Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda, Společnost

I současná krize vzedme vlnu vynalézavosti

Redakční menu: Výběr textů ze světových médií

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Předpovědi jsou dnes obtížné. Držme se věcí, které víme s jistotou. Tady jsou dvě z nich, jak je na collaborativefund.com přináší Morgan Housel.

I v těch nejlepších časech nás obklopuje mnohem víc neznámého než známého a dnes se ten (ne)poměr zvedl exponenciálně. Pokud nevíte, jaká nová převratná situace, nové zásadní nařízení nebo nová agenda nastane v řádu hodin, nemá cenu předpovídat vývoj třeba v řádu letošního roku. To nejlepší, co člověk může v takové chvíli udělat, je nesnažit se pořád aktualizovat předpověď budoucích dějů podle přicházejících nových a nových informací, protože tohle tempo nejde udržet. Místo toho je lepší soustředit se na pár věcí, o kterých můžeme s velkou pravděpodobností předpokládat, že platí bez ohledu na to, co se ještě stane.

1. Nutnost je matka vynalézavosti, takže i díky současné krizi se vzedme naše schopnost řešit problémy. Kapitalismus funguje, protože zisk motivuje ke zdokonalování. Když se motivací stane přežití, doslovné anebo finanční, tah po zlepšení obrovsky zesiluje. Příkladem může být velká hospodářská krize 30. let minulého století. Masám lidí přinesla nepředstavitelné ekonomické potíže a existenční utrpení. Spolu s tím přinesla také mikrovlnné trouby, opalovací krém, nylon, rakety, elektronový mikroskop, umělou kůži, teflon, barevnou televizi, tryskáče, plexisklo a nespočet dalších vynálezů. Podle ekonoma Alexandra Fielda představují roky 1929–1941 éru největšího technologického pokroku v jakémkoli srovnatelném období historie americké ekonomiky.

Tentýž nárůst vynalézavosti přinesla i druhá světová válka, která začala s jednotkami cválajícími do boje na koních a skončila štěpením atomu. Během ní se dostalo do praxe všechno od penicilínu po jadernou energii - věci objevené v laboratořích už předtím, které ale tlak otázky života a smrti popostrčil k praktickému nasazení tak bleskovému; že to podle Housela v řadě případů stlačilo technologický pokrok z běžných desítek let vývoje na doslova několik měsíců. Takže jeho závěr: „Ty nejdůležitější objevy a inovace vznikají víc z nutnosti - pod tlakem a panikou než díky vizím zrozeným v pohodlí a dostatku. To byla pravda v minulosti a může s velkou mírou jistoty říct, že to je pravda i dnes.“

2. Starosti jsou větší než následná škoda - což zároveň smutné i v jistém smyslu uklidňující. Vážné nemoci se bojí mnohem víc lidí, než je těch, kteří nakonec vážně onemocní. Ztráty práce a krachu se bojí mnohem víc lidí, než je těch, kteří o práci skutečně přijdou a jejichž firmy opravdu zkrachují. Tak tomu bylo vždycky.

Tragika starostí převyšujících následné opravdové škody je v tom, že vinou toho lidé trpí víc, než by při pohledu zpět opravdu museli. Ale je to i uklidňující, protože sice přijde chvíle, kdy se běžný občan rozhlédne kolem sebe s vyděšeným povzdechem „Ach bože, nikdy mě nenapadlo, jak strašné to bude“ - ale my víme s velkou jistotou, že až se pak roce ohlédne zpět, řekne si: „Neměl jsem tomu tak propadat, protože tak strašné to zase nebylo.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].