Orbán si jde za svým, Kaczyński začíná váhat

Na začátku se ukázalo, že polská a maďarská vláda dělají v době epidemie kroky, které se jim velmi hodí do jejich politických plánů. Ta polská tak  trvá na tom, že prezidentské volby, která se mají odehrát za měsíc a kus, se odehrají. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) má - a nejspíš správně - spočítáno, že její kandidát Andrzej Duda by v takovém případě snáz obhájil mandát. Její maďarský vládní protějšek, strana Fidesz Viktora Orbána, zase v pondělí schválila balíček zákonů, který dává kabinetu a premiérovi právo vládnout s pomocí výnosů po libovolně dlouhou dobu.

Aktuální vývoj potvrzuje jejich záměry zejména v případě Maďarska a Orbánův kabinet už začíná svých pravomocí využívat. Polská vládní strana sice nad svým  záměrem začíná mírně pochybovat - ale ukazuje se, že to možná nakonec není ta nejpodstatnější věc, kterou si chce během karantény zařídit.

A začínáme

Maďarský parlament schválil výjimečné vládní pravomoci v pondělí ústavní většinou, kterou Fidesz po loňských volbách má. Balík mohl parlamentem projít už o týden dříve, ale v takové rychlosti by potřeboval ještě silnější většinu, tedy i hlasy opozice. Ale ta vládu podpořit odmítla. Argumentovala tím, že tak silné pravomoci jednoduše nepotřebuje a stačí jí ty současné - a že nouzová opatření nejsou v zákoně nijak ohraničená. Dobu nouze ukončuje sama vláda svým rozhodnutím, naopak opozice chtěla, aby kabinet žádal parlament o souhlas každých devadesát dní.

Šlo však jen o politiku. Od počátku bylo jasné, že vláda svoje záměry prosadí, Opozice je jen o týden odložila. A spolu s nimi také odložila balíček pomoci maďarským podnikům a živnostníkům, což premiér Orbán maďarským občanům pochopitelně připomenul. Prodlužování výjimečného stavu parlamentem je v Maďarsku také jen formalita. Politoložka Eva Balogh připomíná, že jiný nouzový balíček přijala Orbánova vláda v roce 2015 v průběhu takzvané uprchlické krize. A z různých důvodů je jeho platnost obnovována, takže platí dodnes. To by byl pravděpodobně případ i tohoto balíku zákonů, ale nebude to nutné - Fidesz šel o krok dál a o konci mimořádných pravomocí rozhodnou ministři sami.

První návrh na ohraničení jiné než vládní moci se objevil už v úterý v noci. Jak píše nezávislý server Index.hu, vládní návrh podřizoval každé rozhodnutí starostů a samosprávy vládnímu nebo krajskému krizovému výboru, a to po dobu trvání výjimečného stavu. Jinými slovy, komunální politici by neměli rozhodovat o ničem. Komunální politika včetně hlavního města Budapešti je totiž spolu s částí soudnictví jedinou oblastí, kde nemá Fidesz naprostou kontrolu nad zemí. Ve středu odpoledne Fidesz nicméně návrh zase stáhl. Šéf Orbánova kabinetu Gergély Gulyás oznámil, že návrh měl zamezit snaze opozičních starostů uzurpovat si v době krize větší moc, než jim náleží, ale v zájmu “politické jednoty země”  ho prozatím stahují.

Zda to byla reakce na kritiku, nebo jen první testovací balónek, to se teprve uvidí. Souběh událostí tomu nicméně chtěl, že citovaný server Index.hu, doteď jedno z největších z mála nezávislých médií v Maďarsku, kupuje Miklós Vaszily, manažer a byznysmen spjatý s vládní stranou. Přesněji řečeno, kupuje poloviční podíl v nadaci, která Index vydává. Vlastnická struktura serveru byla dlouho složitá a nejednoznačná, ale Index je respektované nezávislé médium. Jestli tomu tak bude i v budoucnu, je otázka.

Chceme, nevíme, chceme

Polská vládní strana PiS potřebuje, aby Andrzej Duda prezidentské volby vyhrál. V loňských volbách sice obhájila většinu v Sejmu, ale ztratila Senát. V kombinaci s tím by jí nezávislý či opoziční prezident svými pravomocemi znemožnil vládnout.

Duda se přesunul na sociální síť TikTok a nechal se slyšet, že když je možné jít na nákup, je možné jít volit. Pominul fakt, že volbám předchází kampaň, která neprobíhá. Proti konání voleb v květnu není jen většina Poláků, ale dokonce i většina voličů PiS. Její štáb ale spoléhá na průzkumy, podle nichž nízká volební účast a tvrdé voličské jádro PiS zajistí Dudovi vítězství.

Zdánlivá rozhodnost polské vlády o tom, že volby se desátého května konat budou, ale není tak pevná, jak se může zdát. Šéf strany Jarosław Kaczyński a jeho okolí na tom trvá, jenže  PiS vládne ve formální koalici se stranami Porozumění a Solidární Polsko. Jsou to sice satelitní strany, ale jejich šéfové a vicepremiéři Jarosław Gowin a Zbigniew Ziobro mají jistý vliv - a právě Gowin, ministr pro vědu a vysoké školy, otevřeně mluví o tom, že by se volby měly odložit o rok. Byť zároveň vždy dodá, že je to rozhodnutí premiéra Mateusze Morawieckého.

Co z toho je reálný spor ve vládním táboře, co manévr pro veřejnost, a zda tedy půjdou Poláci skutečně v květnu volit, zůstává tajemstvím. PiS předkládá návrh na korespondenční hlasování pro všechny. Pokud by se měl týkat i nejbližších voleb, měl by polský stát na tento mamutí úkol přesně pět týdnů. Stav epidemie zůstává stále v Polsku relativně mírný, ale počet nově nakažených i přes nízký počet provedených testů setrvale roste.

Analytička respektovaného deníku Rzeczpospolita Zuzana Dąbrowská k situaci píše, že volby nejsou nakonec to nejdůležitější, co se v polské politice může odehrát. Způsob, jakým vládní PiS shazuje pod stůl byť jen opoziční návrhy na debatu, podle ní ukazuje, že šéf strany Kaczyński vidí v současném stavu jedinečnou příležitost.

Například takzvaná reforma justice, kvůli které již Polsko čelí kárnému řízení Evropské komise a která je podle mnoha nezávislých pozorovatelů čistkou a podřízením soudců vládní moci, stále není dokonaná. Teď však parlament zasedá v nouzovém režimu, pozornost Unie je napřená jinam - a demonstrace ani veřejné protesty, které plány PiS doposud často zpomalily či přímo zastavily, se v době epidemie konat nebudou.