raketami Kinžal, uvedla dnes správa Dněpropetrovské oblasti. V některých místech stále není dostupná pitná voda.

Zelenskyj i Tymošenko ve středu uvedli, že Rusko se bombardováním snažilo zaplavit Kryvyj Rih, a připomněli nedávné útoky na civilní infrastrukturu v Charkovské oblasti. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) se ruské síly patrně snažily narušit ukrajinské operace přes Inhulec a níže po proudu poškodily ukrajinské pontonové mosty. Řeka Inhulec protéká Ruskem okupovaným ukrajinským územím v Chersonské a Mykolajivské oblasti. Ukrajinské síly na konci srpna zahájily v oblasti protiofenzivu. (ceskenoviny)


Čtvrtek, 11:00: Pokud Spojené státy dodají Ukrajině střely dlouhého doletu do raketometů HIMARS, bude to překročení pomyslné červené linie. Podle agentury TASS to uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. „Jestli se Washington rozhodne dodat Kyjevu rakety delšího doletu, překročí červenou linii a stane se přímou stranou konfliktu,“ řekla Zacharovová. „V takovém případě budeme nuceni adekvátně reagovat,“ dodala.

Americké salvové raketomety HIMARS mohou zasáhnout cíl až ve vzdálenosti 500 kilometrů, USA však Ukrajině zatím dodávají jen rakety s dostřelem 80 kilometrů. Kyjev podle médií vyjádřil zájem o munici s dostřelem 300 kilometrů. V porovnání s výzbrojí používanou Ruskem je americký systém výrazně přesnější, což Ukrajinci úspěšně využívají k útokům na ruskou týlovou logistiku. Rusko dlouhodobě kritizuje Spojené státy a další spojence za jejich dodávky zbraní pro Ukrajinu a dřívější poskytnutí raketometů HIMARS označilo za „krajně negativní“. (čtk)


Čtvrtek, 09:00: Rusko v noci na čtvrtek raketami ostřelovalo Charkov na severovýchodě Ukrajiny, uvedly tamní úřady. Ukrajinské síly v oblasti minulý týden zahájily protiútok a podle ukrajinského ministerstva obrany od té doby osvobodily 8500 kilometrů čtverečních území a 388 obcí. Ruští vojáci v Charkově podle starosty Ihora Terechova zasáhli Kyjevskou čtvrť, která leží na východ od centra. Rakety na město dopadly krátce po půlnoci, podle Terechova nejsou hlášeni žádní mrtví, zranění ani škody. „Rusové zaútočili na Charkov. Jsme v krytech. Všechny služby fungují,“ napsala podle ruskojazyčného serveru BBC na sociální sítě Natalja Popovová, poradkyně charkovské oblastní rady.

Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová ve středu večer informovala, že ukrajinské síly v Charkovské oblasti od zahájení protiofenzivy osvobodily 8500 kilometrů čtverečních svého území. Separatisté ze samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) dříve uvedli, že ukrajinské síly frontovou linii posunuly v některých místech až na 10 kilometrů k hranicím jimi nárokovaného území Luhanské oblasti, která s Charkovskou sousedí.

https://www.youtube.com/watch?v=oTYDzSrSGgM

„Máme 2500 kilometrů frontové linie, z nich je 1300 kilometrů aktivních bojových operací. Vedeme obrannou operaci, v rámci které provádíme i útočné kroky,“ uvedla Maljarová podle agentury Unian. Ukrajina podle ní musí i přes „úspěch, na který dlouho čekala“ stále bojovat. Upozornila také, že osvobozené území potřebuje dál zabezpečit a stabilizovat.

Ruští vojáci se podle britské vojenské rozvědky z větší části stáhli ze západního břehu řeky Oskil, která nyní částečně utváří frontovou linii. „Některé jednotky se stáhly relativně spořádaně a kontrolovaně, zatímco jiné prchaly ve zjevné panice,“ píše v pravidelném hodnocení situace na bojišti Londýn. Ruští vojáci po sobě podle rozvědky zanechali i hodnotné vybavení včetně několika kusů techniky nezbytných pro ruský, na dělostřelectvo orientovaný styl vedení války. Je mezi nimi nejméně jeden dělostřelecký radar Zoopark-1 a nejméně jedno velitelské vozidlo 1V14. (ceskenoviny)


Čtvrtek, 00:10: Rusko vypálilo osm střel s plochou dráhou letu na Kryvyj Rih na jihu Ukrajiny se záměrem narušit ve městě dodávky vody nebo ho zatopit, uvedl ve středu večer na sociálních sítích zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Podle agentury Unian ruský útok poškodil hráz Karačunivské přehrady, následkem čehož stoupla hladina řeky Inhulec protékající městem. Tymošenko i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označili útok za teroristický čin. Obdobný útok ruských sil z nedělního večera, který cílil na energetickou infrastrukturu, přerušil dodávky elektřiny na mnoha místech Ukrajiny včetně Charkova. (čtk)


Středa, 20:00: Zástupci zemí Evropské unie prodloužili na dalších šest měsíců platnost sankčního seznamu spojeného s útokem Ruska na Ukrajinu. Soupis nadále zahrnuje 1206 ruských jednotlivců a 108 organizací, oznámila Rada EU. Dalším termínem pro obnovení či přehodnocení individuálních sankcí je 15. březen. Unie na seznam zařadila vysoké politické představitele Ruska včetně prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraniční Sergeje Lavrova, mnohé oligarchy nebo „propagandisty“ z ruských státních médií. Tito lidé nemohou do unie vycestovat a ztratili kontrolu nad svými majetky v EU, zatímco unijní aktéři s nimi mají zakázané finanční styky.

