Česko po volbách: Michalik nebude ministrem, Vondráček místopředsedou

Přihlaste se k tomuto newsletteru

Michalik nechce být jako Babiš

 Věslav Michalik (STAN) se nebude ucházet o post ministra průmyslu a obchodu. Stalo se tak poté, co Deník N přišel se zjištěním, že někdejší firma místopředsedy STAN si v minulosti půjčila přes kyperskou firmu Lowfield Investments nejméně 4,6 milionu eur (v přepočtu podle aktuálního kurzu přibližně 117 milionů Kč). Navíc Michalik ani jeho manželka nechtěli médiím vysvětlit, kdo za společností z daňového ráje stojí ani jaký je původ peněz. Anonymní kyperské firmy umožňují skrýt koncové vlastníky.

Michalik také v letech 2007 a 2008 vybudoval dvě solární elektrárny. Prodal je před čtyřmi lety, ale koupil je investiční fond, ve kterém politik a jeho manželka vlastní část akcií. Pokud by byl ministrem průmyslu, pod který spadá i energetika a případné dotace, s největší pravděpodobností by se jednalo o střet zájmů. Michalik v médiích už řekl, že by svůj podíl ve fondu prodal.

Starosta obce Dolní Břežany nejprve na Twitteru napsal, že ve čtvrtek vysvětlí všechny okolnosti podnikání a vyvrátí veškeré pochyby. „Předem říkám, že majitelem dotčené kyperské firmy je moje žena,“ sdělil. Nyní tedy oznámil, že ministrem nebude. Podnikání na Kypru bylo sice podle něj legální, nechce ale prý, aby situace působila jako v případě Andreje Babiše. Nového kandidáta do vlády na post ministra průmyslu a obchodu chce STAN podle místopředsedy Petra Gazdíka najít v řádu hodin či dnů a nejprve ho řekne budoucímu premiérovi Petru Fialovi. Gazdík byl také podle Aktuálně.cz jedním z mála členů, kteří se byli ochotni k Michalikovi šířeji vyjádřit. Potvrdil například, že záležitosti kolem jeho podnikání probírali už před jeho nominací do vlády. Za Michalikem prý sice stojí stejně jako ostatní straníci, ale zároveň by podle něj měl podrobnosti okolo kyperské firmy vysvětlit.

Ani podruhé

Poslanecká sněmovna si tento týden volila zbytek svého vedení. Předsedkyni a pět místopředsedů už sice má, ale v minulé volbě neuspěl kandidát hnutí ANO ani SPD. Babišovo hnutí opět navrhlo na post místopředsedy jejího bývalého šéfa Radka Vondráčka, získal však jen 65 hlasů. Znovu neprošel ani Tomio Okamura z SPD (18 hlasů). Na rozdíl od něj ovšem Vondráček funkci nakonec dostal: usedne do čela ústavně-právního výboru.

Brzy budeme mít dva premiéry

Prezident Miloš Zeman, který byl propuštěn po více než měsíci z Vojenské ústřední nemocnice, v pátek jmenuje na zámku v Lánech premiérem Petra Fialu (ODS). Česko se tak ocitne v situaci, kdy bude mít dva předsedy vlády. Prezident zatím neoznámil, jak dlouho chce takové období udržovat. Jestli nakonec skutečně jmenuje navržený kabinet Petra Fialy, řekne po setkání s jednotlivými ministry a ministryněmi. Může se tak stát, že nová vláda se ujme řízení země nejdříve před Vánoci, přestože prezident nemá žádnou pravomoc, aby premiérovi do složení jeho kabinetu mluvil.

Covid, covid a zase covid

Vláda v pondělí otevřela debatu o povinném očkování některých profesí proti covidu-19. Do konce týdne má posoudit povinnost meziresortní komise. Očkování by podle kabinetu mohlo být povinné i pro starší 60 let. Proti povinnému očkování se nicméně vyjádřili zástupci nastupující vládní koalice Spolu s Piráty a Starosty. Konkrétní plán pro boj s pandemií nově vznikající vláda zatím nepředstavila, budoucí ministr zdravotnictví Válek ale řekl, že by větší roli měly hrát krajské hygieny. Jak nicméně ve svém analytickém příspěvku popsal výzkumný pracovník Institutu budoucnosti lidstva na Oxfordské univerzitě Jan Kulveit, „se změnou ministra nečekám radikální změnu k lepšímu, z několika důvodů“.

Nejnovější čísla jsou alarmující. Nemocnice už hlásí poslední volná místa, ruší se naplánované operace a chybí personál. Na pomoc se opět volá armáda. Andrej Babiš řekl, že dosluhující vláda ve čtvrtek přijme nová opatření a nelze vyloučit ani vyhlášení nouzového stavu. Sousední Slovensko přešlo s půlnocí na dva týdny do lockdownu. Tamní situace je ještě vážnější než česká a do tuzemských médiích pronikl velmi emotivní proslov prezidentky Zuzany Čaputové.

Vyznamenání za lidská práva

Končící ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková, která se od prosince stane soudkyní Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, byla vyznamenána Řádem čestné legie (hodnost rytíře), což je nejvyšší francouzské státní vyznamenání. Získala ho zejména za osobní nasazení v prosazování lidských práv. O jejím příběhu jsme psaly s kolegyní Silvií Lauder v roce 2020.