Když se dva perou, třetí se směje. Starou pravdu znovu potvrdil ministr kultury Lubomír Zaorálek, když v úterý oznámil, že 1. ledna dosadí do vedení Národní galerie Praha Alicji Knast, jež posledních šest let vedla Slezské muzeum v Katovicích. Polská kurátorka tak poměrně překvapivě ve finále porazila dvojici favoritů, loni odvolaného šéfa NGP Jiřího Fajta a černého koně výběrové komise, ředitele ostravské galerie PLATO Marka Pokorného.
Je to odvážné rozhodnutí. Zaorálek při jeho vysvětlování argumentoval tím, že by mohla Knast z NGP vybudovat podobně silnou značku, jakou má momentálně třeba Česká filharmonie. Což se nedá vyložit jinak než tím, že si i ministr kultury uvědomuje, že naše největší galerie takovou značkou není. „Žena s vizí“ - jak Zaorálek Knast označuje - by tento stav chtěla napravit především přitáhnutím mladého publika, které by zvedlo potenciál návštěvnosti galerie ze stávajících 700 tisíc lidí ročně; nepočítáme-li tedy letošní rok, kdy budou kvůli dvojité karanténě výsledky mnohem horší.
Přečtěte si více k tématu
Čtěte také: S jakými představami se trojice finalistů přihlásila do výběrového řízení
V koncepci řízení, se kterou se do konkurzu přihlásila, nicméně vítězka neuvedla žádné jasné nápady, jak toho chce dosáhnout. I po své výhře pouze prohlásila, že se bude snažit, aby mladí lidé nebrali „lásku k tradici“ jako zastaralý termín - a že to bude právě mladé publikum, které v blízkých letech rozhodne, zda bude galerie vzkvétat, či nikoliv.
Jak rychle se generální ředitelka z manažerských frází posune ke konkrétním plánům, to se ukáže v nejbližší době. Na jejich realizaci pak bude mít od ledna spoustu času, jmenovaná bude na šest let. V NGP každopádně konečně končí provizorní období, které v ní po Fajtově odvolání panuje už neuvěřitelných osmnáct měsíců. Už to samo o sobě je pro instituci dobrou zprávou.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].