Platnost postihů byla prodloužena v den, kdy předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v projevu v Evropském parlamentu slíbila pokračování unijní podpory určené Ukrajině i tvrdých sankcí uvalených na Rusko v reakci na jeho únorovou invazi do sousední země. EU kromě opatření mířících proti jednotlivým lidem a organizacím přijala i bezprecedentní plošné postihy zasahující ruské finančnictví či technologický sektor. Podle von der Leyen je ruská ekonomika v důsledku těchto zásahů na cestě ke kolapsu.

Prodloužení individuálních sankcí předcházel podle informací některých médií maďarský požadavek, aby byli ze seznamu vyškrtnuti oligarchové Ališer Usmanov, Pjotr Aven a Viktor Rašnikov. Po jednání unijních velvyslanců z minulé středy nicméně diplomatický zdroj sdělil ČTK, že všechny země souhlasily s ponecháním seznamu v dosavadní podobě. K prodlužování platnosti postihů je potřeba jednomyslná shoda členských států. (čtk)


Středa, 15:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil město Izjum, které ukrajinská armáda dobyla minulý týden při své ofenzivě v Charkovské oblasti. Zúčastnil se tam vztyčování ukrajinské vlajky a poděkoval přítomným vojákům. „Naše modro-žlutá vlajka už vlaje v osvobozeném Izjumu. A tak tomu bude v každém ukrajinském městě a vesnici. Směřujeme pouze jedním směrem - vpřed a k vítězství,“ uvedl Zelenskyj na Telegramu.

„Prezident poděkoval vojákům za osvobození ukrajinského území a slavnostně vztyčil ukrajinskou vlajku nad budovou městské rady,“ uvedla na facebooku 25. výsadková brigáda Sičeslav s tím, že přítomní při ceremoniálu uctili padlé ukrajinské obránce minutou ticha. Fotografie na internetu ukazují Zelenského po boku ukrajinských vojáků a náměstkyně ministra obrany Hanny Maljarové.

Ruské síly se stáhly z Izjumu minulý týden, když Ukrajina provedla rozsáhlou protiofenzívu, při níž za několik dní získala zpět rozsáhlá území na severovýchodě Charkovské oblasti. Velká část strategicky významného města je zničena, obytné domy jsou zčernalé ohněm a dělostřeleckým ostřelováním. (čtk)


Středa, 13:00: Frontová linie se na severovýchodě Ukrajiny přiblížila k hranicím území, které si nárokuje samozvaná Luhanská lidová republika (LNR), řekl ruské agentuře TASS představitel tohoto separatistického a proruského útvaru Andrej Maročko. Situace na bojišti je podle něj „složitá“.  Ukrajinská armáda od minulého týdne rychle postupuje na severovýchodě země a ruské síly se jí podle pozorovatelů i prohlášení ukrajinských vojenských představitelů podařilo vytlačit z velké části Charkovské oblasti. Bojovou linii nyní tvoří podle veřejně dostupných dat zhruba řeka Oskil, která se nachází několik kilometrů od hranic mezi Charkovskou a Luhanskou oblastí. Analytici amerického Institutu pro studium války (ISW) uvedli, že ukrajinské síly řeku v některých místech překonaly.

„Situace je velmi složitá, na některých místech se linie kontaktu přiblížila velmi blízko hranicím LNR a nachází se od ní zhruba deset kilometrů. Řekl bych, že to je pro vojenské operace velmi málo,“ řekl Maročko ve vysílání ruské státní televize Rossija-1. Zároveň ujistil, že ruské a proruské síly stále ovládají celé území LNR. Samozvaná republika si nárokuje celé území ukrajinské Luhanské oblasti, ačkoliv od roku 2014 do letošního začátku ruské invaze na Ukrajinu kontrolovala jen jeho část. Severní část oblasti obsadily ruské síly po vpádu na Ukrajinu letos v únoru. Ukrajinské síly za poslední dva dny ostřelují území LNR výrazně víc, než dříve, dodal Maročko. (ceskenoviny)


