Nahlaste interrupci. Texaský zákon odstartoval v USA bitvu o potraty i právní debaty

V USA se naplno rozhořela komplikovaná právní bitva o potraty. Impulsem je nová legislativa státu Texas, která sice interrupce (po šestém týdnu těhotenství) výslovně nezakazuje, legalizuje nicméně systém jakéhosi „občanského hlídkování“, v němž může kdokoliv zažalovat kohokoliv jiného, o kom se domnívá, že umělé přerušení těhotenství postoupil, provedl nebo u něj nějak jinak asistoval, byť by to byl jen taxikář, který ženu na zákrok odvezl. Tento dohled nad druhými je navíc motivován značnou finanční odměnou.

Zákon má za cíl vyděsit ženy, které se potrat chystají podstoupit, kohokoliv, kdo jim u toho bude jakkoliv asistovat, i ty, kdo zákrok poskytují. Jazyk zákona je natolik široký, že podle převažující analýzy se vztahuje i na lidi, kteří o všem uvedeném jen uvažují (a třeba si předběžně zjišťují informace). A soudě podle prvních zpráv z Texasu se to zatím daří: většina ze zdravotnických zařízení v Texasu tuto službu z obavy přestala nabízet. Třeba v San Antoniu, kde žije 1,5 milionu lidí, to jsou tři kliniky ze čtyř.

Kromě zásadního omezení reprodukčních práv, které Američankám garantuje po průlomovém rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 1973, má debata pozoruhodný právní rozměr. Texaský zákon je totiž napsán tak vynalézavě, že jej nelze napadnout u soudu, protože vykonavatelem zákona zde není stát, který by bylo možné žalovat, ale veřejnost. Ruce pryč od jasného rozhodnutí o této normě dal minulý týden i Nejvyšší soud.

A jak informuje deník The Washington Post, republikánští politici nejméně v sedmi státech (Florida, Arkansas nebo Jižní Karolína) už podnikli kroky, aby texaský zákon replikovali. Očekává se, že následovat bude dalších minimálně pět států (Oklahoma či Ohio) a celkem by mělo jít až o čtvrtinu států USA. Výzkumná organizace Guttmacher Institute připomíná, že jen letos bylo přijato dalších 97 opatření, které komplikují dostupnost interrupcí, což je nejvíc od legalizace potratů.

Zároveň se začíná mluvit i o tom, že Texas prošlápl cestu i pro právně vynalézavá rozhodnutí u zcela jiného typu témat, která republikány příliš nepotěší  - třeba přísnější regulaci zbraní nebo povinné očkování proti covidu.

Protože Nejvyšší soud ve věci nerozhodl, běží zároveň intenzivní debata, jak na texaskou legislativu reagovat. Jednu možnou cestu nastínil v nedělním komentáři pro list The Washington Post emeritní profesor práv Harvardovy univerzity Laurence H. Tribe: napsal, že federální vláda má k dispozici nástroje, pomocí nichž může na podobné situace reagovat. A měla by je podle něj využít.

Nejlepší cestou by prý bylo zakotvit právo na potrat do federálního zákona, což se však při současném složení parlamentu nejspíš nepodaří prosadit. Tribe tedy navrhuje použít stejnou logiku jako texaští zákonodárci, kteří zákon postavili na zastrašování, a za pomocí federálních zákonů nahnat strach lidem, kteří by chtěli tuto legislativu (případně legislativu v dalších státech USA) následovat.

A nemusejí to ani být nové zákony – podle federálního trestního zákoníku je kupříkladu pro individuální občany protizákonné omezovat jiné lidi v jejich právech či výsadách zajištěných či garantovaných Ústavou nebo zákony Spojených států. Podle dalšího bodu zákoníku je pak ještě vážnějším překročením zákona, pokud se na takové činnosti dohodnou dvě a více osoby. A co je důležité pro aktuální situaci – zákoník pamatuje i na ty, kteří tak činí s odkazem na aktuálně platné lokální zákony.

Právník Tribe rovněž připomíná zvláštní zákon vzniklý v roce 1871 v reakci na činnosti rasistického Ku Klux Klanu, který zastrašováním či přímo násilím bránil černým Američanům v uplatňování jejich ústavou garantovaných práv, třeba práva volit – ten stojí na podobných principech jako zmiňovaná ustanovení trestního zákoníku. A dodává, že možné cesty nabízí také právo civilní.

Skupina demokratických zákonodárců už tento týden vyzvala administrativu vládu Joea Bidena, aby nástroje zmiňované profesorem Tribem využil. Ministerstvo spravedlnosti zopakovalo, že právní experti aktuálně analyzují a promýšlejí možný další postup, přičemž na stole je i zákon z roku 1994, který chrání ženy, které jdou na interrupci, před obtěžováním a zastrašováním.

Jiní právníci totiž Tribův pohled rozporují a mají za to, že vláda nemá příliš možností, jak na situaci rychle a účinně reagovat. Prezident Biden uložil už minulý týden dvěma ministerstvům (kromě spravedlnosti také resortu zdravotnictví), aby našla cestu, jak ženám v Texasu přístup k umělému přerušení těhotenství dál zajistit. Jak ale konstatuje deník The New York Times, bude to vyžadovat čas a kreativitu.