Žijeme ve zvláštním rozporu. Nikdy v dějinách naší křesťanské civilizace jsme necítili takovou potřebu číst a psát jako dnes. Nikdy nevycházelo tolik knih, neexistovalo tolik nakladatelství, knihkupectví, literárních cen ani čtenářů, už se dokonce ozývají stesky, že knih vychází příliš mnoho. A přesto se právě v současné době polemizuje o jejich zániku. Poutavou formou rozhovoru s názvem Knih se jen tak nezbavíme teď do diskuse o budoucnosti tohoto kulturního nástroje vstupují italský spisovatel Umberto Eco a francouzský scenárista a esejista Jean-Claude Carrière, oba milovníci knih. Nikoho tedy asi nepřekvapí, že oba své drahé artefakty brání: "Kniha je jako lžíce, kladivo, kolo nebo nůžky,“ říká Eco. "Jakmile jste je jednou vynalezli, už to lépe udělat nemůžete. Nemůžete vymyslet lžíci, která by byla lepší než lžíce.“
S tím nelze než souhlasit, ovšem pořád zde zůstává ještě jedna možnost. Můžeme vynalézt něco docela jiného se stejnou funkcí.
Je to tak, Umberto
V diskusích o zániku knihy panuje ještě jeden rozpor, který je třeba předeslat. Stejně jako všechny katastrofické vize budoucnosti i tato se rodí spíše věštěním ze sedliny na dně šálku, a tak se každý její stoupenec i odpůrce stává falešným prorokem. Toho jsou si dobře vědomi oba bibliofilové, jejichž diskusi moderuje novinář Jean-Philippe de Tonnac. O diskusi ale…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 49 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