Středa, 11:00: Evropská unie bude dál solidárně pomáhat Ukrajině v jejím obraně proti ruskému agresorovi a nepoleví v sankcích vůči Rusku. V tradičním poselství o stavu EU to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která si jako čestného hosta do Štrasburku pozvala ukrajinskou první dámu Olenu Zelenskou. S ní vyrazí do Kyjeva, aby o návrzích další evropské pomoci diskutovala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Dnes má odvaha jméno, a tím je Ukrajina,“ řekla von der Leyen s odkazem na úspěšnou ukrajinskou obranu a aktuální protiofenzivu. Vyzdvihla také roli prezidentovy manželky, která po boku svého chotě přes obavy o jejich bezpečnost neopustila Kyjev a „dodává odvahu celému národu“. Ruský prezident Vladimir Putin podle ní s invazí neuspěje a Ukrajina podporovaná unií nakonec zvítězí.

https://www.youtube.com/watch?v=J_DvN-0njmQ

„Jedním z ponaučení, které si bereme z této války, je to, že jsme měli naslouchat těm, kdo Putina znají,“ připustila německá šéfka Evropské komise. EU podle ní měla víc vnímat vyjádření svých přátel na Ukrajině, v Moldavsku, Gruzii i varování běloruské opozice, ale také naslouchat hlasům ze samotné unie. Von der Leyenová v této souvislosti zmínila Polsko, pobaltské státy a další státy EU z celé střední a východní Evropy.

Unijní exekutiva bude podle své šéfky nyní mimo jiné pracovat na začlenění Ukrajiny do jednotného evropského trhu. EU také poskytne 100 milionů eur (téměř 2,5 miliardy Kč) na obnovu ukrajinských škol a Ukrajina se stane součástí volné roamingové zóny unie. Předsedkyně komise připomněla, že evropský blok poskytl Kyjevu již 19 miliard eur, další miliardy jdou na Ukrajinu ve formě zbraní a jiné vojenské pomoci. Unie také zavedla mimořádnou ochranu pro miliony ukrajinských uprchlíků. Von der Leyená také zdůraznila, že bezprecedentní sankce zavedené vůči Rusku fungují a přispěly podle ní k problémům ruského finančního a bankovního sektoru, energetiky či letecké dopravy.

Státy EU, v jejichž čele v současnosti stojí Česko, se dosud k sankcím stavějí jednotně. Jejich další rozšíření požadované zejména balkánskými zeměmi či Polskem, které má zahrnovat zejména ukončení dovozu ruského plynu, však nemá jednomyslnou podporu. Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán je vnímán jako Putinův spojenec, zatím s požadavky na zrušení některých protiruských postihů neuspělo. (čtk)


Středa, 08:00: Ukrajinské síly pokračují v upevňování nedávných územních zisků v Charkovské oblasti a patrně vedou další ofenzivní boje s cílem postoupit dále na východ země. Ve své pravidelné analýze válečné situace na Ukrajině to uvádí americký Institut pro studium války (ISW).

Podle ISW ukrajinské síly u města Borova přebrodily řeku Oskil a ohrožují ruské pozice na jejím levém břehu. Institut se při tom odvolává na informace proruských válečných zpravodajů a blogerů, podle nichž zmíněná řeka ve východní části Charkovské měla tvořit novou frontovou linii. „Ruské jednotky pravděpodobně nebudou dostatečně silné, aby zabránily dalšímu ukrajinskému postupu podél celé řeky Oskil, protože se nezdá, že by jim přicházely posily,“ hodnotí americký think-tank. „Ukrajinské jednotky budou patrně schopny využít této slabiny k obnovení protiofenzivy přes řeku Oskil, pokud se k ní rozhodnou,“ dodává.

Ukrajinská armáda dále zřejmě podniká protiútoky v severní části Doněcké oblasti a snaží se využít dobytí města Svjatohirsk k postupu dále na východ směrem na Lyman. Podle ruských zdrojů byl však tento útok zastaven. Bojuje se také u obce Bilhorivka v Luhanské oblasti, z níž chtějí Ukrajinci proniknout do oblasti souměstí Severodoněcku a Lysyčansku.

ISW dříve uvedl, že Kyjev úspěšnou ofenzivou v Charkovské oblasti dosáhl bodu obratu ve válce. Americký prezident Joe Biden k tomu ale řekl, že toto tvrzení je těžké potvrdit. „Je zřejmé, že Ukrajinci dosáhli významného pokroku. Myslím však, že to bude ještě na dlouho,“ řekl s tím, že Spojené státy v „nadcházejících dnech“ nejspíše ohlásí další balíček vojenské pomoci Ukrajině. (čtk)


Úterý, 22:00: Německý kancléř Olaf Scholz si po mnoha týdnech telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V devadesátiminutovém rozhovoru naléhal na co nejrychlejší diplomatické řešení ruské války na Ukrajině stavící na klidu zbraní, úplném stažení ruských jednotek a respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny. Oznámil to podle agentury DPA mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Putin pak podle vyjádření Kremlu v telefonátu obvinil ukrajinské síly, že ostřelují města na ukrajinském Donbasu.

