Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Rozhovory

Miloš Jakeš: Muž, který nejmíň vadil

S historikem Jaroslavem Šebkem o konci normalizace, bulharském scénáři a knedlu vepřu zelu

Jaroslav Šebek • Autor: Matěj Stránský
Jaroslav Šebek • Autor: Matěj Stránský

Miloše Jakeše si mnozí pamatují díky jeho slavnému proslovu na Červeném Hrádku z léta 1989, v němž si stěžoval, že komunisté zůstali v české společnosti opuštěni „jako kůl v plotě“. Kdy jste ho slyšel poprvé?

Jsem z vesnice a tam se moc informací ze zákulisí z Prahy nedostávalo, takže jsem to slyšel poprvé až během sametové revoluce.

Souhlasíte s názorem, že ten projev byl tak trapný a směšný, že přispěl k pádu režimu?

Asi svou roli sehrál, ale nepřeceňoval bych ho… Myslím si, že se dostal hlavně k lidem, kteří už negativní vztah k režimu měli. Šlo asi skutečně o velmi spontánní promluvu, která navazovala na oficiální projev, který měl Jakeš k funkcionářům Západočeského kraje. Odrážela myšlenkovou stavbu Miloše Jakeše a současně způsob komunikace, rétoriky, který byl asi v té době ve vysokých komunistických kruzích běžný. Nedělejme si iluze, že se Jakeš vymykal. A byli tam lidé, kteří měli rétorickou výbavu ještě horší než Jakeš.

Vidíte nějakou zajímavost v tom, co Jakeš říkal?

Je tam, myslím, patrné, že zvažoval nějaké reformy. Když byl Jakeš v dubnu 1989 na důležitém jednání v Sovětském svazu, tak mu Gorbačov řekl, že musí začít dělat politické reformy a výměnou za to se Sovětský svaz nebude vyjadřovat k srpnové okupaci v tom smyslu, že by revidoval svůj postoj, že nešlo o bratrskou pomoc, ale okupaci. Takže Jakeš byl v té době tlačen do nějakých politických reforem a já myslím, že o tom, jak o těchto reformách přemýšlí, je vlastně i ten projev na Červeném Hrádku. Současně je tam vidět, že jeho vedení není schopno ustoupit v některých otázkách ani o milimetr. Na legendárních slovech o Haně Zagorové je patrné, jak stále vyžadovali od občanů ideologickou kázeň. To znamená, aby nepodepisovali kritická prohlášení, jako bylo Několik vět.

Jak máme rozumět větě „Gorbačov řekl, že musí dělat politické reformy“? Co tím myslel?

My zatím bohužel nemáme možnost studovat sovětské archivy, abychom věděli, jak tehdy přesně sovětské vedení uvažovalo. Ale řekl bych, že Gorbačov očekával, že i v Československu se udělají podobné reformy jako v Sovětském svazu. Mám na mysli hlavně tzv. glasnosť, tedy demokratizační posuny. Uvědomme si jednu věc: v Sovětském svazu na jaře 1989 proběhly polosvobodné volby, zatímco u nás se ani náznakem neuvažovalo o tom, že by se takový typ voleb uskutečnil. Myslím, že Gorbačov trošku tlačil Jakeše k tomu, aby se větší názorová otevřenost a možnost politické plurality objevila také v Československu.

Byl na konci osmdesátých let ve vedení KSČ někdo, kdo by Gorbačovovy názory sdílel?

Ve vedení byly náznaky reformistů, ale těch se Jakeš v roce 1988 zbavil. Například svého asi největšího oponenta Lubomíra Štrougala, kterého vyřadil z funkce předsedy vlády. Nebo se zbavil Antonína Kapka, což je bizarní postava v tom, že šlo o jednoho z autorů tzv. zvacího dopisu.

Proč byl vlastně v roce 1987 vybrán do čela KSČ zrovna Jakeš?

Myslím, že šlo o kompromis. Byl člověkem, který nejméně vadil.

Komu nejméně vadil?

Nejméně vadil obecně. V druhé polovině osmdesátých let byly ve vedení KSČ dvě vyprofilované skupiny: jedna reformnější Štrougalova a proti ní dogmatici kolem Vasila Biľaka. Jakeš byl nakonec kompromisní kandidát, který byl ovšem podpořen hlavně konzervativci.

Jak by KSČ postupovala, pokud by ji vedla Štrougalova skupina?

Štrougal neměl příliš oporu ve vedení strany, tedy v předsednictvu ÚV KSČ, on měl spíš podporu v technokratických vládních kruzích. V archivu StB jsem narazil na to, že Štrougalův blízký spolupracovník Zbyněk Soják jednal o spolupráci s Obrodou, tedy disidenty z levicového proudu. Kdyby nedošlo k zásahu na Národní třídě a následným demonstracím, tak se mohlo klidně stát, že jsme se dostali do podobné situace jako Bulharsko: na jaře 1990 by se uskutečnil 18. sjezd KSČ a na něm by vedení KSČ ohlásilo personální změny a opatrné politické reformy – a komunisté by zůstali u moci. Byli jsme ale ve střední Evropě a okolní události na nás měly vliv.

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].