Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Jádro ano, slunce ne. Vláda narychlo zařízla podporu pro solární zdroje

Nemáme peníze, zdůvodňuje novou politiku ministerstvo průmyslu

Ilustrační foto • Autor: Shutterstock
Ilustrační foto • Autor: Shutterstock

Kromě dalších kroků směrem k budování nové jaderné elektrárny schválila v pondělí Babišova vláda i významnou změnu podpory pro obnovitelé zdroje. Hlavní obrat se týká solárních elektráren. Ty nové, které by někdo teprve chtěl postavit, mají být do budoucna zákonem vyřazeny z nároku na provozní podporu. Ty staré mají o část stávající podpory přijít.

„Nemáme peníze na provozní podporu, máme peníze investiční,“ zdůvodňuje nové nastavení pravidel náměstek ministra průmyslu René Neděla. Solární zdroje mají mít podle něj nárok jen na dotace při výstavbě z evropských fondů. Nikoli ale na každoroční podporu provozu, jako to bylo u solárních parků v minulosti - anebo jak to bude do budoucna u větrných turbín, vodních elektráren nebo bioplynových stanic.

Nově se má provozní podpora odehrávat skrze takzvané aukce: stát dá jednou za čas výzvu, kolik elektřiny by rád navíc vyráběl ze zelených zdrojů, a investoři nabídnou co nejnižší cenu, za kterou v novém zdroji schopni energii vyrábět. Státní peníze pak vyhrají nejlevnější nabídky, což má zajistit, aby za stanovenou sumu peněz vznikl co největší zelený výkon. V zemích, které jsou v zavádění čistší energetiky dál, se tyto aukce používají už roky.

V Česku se dosud podpora odehrávala přes fixní výkupní ceny, které stát investorům do zelených zdrojů garantoval. Při poslední solární vlně před deseti lety nicméně stát tyto ceny nastavil zbytečně vysoko, což vedlo k známému solárnímu boomu a diskreditaci celého odvětví. Následkem politiky „ode zdi ke zdi“, která následovala, se posledních pět let žádná provozní podpora na nové zdroje neuděluje - což vedlo k tomu, že rozvoj obnovitelných zdrojů se prakticky zastavil. Do nových čistých zdrojů investují spíš nadšenci z řad domácností nebo podniky, které uspějí s žádostmi o unijní investiční dotace.

Součástí pondělního rozhodnutí vlády je i překvapivě přísný plán na seříznutí provozní podpory pro starší solární elektrárny. Ministerstvo průmyslu v rámci šetření takzvané „překompenzace“ (tedy přehnané podpory) provedlo mezi elektrárnami v minulých letech průzkum, jak se jejich provoz vyplácí a kolik podpory skutečně potřebují. Výsledkem tohoto šetření byl návrh, aby výnos z investic (takzvané vnitřní výnosové procento) byl omezen na 8,4 procenta ročně. S tímto číslem šlo ministerstvo podle pondělní odpolední zprávy ČTK i na vládu – a ta nakonec povolený výnos snížila u fotovoltaik na 6,3 procenta.

Co ke snížení vedlo, není přesně jasné. Do debaty o podporu zasahovala z titulu šéfky legislativní rady vlády i ministryně spravedlnosti Marie Benešová, podle vládního usnesení návrh prošel včetně jejích připomínek. Na otázku, o co v jejích připomínkách šlo, Benešová Respektu odpověděla, že o „formulační a legislativní nepřesnosti nebo chyby. Do změn výnosových procent stanovisko nešlo. To je věcí předkladatele“.

Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka výsledná verze ušetří peníze. Proč Havlíček couvl z toho, co sám navrhoval, ale ani on, ani jeho náměstek nevysvětlili. Příznivci obnovitelných zdrojů považují rozhodnutí za populistické, vedené špatnou pověstí solárních parků a překotným rozhodnutím bez analýz.

"Jedná se podle nás o politickou objednávku, kterou chce vláda zničit tisíce podnikatelů a domácností a která ohrozí bankovní sektor vzhledem k tomu, že provozovatelé solárních elektráren ještě splácejí desítky miliard úvěrů,“ uvádí předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.

Spor se vede mimo také o to, že bioplynové stanice napojené na zemědělský byznys, mají povolený výnos mnohem výš, na úrovni 10,6 procenta. Nový režim podpory bude ještě podléhat schválení v parlamentu a podpisu prezidenta, který investice do obnovitelné elektřiny dlouhodobě zpochybňuje.

Vláda souběžně se změnou přístupu k zeleným zdrojům udělala další dílčí krok na cestě k výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech. Ministři podle zprávy ministerstva průmyslu „probrali smluvní rámec“ se společností ČEZ, která má tendr na nové bloky řídit, ale obsah smluv – včetně státní podpory a garancí - bude záviset na dalších jednáních s Evropskou komisí. Tato jednání, během nichž se má vysvětlit, zda státní podpora pro jádro nebude zbytečným zvýhodněním jednoho vybraného energetického odvětví, má Havlíček nyní podle mandátu od vlády spustit.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].