Rozhovor mezi Scholzem a Putinem byl podle mluvčího německé vlády věnován ruské válce proti Ukrajině a jejím důsledkům. „Spolkový kancléř zdůraznil, že jakékoli další kroky Ruska vedoucí k anexím by nezůstaly bez odpovědi a nebyly by za žádných okolností uznány,“ uvedl Hebestreit v prohlášení.

Šéf německé vlády v telefonátu také zdůraznil nutnost zajistit bezpečnost Záporožské jaderné elektrárny a vyzval Putina, aby nadále plně realizoval dohodu o vývozu ukrajinského obilí. Rusko tuto dohodu opakovaně kritizovalo a minulý týden varovalo, že by ji nemuselo v listopadu prodloužit. I v dnešním telefonátu Putin svému německému kolegovi podle vyjádření Kremlu sdělil, že dohoda dostatečně neřeší obnovení exportu ruské zemědělské produkce a hnojiv z Ruska.

Putin kromě toho v telefonickém rozhovoru mluvil o údajném porušování mezinárodního práva ze strany Ukrajiny. „Vladimir Putin upozornil spolkového kancléře na hrubé narušování humanitárního práva ukrajinskou stranou, na neustálé ostřelování měst na Donbasu, v jehož důsledku umírají civilisté,“ citovala agentura TASS tiskové oddělení Kremlu. Ukrajina se od února brání ruské agresi. Tvrdé boje se svádějí právě o oblast Donbasu, která hraničí s Ruskem. Kyjev mnohokrát obvinil ruské síly z ostřelování, při němž zemřeli civilisté. (ceskenoviny)


Úterý, 19:30:  Představitelé ruské správy a ruští armádní velitelé se snaží z poloostrova Krym nenápadně přesunout své rodiny a prodávají tam své nemovitosti. Tvrdí to ukrajinská vojenská rozvědka HUR, podle níž k tomu Rusy nutí úspěchy ukrajinských sil, které vedou protiofenzivu na severovýchodě a jihu země. Rusko v roce 2014 ukrajinský poloostrov připojilo ke svému území, což Kyjev a Západ považují za porušení mezinárodního práva. Napsal o tom zpravodajský portál Ukrajinska pravda.

„Nehledě na to, že obyvatelstvo je ubezpečováno o bezpečnosti pobytu na poloostrově, představitelé okupační správy Krymu, pracovníci ruské tajné služby FSB a velitelé některých armádních jednotek se snaží prodat své byty nebo domy a urychleně dostat své příbuzné z poloostrova a zároveň to utajit před svými podřízenými,“ uvedla ukrajinská rozvědka. (čtk)


Úterý, 11:00: Ukrajinské síly dál dosahují výrazných úspěchů v protiofenzivě v jihoukrajinské Chersonské oblasti, napsal americký Institut pro studium války (ISW). Rusko podle analytiků navíc není schopné zajistit novou frontovou linii na severovýchodě Ukrajiny, která vznikla bleskovým postupem ukrajinských jednotek. Úspěch Ukrajiny na jižní frontě má výrazný dopad na morálku a bojové schopnosti ruských vojáků. Satelitní snímky ruských pozic v Kyselivce, vesnici vzdálené jen 15 kilometrů severozápadně od Chersonu, ukazují, že většina tamních ruských vojáků se stáhla.

To podle analýzy ISW odpovídá neověřeným zprávám, podle kterých vojáci proruských sil Kyselivku opustili a přesunuli se směrem k řece Dněpr. Kyselivka je pro ruské síly v okolí Chersonu významným logistickým bodem, jedná se o poslední Ruskem drženou větší osadu podél dálnice z Chersonu do Mykolajivu a tamní železnice.

https://www.youtube.com/watch?v=PnbKM06Sg_M

Jižní operační velení ukrajinské armády v noci oznámilo, že k 12. září ukrajinské síly postoupily na jižní frontě o 12 kilometrů a osvobodily přes 500 kilometrů čtverečních okupovaného území. Vojáci také na Ruskem okupovaném území osvobodili 13 osad. Ukrajinský generální štáb v ranní svodce podobně jako ISW uvádí, že ruským vojákům kvůli těžkým ztrátám výrazně klesá morálka.

Ukrajina dál postupuje i na severovýchodě země v Charkovské oblasti. ISW píše, že tamní úspěchy Kyjeva patrně nemají tak dramatický psychologický vliv na ruské síly na jihu, aby se kvůli tomu stahovaly z pozic. Z toho vyplývá, že také ukrajinský protiútok u Chersonu výrazně postupuje, i když se pozornost v posledních dnech upírá spíš na Charkovskou oblast, kde rychlá ukrajinská ofenziva z minulých dní výrazně zmenšila rozsah Ruskem okupovaných oblastí. „Ruským silám se po úspěších Ukrajiny nedaří posílit novou frontovou linii na východě Charkovské oblasti a aktivně z oblasti prchají nebo se přesouvají na jiné osy,“ uvádí analytici k dění na severovýchodě Ukrajiny.

