Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

OSN chybějí rekordní peníze na humanitární pomoc mimo Evropu

Denní menu: Důvodem nejsou osekané finance od bohatých států. Výrazně však stouply potřeby hladovějících v Asii, Africe i Latinské Americe

San’á, říjen 2018 • Autor: Profimedia, UPPA News
San’á, říjen 2018 • Autor: Profimedia, UPPA News

Miliony hladovějících obyvatel Jemenu nyní dostávají méně výživné balíčky s potravinovou pomocí než vloni. Syřanům žijícím v uprchlických v táborech na severu Iráku a v Jordánsku byl omezen přístup k pitné vodě, respektive elektřině. Někteří z jihosúdánských uprchlíků budou mít letos smůlu, střední škola se pro ně neotevře. To jsou první důsledky trendu, který v zevrubném textu tento týden rozebral týdeník The New York Times: propast mezi tím, co humanitární agentury OSN potřebují k plnění svých úkolů, a tím, co jim bohatší státy dávají, ještě nikdy v historii nebyla tak velká.

Organizace, které se zabývají pomocí dětem, zdravotnictvím, uprchlíky a výživou, letos potřebují 48,7 miliardy dolarů, ovšem v prvních měsících roku dostali pouze třetinu této částky, která je navíc nerovně rozdělená. Dostatek peněz dárci zatím posílají na pomoc Ukrajině a prchajícím občanům této země - díky blízkosti Evropě a geopolitickému významu ruské invaze jsou prioritou západních politiků i mediálního zpravodajství. Smůlu mají oběti humanitárních krizí jinde na světě.

OSN tak například vybrala jen 11 procent peněz, které potřebuje na pomoc karibskému Haiti, a jen 17 procent prostředků potřebných v Myanmaru. A například ve dvanácti zemích, které dohromady hostí 43 procent světových uprchlíků, pracují agentury OSN s méně než 30 procenty peněz, které potřebují (jedná se o Ugandu, Demokratickou republiku Kongo, Súdán, Irák, Etiopii, Jižní Súdán, Jemen, Čad, Jordánsko, Libanon, Kolumbii a Bangladéš).

Jižní Súdán, ilustrační foto • Autor: Getty Images
Jižní Súdán, ilustrační foto • Autor: Getty Images

Představitelé OSN apelují, aby bohatší státy - k nimž patří i Česko – také zde prokázaly solidaritu. “Válka na Ukrajině ukázala velmi výrazně, jak je možné rychle a výrazně mobilizovat podporu pro uprchlíky a řešení humanitárních potřeb - když je dostatek politické vůle,” cituje americký deník Kathryn Mahoney, mluvčí UNHCR, agentury pomáhající po celém světě uprchlíkům.

Etiopský šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Ghebreyesus pak kritizoval, že nedostatečný zájem o mimoevropské krize je způsoben “barvou kůže” jejich obětí, tedy rasismem. Poukázal přitom zvláště na svůj domovský severoetiopský region Tigraj, kam centrální vláda v Addis Abebě dlouhodobě blokuje přístup humanitární pomoci a miliony obyvatel živoří na hranici hladomoru (Tedros je nicméně čelným představitelem v Tigraji vládnoucí politické frakce, která přestala uznávat centrální vládu a na rozpoutání a trvání války nese významnou spoluodpovědnost, pozn. red.).

Důvodem přitom není, že by bohaté státy pomoc potřebným v Asii, Africe a Latinské Americe osekaly. V minulých letech však výrazně stouply potřeby: nástup Tálibánu v Afghánistánu, vypuknutí občanské války v Etiopii a nebývalá sucha v Africkém rohu výrazně zvýšily počty hladovějících. Pandemie, přerušené řetězce globalizace a drahé energie zároveň vedly ke zdražení potravin a způsobily nárůst chudoby v rozvojových zemích. Ruský vpád na Ukrajinu pak vytvořil humanitární krizi ve velké evropské zemi. Potřeby agentur OSN se tak zvýšily z 27,8 miliardy v roce 2019 na 38,6 miliardy v roce 2020 a dál na zmíněných letošních 48,7 procenta.

Nic přitom nenasvědčuje tomu, že by toto číslo mělo příští rok klesnout. Česko a další bohaté státy kvůli drahým energiím a inflaci samy čelí rostoucím finančním a sociálním problémům - přesto by ani v této situaci neměly pustit ze zřetele lidi a země stižené ještě většími problémy, ale najít vůli a peníze pomoci jim.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].