Noc, benzinky a taxikáři
Plastic People hledají v černé díře žižkovského podsvětí ukradené nástroje
Bylo to daleko horší, než když máte v ranním pivu mouchu, přišlápnete psa a uniknou vám pěkné chvíle s krasavicí. Takhle kdysi ve své písni skupina The Plastic People of the Universe definovala zkažený den. A teď o mnoho let později její dnešní členové zjistili, jak to vypadá, když prastarou píseň o blbém dni není na čem hrát. Po koncertě v pražském baru U Vystřelenýho oka jim kdosi vytloukl okénko u dodávky a ukradl nástroje. Zdrcení hudebníci teď chodí po zastavárnách, hledají saxofon, kytary a violu a zjišťují, jak barvitý je svět žižkovského podsvětí.
Náhoda u Rockyho
„Těsně před půlnocí jsme slyšeli tříštit sklo, ale mysleli jsme, že to někdo řádí někde v bytě,“ vzpomíná na předminulou čtvrteční noc v temné uličce na dolním Žižkově kytarista Joe Karafiát. Dodávka byla v té době bez dozoru, protože řidič zašel na chvilku dovnitř za ostatními. „Staré omlácené kytary jsou dražší než nové, to ale zloději nepoznají, takže ji nejspíš někdo koupí za pár tisíc,“ vzdychne si Joe Karafiát, který si svůj červený nástroj přivezl před pěti lety z Ameriky a dal za něj 30 tisíc.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].