„Cílem je osvobodit Charkovskou oblast a další - všechna území okupovaná Ruskou federací. Boje pokračují a je předčasné tvrdit, že máme celou Charkovskou oblast pod kontrolou,“ řekla agentuře Reuters náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Z Charkovské oblasti se za poslední týden stáhli i příslušníci ruské 1. gardové tankové armády, píše v hodnocení situace na bojišti britská vojenská rozvědka. Jeden z ruských nejprestižnějších vojenských útvarů utrpěl těžké ztráty na začátku invaze na Ukrajinu, které se od té doby nepodařilo nahradit. Obnovit plnou bojeschopnost této armády podle Londýna potrvá ještě několik let. (čtk)


Pondělí, 09:00: Ukrajinská armáda od začátku září dobyla zpět 6000 kilometrů čtverečních svého území, dosud pod kontrolou ruských jednotek, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinci zahájili protiofenzivu na začátku měsíce, postupovat se jim i nadále daří zejména na východě a na jihu země, uvedl prezident.

Zelenskyj poděkoval třem vojenským jednotkám a ocenil jejich „statečnost“ při operaci, která by mohla Ukrajině přinést největší územní zisky od stažení ruských sil z kyjevských předměstí na konci března, píše agentura AFP. Vyzdvihl také úspěšnost protivzdušné obrany. Rusko je největším zdrojem teroru na světě, zdůraznil v nočním projevu Zelenskyj a opět apeloval na zvýšení mezinárodního tlaku na Moskvu. Rusko podle Zelenského terorizuje Ukrajinu hrozbou radiace v elektrárně v Záporoží, cíleným odpojením Ukrajinců od elektřiny i snahou je vyhladovět. (ceskenoviny)


Pondělí, 08:00: Ukrajina hodlá požádat USA o další významné dodávky zbraní, včetně raketometů s dostřelem asi 300 kilometrů, uvedl deník The Wall Street Journal s odkazem na seznam požadovaných zbraní, který podle něj dostali někteří američtí zákonodárci. Kyjev uvádí, že potřebuje další zbraně, aby mohl pokračovat s protiofenzivou, kterou aktuálně vede na jihu a severovýchodě Ukrajiny, až do příštího roku.

Na seznamu figurují také armádní taktické raketové systémy ATACMS, které mají dostřel asi 300 kilometrů. Washington, který Ukrajině poskytl vojenskou pomoc ve výši přesahující 15 miliard dolarů (364 miliard korun), ale dříve odmítl tyto systémy Kyjevu dodat. Argumentuje přitom obavami, že by je Ukrajina mohla použít k útokům na ruské území, což by mohlo vyvolat rozsáhlejší konflikt. Na seznamu požadovaných zbraní jsou mimo to tanky, drony, dělostřelecké systémy, protilodní střely Harpoon a 2000 raket do systému HIMARS, které USA už na Ukrajinu dodávají. Rakety pro systémy HIMARS, které USA Ukrajině poskytly, mají dostřel asi 80 kilometrů.

Kyjev tento měsíc zahájil rozsáhlou protiofenzivu na severovýchodě země, při níž donutil ruské jednotky k ústupu. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského od začátku září ukrajinské síly dobyly zpět 6000 kilometrů čtverečních svého území. (čtk)


Pondělí, 22:20: Kreml nevidí žádné vyhlídky mírových rozhovor¨ů s Kyjevem a ani důvod k oživení jednání, uvedl podle agentury Reuters mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. „Speciální vojenská operace“, jak Rusko nazývá svou invazi na Ukrajinu, bude podle něj pokračovat, dokud Moskva nedosáhne svých cílů. O možných mírových rozhovorech mezi Moskvou a Kyjevem v neděli hovořil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, podle kterého se Rusko k jednání nestaví odmítavě. Čím déle se ale bude odkládat, tím hůře najdou obě strany shodu, řekl ministr zahraničí v televizi Rossija 1.

„Vyjednávání neodmítáme a hovory s Ukrajinou nevzdáváme,“ řekl Lavrov a naznačil, že důvodem dosavadního neobnovení jednání je Kyjev. Peskov nicméně v pondělí uvedl, že Rusko nevidí důvod pro další mírové hovory, které se po několika kolech ocitly na mrtvém bodě už na jaře. Kremelský mluvčí novináře po dotazech na ukrajinskou protiofenzivu v Charkovské oblasti bez dalších podrobností ujistil, že Putin je se situací na bojišti seznámen. Při dalších otázkách týkajících se vývoje bojů odkázal na ruské ministerstvo obrany. Možnost, že Putin si neuvědomuje skutečnou situaci na bojišti, o víkendu na sociální síti telegram naznačil čečenský prezident Ramzan Kadyrov. (čtk)


Pondělí, 22:00: Izrael dodává obranné systémy proti bezpilotním letadlům Ukrajině prostřednictvím Polska. Napsal to izraelský list Zman Jisrael s odvoláním na zdroj z dodavatelské firmy. Podle tohoto zdroje se systém prodává Polsku, čímž se obchází izraelské rozhodnutí neposkytovat Ukrajině moderní zbraně. Firma informovala ministerstvo obrany o prodeji Polsku s tvrzením, že si nebyla vědoma, že Varšava funguje jako prostředník pro předání zbraní Ukrajině, která pak izraelské systémy používá v obraně proti Rusku.

