Drahý proud položil první velkou firmu Bohemia Energy

Vysoké ceny elektřiny mají první velkou oběť. Je jím jeden z největších českých prodejců energií, firma Bohemia Energy. Ve středu dopoledne ohlásila na svém webu, že „ukončuje s okamžitou platností dodávky elektřiny a plynu na českém energetickém trhu“.

Kolaps souvisí se zdražením energií na evropských burzách, před kterým se firma Bohemia Energy nestihla včas zajistit. Přitom měla se svými zákazníky z dřívější doby podepsané smlouvy na fixované nižší ceny – a ty už by nyní nezvládla dodržet. Podobný scénář zasáhl i jiné firmy v Evropě a majitel Bohemia Energy Jiří Písařík už před měsícem v Respektu varoval, že tento vývoj může nastat i v Česku – jen nemluvil přímo o své společnosti.

Energetický regulační úřad nyní spouští úřední proces, jak se postarat o 900 tisíc zákazníků Bohemia Energy, kteří jsou nyní bez dodavatele. Ti automaticky přejdou do režimu takzvaného dodavatele poslední instance (DPI), tedy pod velké firmy, které mají v příslušném kraji distribuci – tedy pod ČEZ, E.ON nebo PRE v případě elektřiny.

Potíž je, že záchranný režim DPI znamená také zpravidla vyšší cenu, než je na trhu obvyklá. A že ani přechod k jiné firmě nyní nezaručuje solidní tarif, protože dodavatelé energií se bojí dalších výkyvů vysokých cen a jistí se drahými nabídkami. Například ČEZ v režimu dodavatele poslední instance nabízel ve středu dopoledne pro nejčastější tarif D02d cenu 5108 korun za megawatthodinu bez DPH plus fixní měsíční poplatek 267 korun. Běžný tarif na rok dopředu ale podle stránek ČEZ činil 4299 Kč/MWh plus 89 korun za stálou měsíční platbu.

Bohemia Energy je česká rodinná firma, její zakladatel Jiří Písařík byl právě díky její velikosti dosud považován za jednoho z tuzemských miliardářů. V žebříčku magazínu Forbes figuruje mezi nejbohatšími Čechy na 37. místě, toto umístění se ale odvíjelo právě od hodnoty podniku, který nyní končí.

Energetický regulační úřad vedl s firmou v posledních týdnech řízení kvůli stížnostem, že Bohemia Energy se snažila ze závazku zafixovaných nižších cen vyvléknout a přesvědčovala odběratele, aby přešli na nový, dražší tarif s odkazem na překotný vývoj velkoobchodních cen. O těchto stížnostech úřad informoval, nicméně sám směrem k firmě nic aktivně nedělal.

Kolaps firmy lze tak brát i jako selhání úřadu, který dává obchodníkům licenci a má za úkol sledovat jejich kondici podobně jako Česká národní banka zodpovídá za zdraví bank. Pokud padnou i další firmy, regulační úřad bude muset vysvětlit, proč jejich finanční kondici a zajištění nesledoval dříve a klienty nevaroval. Dřívější avízo mohlo zákazníkům usnadnit přechod k jiným dodavatelům včas a za lepší ceny, což nyní půjde těžko.

Krach největšího alternativního dodavatele také nejspíš vystraší řadu zákazníků a povede ke koncentraci trhu zpět do rukou zavedených velkých hráčů, což vytváří riziko, že do budoucna se omezí konkurence a ceny půjdou ještě výš.