První skupina ruských diplomatů tiše opustila Česko

V sobotu krátce po půl dvanácté dosedl v Praze u třetího terminálu vládní speciál Iljušin 96 z Moskvy. Přiletěl pro první část zaměstnanců ruského velvyslanectví, kteří mají do konce května opustit Českou republiku. Přibližně o hodinu a půl později na místo přijíždí autobus a dvě větší auta. Z něj postupně vystupují zaměstnanci s rodinami; kromě příručních zavazadel a domácích mazlíčků s sebou už nic nemají.

Od autobusu k odbavení je to přibližně třicet metrů, po kterých se pak táhlo tiché procesí. Nikdo mezi sebou příliš nemluvil, stejně jako nikdo nemluvil s novináři. Nejblíže komunikaci byl řidič jednoho z aut, který na otázku, zda tento výsledek vnímá jako spravedlivý, nesouhlasně zavrtěl hlavou. A následně pokrčil rameny na druhou otázku, co říká na útok na sklad ve Vrběticích. Občas si někdo odběhl k celní správě, ale většina pasažérů plynule prošla za kontrolu. Celé odbavení zabralo méně než hodinu - a před druhou hodinou odpolední už byla letištní hala znovu prázdná.

Krátce poté, co 17. dubna vystoupili předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a ministr vnitra a tehdy současně také ministr zahraničních věcí Jan Hamáček (ČSSD) na společně tiskové konferenci s tím, že za výbuchem ve Vrběticích v roce 2014 stála GRU, respektive její dva agenti, muselo Českou republiku opustit ruských osmnáct diplomatů, kteří byli tajnými službami označeni jako agenti tajných služeb operující zde pod diplomatickým krytím.

Moskva odpověděla vyhoštěním dvaceti českých diplomatů. Už nový ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) v reakci na to řekl, že pokud Moskva nedovolí návrat českých diplomatů zpět do Ruska, sníží počet zaměstnanců ruské ambasády podle 11. článku Vídeňské úmluvy na stejný počet, který má Česká republika na velvyslanectví v Moskvě. Rusko nereagovalo, a tak se 29. května s Českem rozloučila první část z těch, kteří byli vyhoštěni. „Čas na stažení svých lidí má Rusko do konce května,“ stanovil ministr Kulhánek hranici už 22. dubna.

Počet lidí na ruské ambasádě v Česku se tak po pondělní cestě ruského speciálu pro druhou skupinu vyhoštěných zaměstnanců výrazně sníží. Na její velikost a důsledky, které to pro českou bezpečnost má, dlouhodobě upozorňovala BIS.

„Velikost ruské diplomatické mise a její vysoká promořenost osobami s afiliací na ruské zpravodajské služby dlouhodobě způsobuje nárůst rizik spojených s lehkovážným přístupem českých občanů, zejména politiků a státních zaměstnanců, k neutajovaným, ale interním, neveřejným informacím. Je vhodné akceptovat skutečnost, že pokud protistrana získá dostatek neutajovaných interních informací od většího počtu zdrojů, již akutně nepotřebuje krást informace utajované, a to, že si o někom myslíme, že je pouze diplomat, neznamená, že nepředstavuje riziko či problém,“ psala mimo jiné BIS ve své zprávě za rok 2018.

V kuloárech se hovoří o tom, že z přibližně sto dvaceti lidí, kteří na ambasádě figurovali, minimálně čtvrtina pracovala pro ruské tajné služby. I další ale mohli s tajnými službami nějakým způsobem spolupracovat. Skutečné počty lidí na ruské ambasádě jsou nicméně nejasné. Co razantní snížení jejich zaměstnanců znamená pro další ruský vliv v Česku, tak zůstává nejasné.

Ambasáda nabyla svých rozměrů na konci 60. let. Tehdy si Moskva vybrala Prahu jako  rezidenturu pro práci tajných služeb. Od té doby se žádná z vlád neodhodlala k většímu zásahu do její velikosti. Nejvíce vyhoštěných diplomatů bylo doteď v roce 2018,  po útoku na Sergeje Skripala v britském Salisbury - tehdy Česko vyhostilo tři zaměstnance.