Zástupce izraelského zbrojního průmyslu sdělil, že protidronové systémy narušují lety bezpilotních letadel a jsou řazeny k pokročilé obranné technice, tedy do kategorie, z níž Izrael zbraně Ukrajině oficiálně neprodává. Vláda podle listu neprojevila zájem do dohody o prodeji Polsku nijak zasáhnout. Ministerstvo obrany se k věci nevyjádřilo. (čtk)


Pondělí, 18:00: Ukrajinské síly v Charkovské oblasti pronikly až k ukrajinsko-ruské hranici a osvobodily několik osad, uvedl dnes šéf ruské okupační správy Charkovské oblasti Vitalij Gančev. Ukrajinci podle něj mají při protiofenzivě na severovýchodě země až osmkrát větší početní převahu nad ruskými a proruskými jednotkami. Ukrajinský generální štáb v ranním hlášení informoval o osvobození 20 vesnic po celé frontě a poznamenal, že ruští vojáci urychleně opouštějí své pozice.

Ukrajinci podle Gančeva dobyli zpět území na severu Charkovské oblasti, kde minulý týden podnikli bleskový protiútok. Šéf okupační správy ruské státní televizi Rossija-24 řekl, že „situace je každou hodinou složitější“, a dodal, že hraniční přechody s ruskou Belgorodskou oblastí jsou nyní uzavřené. Do Ruska bylo „evakuováno 5000 civilistů“, dodal Gančev. Zprávy o dosažení hranic s Ruskem ukrajinskými vojáky o víkendu kolovaly na sociálních sítích, Kyjev ani úřady v Moskvě je ale oficiálně nepotvrdily. Na internetu se objevilo několik videí ukrajinských jednotek na hraničních přechodech nebo u cedulí oznamujících státní hranici. (ceskenoviny)


Pondělí, 12:00: Prezident ruského automního Čečenska Ramzan Kadyrov v jedenáctiminutovém zvukovém záznamu na sociální síti Telegram kritizoval vedení ruské armády, které patrně zaskočila ukrajinská protiofenziva na severovýchodě Ukrajiny. V této souvislosti Kadyrov naznačil, že si ruský prezident Vladimir Putin možná není vědom skutečné situace na bojišti. Čečenský vůdce zároveň podle ruskojazyčného serveru BBC uvedl, že se jeho jednotky po pauze vrací bojovat na Ukrajinu.

Ukrajina v posledních dnech zahájila protiofenzivu na severovýchodě země v Charkovské oblasti, kde podle pozorovatelů postupuje mílovými kroky. V neděli večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném projevu potvrdil, že ukrajinské síly dobyly zpět strategické město Izjum. Ruská strana ztrátu města přímo nepřiznala, v sobotu ale ruské ministerstvo obrany uvedlo, že přesouvá své jednotky od Izjumu směrem na ukrajinský Donbas. (čtk)


Neděle, 23:00: Ukrajinské síly dobyly zpět město Izjum na východě Ukrajiny, potvrdil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu ke konci 200. dne války. O tom, že Ukrajinci toto strategické město v Charkovské oblasti získali pod svou kontrolu, hovořily zatím jen neoficiální zprávy. Zelenskyj řekl, že by chtěl poděkovat ukrajinským vojákům, kteří osvobodili mnohá ukrajinská území, k nimž podle něj nově patří města Balaklija, Izjum a Kupjansk v Charkovské oblasti.

Ruská strana ztrátu města přímo nepřiznala, v sobotu ale ruské ministerstvo obrany uvedlo, že přesouvá své jednotky od Izjumu směrem na ukrajinský Donbas. Agentura Reuters označila ztrátu Izjumu za největší dílčí porážku ruské strany od doby, kdy na konci března musela vzdát pokusy dobýt ukrajinskou metropoli Kyjev, stejně hodnotí situaci také analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).

Ovládnutím Izjumu a železničního uzlu Kupjansku v Charkovské oblasti ukrajinské síly narušily zásobování ruských jednotek na severovýchodní Ukrajině. Přes Kupjansk Rusové podle Reuters zásobovali všechny své jednotky na severovýchodní Ukrajině.

