Snižování daní se vládě vymklo z rukou. "Sakum pingl 130 miliard"

Poslanecká sněmovna v noci na pátek schválila slibované zrušení superhrubé mzdy a s tím spojené snížení daní. To je větší, než se čekalo - a výpadek ve státním rozpočtu i v rozpočtech obcí a krajů tím pádem příští rok vyroste z plánovaných 90 na 130 miliard korun.

Jde o sumu navíc k již odhlasovanému schodku státního rozpočtu, který má příští rok činit (bez daňových změn) 320 miliard. Vláda si tak bude muset během jediného roku půjčit dohromady 450 miliard. To je podobná suma, s jakou se počítá letos. Po připočtení k již existujícím závazkům z minula tak státní dluh během dvou let vystoupá z 1,6 na 2,5 biliónu korun.

Vláda větší dluhy obhajuje tím, že Česko ještě tolik zadlužené není a že po koronaviru ekonomika potřebuje impuls ze státních peněz. Schválená verze ale vládní tým zaskočila. „Dohromady sečteno podtrženo je to celé sakum pingl na veřejných rozpočtech za 130 miliard,“ prohlásila před finálním hlasováním ministryně financí Alena Schillerová.

Podle zběžných propočtů, které dostala při jednání od svých úředníků, má ztráta příjmů činit 87 miliard pro státní rozpočet, 31 miliard pro obecní rozpočty a 12 miliard pro rozpočty krajů. Stát si na výpadek půjčí, ale u obcí a krajů řešení zatím není jasné. Pro vítězný návrh hlasovala neobvyklá koalice ANO, ODS, SPD a KSČM.

Základem bylo avizované zrušení superhrubé mzdy a převedení daně z příjmu jen na hrubou mzdu. Z ní se bude platit 15 procent a od čtyřnásobku průměrné mzdy 23 procent. Sazby jsou stejné jako dosud, jen se budou odvádět z menšího základu. Z 40 tisíc hrubého tak poplatník ušetří přes dva tisíce korun.

Tuto verzi předložil Andrej Babiš jako vlastní poslanecký pozměňovací návrh. Tedy ne jménem celé vlády, neboť sociální demokraté byli proti. Vadil jim přehnaný zásah do rozpočtů a také fakt, že z úlev nebudou mít moc velký přínos chudší lidé. To potvrdila analýza ekonomického institutu IDEA při CERGE-EI, podle níž pak návrh neplní to, co jeho autoři považovali za cíl. Tedy za prvé podpořit ty, kteří kvůli koronaviru ekonomicky nejvíc strádali, a podpořit ekonomiku přes zvýšenou spotřebu.

To by fungovalo nejlépe právě přes ekonomicky slabší rodiny, které mají vzhledem k napjatým rozpočtům větší tendenci nové peníze utratit. Bohatší lidé je naopak spíš uloží do úspor. Nejchudším lidem ale machinace se sazbami často vůbec nijak nepomohou, protože nevydělávají dost na to, aby daň z příjmu vůbec platili. Prosazený návrh je tedy vzhledem k deklarovanému účelu zbytečně drahý.

I sociální demokraté chtěli zrušit superhrubou mzdu, ale novou sazbu navrhovali na 19 procent. I to by byla pro poplatníky úleva, ale ne tak velká. Tento návrh ale narazil už minulý týden v rozpočtovém výboru. Rozkol ve vládě u tak důležité věci (jde o největší daňovou změnu od zavedení EET) je výjimečný. Šéf ČSSD Jan Hamáček ale už dříve uvedl, že nebere hlasování ANO s opozicí jako rozpad vládní koalice – odlišný postoj vysvětlil tím, že vláda se na jednotné verzi prostě nedohodla, a tak každá ze stran šla do sněmovny hledat podporu na vlastní pěst.

Nezvyklá je i podpora ODS, zvlášť u tak důležité věci. Občanští demokratů svůj postoj hájí tím, že zrušení superhrubé mzdy navrhovali ve stejném znění už dávno před Babišem a že by bylo nelogické postavit se nyní proti vlastnímu programu. Zbytek opozice byl proti. „To, co tady děláte, je zločin,“ prohlásil na adresu navyšování dluhů exministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09.

Schválený návrh se proti původní Babišově verzi prodraží státu kvůli tomu, že v něm navíc ve sněmovně přibylo zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. Ta pro letošní rok činí 24 840 korun ročně a nově se má zvednout na úroveň průměrné mzdy. Ta podle posledních čísel za letošní první pololetí dosáhla 34200 korun. Po této úpravě bude podle Schillerové v rozpočtu chybět navíc 35 miliard korun.

Všechny změny prošly až v noci po celodenním jednání o prodloužení nouzového stavu. Finální hlasování o daních probíhalo až těsně před páteční druhou hodinou ranní. Nyní návrh putuje do Senátu. Vláda počítá s tím, že vše bude platit od ledna.

Změny jsou součástí daňového balíčku, který dále počítá se zavedením takzvaného stravenkového paušálu, aby firmy mohly místo stravenek dávat stejnou sumu zaměstnancům přímo ve formě peněz bez daňové zátěže. Balíček také počítá s vyšším zdaněním cigaret, a naopak se snížením spotřební daně z nafty.

Další balíček už je v Senátu, ten počítá mimo jiné se zavedením jednodušší paušální daně pro živnostníky. Tyto nové změny ale také nejsou započítány ve státním rozpočtu – jeho podporu má vláda stále nejistou, mimo jiné právě kvůli tomu, že pro příští rok ukazuje neúplnou realitu. ODS ani SPD rozpočet podpořit nechtějí. Nejpravděpodobnější variantou je jako obvykle podpora ze strany komunistů, teoretickou možnost pomoci naznačují Piráti.