Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Nabrat a vyškolit lidi. Rakousko zatím druhou vlnu zvládá

Podle novináře Clemense Neuholda je vlastně recept jednoduchý

Začátek nového školního roku ve Vídni • Autor: Ronald Zak
Začátek nového školního roku ve Vídni • Autor: Ronald Zak

Rakousko, stejně jako takřka celá Evropa, zažívá druhou vlnu epidemie. Je však o poznání mírnější než ta tuzemská, i když je Rakousko srovnatelně velké s Českem. Dosavadní vrchol zde činí 869 nových případů z minulé soboty, za pondělí přibylo 382 nových případů. Česká čísla jsou dvakrát i třikrát vyšší. Naši jižní sousedé tedy musí dělat něco jinak.  Daří se jim držet lepší čísla, ač se v září do Rakouska vrátily desetitisíce gastarbeiterů z Balkánu nebo rakouských občanů s balkánskými kořeny, kteří byli na návštěvě rodiny, a situace v balkánských zemích je přitom o poznání horší než ve většině Evropy.

Přestože Rakousko potřebovalo, aby důležitý turistický průmysl lákal do země návštěvníky z celé Evropy, na rozdíl od Česka si neužívalo letní bezrouškové volno. Roušky byly i přes prázdniny povinné ve všech vnitřních prostorách včetně vlaků a taxíků, k čemuž vyzývaly i informační tabule. V restauracích  číšníci nosili štíty. Současná opatření už jsou si podobná, i v Česku  je nyní nošení roušek povinné ve vnitřních prostorech, v hromadné dopravě a obchodech. Není to však jediný důvod rozdílu.

Jak vysvětluje Clemens Neuhold, novinář týdeníku Profil, který aktuálně koronavirovou krizi pokrývá, nemocný Rakušan nejprve vytočí číslo 1450. Celonárodní nouzová linka v běžných časech slouží havarovaným cyklistům a obvyklým zdravotním potížím. Teď se z ní stal první uzel při potlačování epidemie. Za telefonem sedí vyškolení lidé, ale bez medicínského vzdělání. Podle předem vypracovaného scénáře odhadnou, zda volající potřebuje akutní pomoc, zda za ním mají vyslat odběrovou sanitku, nebo jestli si má prostě jít lehnout s rýmou.

Pokud usoudí, že stav nemocného je zralý na testování, nařídí mu zůstat doma a pošlou za ním nejbližší sanitku. K odběrům slouží běžné vozy, ať už vídeňské záchranky, Červeného kříže nebo některé z dalších záchranných služeb. “V létě to bylo skutečně rychlé, klidně v řádu desítek minut. Teď už se systém opožďuje,” říká novinář. Nemocný nyní čeká na odběr vzorku několik hodin, ale téměř nikdy víc než den.

Stejně jako v čekání na sanitku, i při čekání na výsledky testů se letní svižnost v Rakousku zadrhla. Někdy výsledky přijdou za 24 hodin, ale čekat může pacient i pět dnů. Do té doby je v karanténě. Pokud je výsledek pozitivní, nastupuje trasování. Ani to nedělají vystudovaní hygienici. Provádí ho speciálně vyškolení lidé v call centru podle předepsaného scénáře.

Jak Neuhold tvrdí, zatím se daří držet epidemii na uzdě, hlavně trasování funguje v Rakousku dobře. I zdejší kapacity - jak testovací, tak trasovací - se ale pomalu blíží naplnění, i když zatím stíhají. “Možná budeme muset ještě navyšovat,” popisuje novinář. Rakouský recept na zvládnutou druhou vlnu je ale podle něj jednoduchý. Přes léto nabrat a vyškolit lidi na jednotnou telefonní linku, zajistit dost testovacího materiálu a naučit laiky trasovat - tedy to, co zdejší IT dobrovolníci radili české vládě už od března. “Nic složitého, zatím to funguje,” říká Clemens Neuhold.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].