Ukrajinské síly od začátku září osvobodily přes 3000 kilometrů čtverečních území na severovýchodě Ukrajiny, uvedl náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. To je více, než kolik ukrajinského území obsadila ruská armáda ve všech svých operacích od letošního dubna, poznamenal ISW. (čtk)


Neděle, 21:00: Ukrajinské síly během své rychlé protiofenzivy patrně dorazily až k ruské hranici na několika místech v severní části Charkovské oblasti. Videozáznam, na němž údajně jsou ukrajinští vojáci na hraničním přechodu Hoptivka, zveřejnila agentura Unian s upozorněním, že dobytí Hoptivky ještě velení ukrajinských sil nepotvrdilo. Na internetu se šíří i další videa ukrajinských vojáků u státní hranice s Ruskem.

„Hoptivka 11. září přešla pod kontrolu ukrajinských ozbrojených sil,“ zní na videozáznamu zveřejněném agenturou Unian. Video podle ní pochází od příslušníků 130. praporu ukrajinské teritoriální obrany. Na dalším videozáznamu, který umístil na internet zpravodajský portál Kyiv Post, je vidět voják přímo u cedule oznamující státní hranici.

Ruské ministerstvo obrany v sobotu uvedlo, že „přeskupuje“ svá vojska a přesouvá je od měst v Charkovské oblasti směrem na východ a na jih k ukrajinskému Donbasu. Na dnešním pravidelném brífinku ministerstvo podle několika médiích představilo mapu, z níž vyplývá, že ruské síly mají pod kontrolou jen už malou část Charkovské oblasti, a sice území za řekou Oskil. Fotografii mapy zveřejnil například nezávislý portál Meduza. (čtk)


Neděle, 10:00: Ruská armáda utrpěla značné ztráty v oblasti ukrajinského Charkova, oznámil generální štáb ukrajinské armády citovaný ruskou službou BBC. Zároveň upozornil, že stále trvá nebezpečí raketových útoků v celé zemi. Analytici amerického Institutu pro studium války (ISW) odhadují, že ukrajinské síly v následujících 48 hodinách obsadí město Izjum, pokud tak ještě neučinily.   „Osvobození Izjumu by bylo nejvýznamnějším ukrajinským vojenských úspěchem od vítězství v bitvě o Kyjev v březnu,“ píše ISW. Ukrajina zpětné dobytí významného dopravního uzlu Izjumu oficiálně nepotvrdila. Moskva v sobotu informovala, že z města stahuje své jednotky.

Britská vojenská rozvědka v pravidelné zprávě o situaci na Ukrajině napsala, že ukrajinské síly za posledních 24 hodin učinily významný pokrok v Charkovské oblasti. Boje podle ní pokračují v okolí Izjumu i dalšího strategicky významného města Kupjansk.

Podle informací velení ukrajinských sil bylo v sobotu převezeno 75 raněných Rusů do vesnice Valujki v Bělgorodské oblasti, která leží u hranice s Ukrajinou. Dalších více než 100 ruských vojáků bylo převezeno z Bělgorodu do Moskvy. Ukrajinská armáda, která v oblasti před několika dny přešla do protiofenzivy, dále působí ruským jednotkám ztráty a Rusové upevňují administrativní a policejní opatření na územích, které obsadili. Brání místním občanům ve vstupu i odchodu z měst a vesnic, tvrdí ukrajinské velení.

Ruské internetové zdroje v sobotu několikrát zveřejnily videozáběry dlouhých kolon osobních automobilů lidí, kteří se z Ruskem ovládaných částí Ukrajiny snaží dostat přes hranici na území Ruské federace.

List The New York Times informuje, že při plánování současné protiofenzívy ukrajinská rozvědka znásobila spolupráci s americkými tajnými službami. Ukrajinci nyní osvobozují oblasti na severovýchodě své země. Američané podle newyorského listu poskytli Ukrajině informace o pozicích ruského velitelství i o zbrojních skladech Rusů. Bývalý zástupce Pentagonu Mick Mulroy řekl, že ukrajinské jednotky postupují rychleji, než se původně předpokládalo.

Ukrajinský protiútok v Charkovské oblasti vede k přesunu ruských sil a rozpadu ruské osy na severu Donbasu, píše ISW. Ruské síly se podle analytiků stahují neřízeně a spěšně prchají z jihovýchodu Charkovské oblasti, aby je Ukrajinci v okolí Izjumu neobklíčili.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu řekl, že ukrajinské síly od začátku září dobyly zpět asi 2000 kilometrů čtverečních území, v neděli informoval o získání dalších dvou obcí v Charkovské oblasti. Podle ISW Ukrajinci v některých oblastech postoupili až o 70 kilometrů do Ruskem ovládaného území a od 6. září dobyli zpět přes 3000 kilometrů čtverečních. To je více, než kolik ukrajinského území obsadila ruská armáda ve všech svých operacích od letošního dubna, poznamenává ISW. (čtk)


Neděle, 08:00: V Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině byl odpojen poslední ze šesti reaktorů. Oznámila to  ukrajinská společnost Enerhoatom. Provoz elektrárny byl podle jejího ranního sdělení citovaného agenturou Reuters zcela zastaven. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v sobotu upozornila, že situace v elektrárně je kvůli přerušeným dodávkám elektřiny do zařízení mimořádně riziková. Důvodem problémů je ostřelování zařízení, z nějž se obviňují navzájem Ukrajina a Rusko. Enerhoatom, který je provozovatelem elektrárny, dnes zdůraznil, že okupanti, tedy Rusové, musejí palbu zastavit.

