Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda, Společnost

Kvůli utajování koronaviru hraje Čína podle ruských dezinformačních karet

Redakční menu: výběr textů ze světových médií

Dezinfekční kontrola; Čína, 11. února • Autor: AP
Dezinfekční kontrola; Čína, 11. února • Autor: AP

Ministři zahraničí nejrozvinutějších zemí světa G7 se v týdnu na společné videokonferenci shodli na odsudku dezinformační kampaně šířené do světa Čínou ohledně probíhající pandemie nového koronaviru. Čínským vládcům v ní jde o to zasít pochybnosti o „čínském“ původu nové nemoci a tím oslabit kritiku nicnedělání a utajování, s nimiž na interní zprávy o propukající katastrofě zpočátku reagovaly tamní úřady - a vinou toho došlo k celosvětovému rozšíření viru. Ve snaze zatlačit do pozadí pro sebe nepříjemnou skutečnost změnila čínská komunistická strana dosavadní propagandistickou strategii - a jak ve své analýze rozebírá expertní web Axios, „začala vyrábět dezinformace podle ruských učebnic“.

Jak shrnuje Axios, během posledních týdnů začala nejrůznější média spjatá s čínskými úřady a vládou  - verifikované vládní twitterové účty, čínské ambasády a konzuláty i některé čínské zpravodajské newslettery - pouštět do světa vějíř různých konspiračních teorií o původu koronaviru. Jedna z nich – tweetovaná opakovaně mluvčím čínského ministerstva zahraničních věcí Čao Li-ťienem a široce rozebíraná státními médii – označuje virus za výrobek armádních laboratoří v USA.

Další za původce označují Itálii, případně do takových podrobností nejdou a zůstávají na obecném tvrzení, že virus zřejmě nepochází z Wu-chanu, tedy města, ze kterého se pandemie rozšířila do celého světa. Podle virologů přitom nevykazuje virus známky laboratorního inženýrství a epidemiologové vesměs souhlasí s tezí, že pandemie nastartovala ve Wu-chanu na tamním tržišti, kde se zákazníkům nabízejí a rovnou zabíjejí divoká exotická zvířata k snědku.

Podle odborníků zabývajících se komunistickou Čínou představuje tato dezinformační strategie zlom v dosavadní režimní praxi. „Je to něco pro Čínu zcela nového,“ cituje Axios ředitelku Aliance pro ochranu demokracie Lauru Rosenberger. Podle ní přitom nová dezinformační strategie Pekingu přesně kopíruje ruský vzor: především synchronizovaným šířením řady „vzájemně si odporujících teorií“ a jejich prezentaci přes  státem kontrolovaná média a diplomatické účty na sociálních sítích.

Ve Wu-hanu se do řešení nákazy zapojili armádní lékaři; ilustrační foto • Autor: AP, Li Yun
Ve Wu-hanu se do řešení nákazy zapojili armádní lékaři; ilustrační foto • Autor: AP, Li Yun

Ruská dezinformační taktika se snaží zničit konspiračními teoriemi důvěru vybrané společnosti v běžnou informační síť - a tím mezi lidmi šířit chaos a spory. Příkladem této praxe mohou být americké prezidentské volby v roce 2016,  snaha - do níž se ostudně zapojil i český prezident Miloš Zeman - dostat Rusko z podezření, že orchestrovalo pokus o vraždu svého někdejšího důstojníka tajné služby Sergeje Skripala na britské půdě  a podobně.

Čínská propaganda až dosud usilovala o něco zcela jiného. Jejím cílem bylo prosadit a udržet při životě tezi, že čínská komunistická strana nikdy neudělala nic špatně, a naopak vždycky všechno myslela i dělala dobře. K dosažení tohoto cíle tvrdě na území své moci cenzurovala a potlačovala informace či názory, které takový obraz komplikovaly.

S rostoucí ekonomickou mocí se snažila potlačování sobě nepříjemných faktů rozšířit i do zahraničí, kde k tomu čím dál víc používala vyděračskou pohrůžku, že státům dovolujícím kritiku čínského režimu znemožní přístup na svoje trhy. Cílem tedy není zničit informační tkáň, ale prostě to zařídit tak, aby pekingský režim vypadal vždy jako nezpochybnitelné dobro. Na rozdíl od Ruska se tato strategie také nechce míchat do cizích společností jinak než ovlivňováním jejich pohledu na Čínu.

Axios upozorňuje, že současný vývoj není buď-anebo. Pekingští komunisté zjevně budou v nastalé situaci používat doma i světě oba výše zmíněné přístupy. Jejich selhání v počátcích pandemie je totiž tak obrovské, že může ohrozit jejich dosavadní úspěšnou cestu k mezinárodnímu uznání a moci. Je známo, že čínský režim loni reagoval na  první interní zprávy o šíření nebezpečné nákazy ve Wu-chanu a v provincii kolem něj po svém - zavíráním novinářů, výhružkami lékařům a snahou problém „umlčet“.

Fakt, že nový virus je přenosný z člověka na člověka, oznámili čínští představitelé teprve letos 20.ledna - šest dní poté, co Světová zdravotnická organizace uklidnila veřejnost, že „podle čínských lékařů neexistují absolutně žádné důkazy o takové možnosti přenosu“. „O pár týdnů později,“ píše Axios, „se stovkami tisíc nakažených, uzavřenými hranicemi, celostátními karanténami, napjatými zdravotnickými systémy a ekonomikou směřující do recese víme, že se spletli.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].