Jedna z vůdkyň běloruské opozice dostala exemplární trest

Maria Kalesnikavová půjde na jedenáct let do trestanecké kolonie. Soud udělil jedné z hlav běloruské opozice velmi tvrdý trest. Její blízký spolupracovník, právník Maksim Znak, dostal o rok méně. Odsouzeni byli za údajný pokus o státní převrat, členství v extremistické skupině a výzvy k narušování národní bezpečnosti. Ve skutečnosti jsou oba potrestaní za vůdčí úlohu v protestech po zmanipulovaných prezidentských volbách loni v srpnu.

Kalesnikavová byla jednou ze tří žen, které stály v čele občanského hnutí proti diktátorovi Aljaksandru Lukašenkovi. Za mřížemi je bez jednoho dne přesně rok. Loni 7. září ji policie zatkla a pokusila se násilím odvézt do ukrajinského exilu. To Kalesnikavová odmítla tak, že na hranicích roztrhla svůj pas. Zůstala proto na běloruském území s tím, že raději půjde do vězení. Odpovědí běloruského režimu je exemplárně tvrdé potrestání.

Hudební manažerka se do prezidentské kampaně se dostala jako šéfka štábu Viktara Babaryky - běloruského bankéře a exprezidentského kandidáta, kterého režim uvěznil ještě před volbami, v červnu loňského roku (letos v červenci jej za údajnou korupci a praní špinavých peněz soud poslal do kolonie na celých čtrnáct let).

Na to se Kalesnikavová přidala do týmu Svjatlany Cichanouské, manželky dalšího uvězněného prezidentského kandidáta Sjarheje Cichanouského, která se k překvapení všech - včetně sebe samé - stala vážnou vyzývatelkou Lukašenky, ve volbách jej dost možná porazila a nyní je z litevského exilu nezpochybnitelnou vůdkyní běloruské opozice.

Odsouzení Kalesnikavové a Znaka je dalším krokem v Lukašenkově postupné likvidace domácí opozice. Už od loňského podzimu platí, že opozičníci jsou buď v exilu, nebo za mřížemi. Režim odsoudil desítky aktivistů na měsíce a roky ve vězení - Kalesnikavová je zatím nejvýše postavenou odsouzenou členkou občanského protirežimního odporu.

Běloruský režim pro své odpůrce pravidelně sahá i za hranice země. V květnu unesl letadlo s novinářem Ramanem Pratasevičem a přinutil jej přistát v Minsku, na přelomu července a srpna pak nejspíše běloruské tajné služby zavraždily Vitala Šyšova, aktivistu působícího v ukrajinském Kyjevě.