Podle oznámení firmy byl reaktor odpojen od elektrické sítě ráno ve 3:41 a začaly přípravy na jeho zchlazení. Agentura Unian uvedla, že elektrárna byla znovu napojena na elektrickou síť. Elektrárna několik dní pracovala jako ostrov - vyráběla elektřinu jenom pro chlazení posledního z fungujících reaktorů. Jednu linii elektrického vedení se podařilo v sobotu večer obnovit, což umožnilo odstávku posledního reaktoru. (ceskenoviny)


Sobota, 14:00: Ukrajinské síly vstoupily do strategicky významného města Kupjansk, informovala podle agentury Unian ukrajinská Státní bezpečnostní služba (SBU). Město v Charkovské oblasti u ruských hranic bylo v držení ruských jednotek. Zprávy o osvobození města se předtím šířily na sociálních sítích, kde se hovoří i o stažení ruských sil z Izjumu. Moskva postup ukrajinské armády zatím oficiálně nekomentovala.

Kupjansk a Izjum jsou pokládány za důležité dopravní křižovatky, na kterých závisí zásobování značné části ruských okupačních vojsk na východě Ukrajiny. Ukrajina přešla v posledních dnech ve východní Charkovské oblasti do protiútoku a podle oficiálních prohlášení osvobodila část svého území. Ruskem dosazená správa v pátek vyhlásila pro města evakuaci civilistů. Ukrajinské síly na své sociální sítě umístily fotografie z Kupjansku. Snímky doplnili prohlášením, že město „bylo a navždy bude ukrajinské“.

O stažení ruských sil z Izjumu informují na telegramu proruské kanály s odkazem na své zdroje ve městě, napsal ruskojazyčný server BBC. Některé kanály uvádí, že Izjum obklíčily ukrajinské jednotky, podle dalších jsou ukrajinští vojáci už v centru města. Podle ruských bloggerů se museli ruští vojáci z města stáhnout, protože je kvůli postupu ukrajinské armády nemožné město dál bránit.

Analytici amerického Institutu pro studium války odhadli, že Ukrajina od zahájení protiofenzivy na východě země osvobodila okolo 2500 kilometrů čtverečních svého území. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek večer oznámil osvobození více než 1000 kilometrů čtverečních. (čtk)


Sobota, 08:00: Ukrajinské síly v Charkovské oblasti dobyly zpět okolo 2500 kilometrů čtverečních, odhaduje americký Institut pro studium války (ISW). Protiútok na východě země ruské jednotky podle všeho překvapil, uvedla britská vojenská rozvědka.

Ukrajinští vojáci pravděpodobně v Charkovské oblasti bojují s menšími neorganizovanými skupinami ruských vojáků, kteří nečekali rychlý Ukrajiny na Kupjansk a Izjum. ISW tak usuzuje z přílivu snímků ruských válečných zajatců za posledních 48 hodin.

Kyjev v pátek pokračoval v postupu na Kupjansk a Izjum a snaží se izolovat tamní ruské síly. Jejich pozice může zničit, pokud se ukrajinským vojáků podaří narušit ruské pozemní trasy, po kterých přichází posily, vybavení a zásoby, vedoucí severně a jižně od města. Kreml na frontovou linii mezi Charkovem a Izjumem urychleně vysílá zdroje ve snaze postup zastavit, píše ISW. Ruské ministerstvo obrany a ruská státní média zveřejnila záběry vojenských konvojů mířících směrem na Charkov, úspěchy Ukrajinců v oblasti ale Moskva oficiálně nepřiznává.

Celkem na východě Ukrajiny její jednotky získaly zpět odhadem 2500 kilometrů čtverečních území, uvádí američtí analytici. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek večer oznámil osvobození více než 1000 kilometrů čtverečních ukrajinského území.

Vedoucím skupinám ukrajinské armády se podařilo postoupit až 50 kilometrů za frontovou linii na území, které od začátku invaze letos v únoru drželo Rusko, píše britská vojenská rozvědka. Postup v nepříliš obsazeném sektoru podle Londýna Rusko překvapil a jednotky okolo Izjumu se ocitají v čím dál tím větší izolaci. Ukrajinské jednotky nyní postupují na Kupjansk, který je pro Rusko významným strategickým bodem. Přes město nedaleko ruských hranic proudí zásobování na frontu na Donbasu.

„S pokračujícími ukrajinskými operacemi v Chersonu je ruská obranná linie pod tlakem na jihu i na severu,“ připomíná britská vojenská rozvědka i protiútok Ukrajiny v jižní Chersonské oblasti. (ceskénoviny)


 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte