Spor o Cobaina

V Londýně v pátek končí vyšetřování smrti bývalého agenta KGB i nástupnické tajné služby FSB Alexandra Litviněnka, který před necelými devíti lety zemřel na otravu radioaktivním poloniem. Vyšetřování má stanovit, čí rukou – a minimálně policie v tom má jasno. Jak prohlásil právník reprezentující Scotland Yard Richard Horwell, jediné logické vysvětlení, k němuž dospěl na základě důkazů, ukazuje na ruský stát.

Dva hlavní podezřelí – agenti FSB Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj – podle Horwella „neměli osobní motiv“ a byli „pravděpodobně“ zaštítěni ruskou vládou. Byť Litviněnko sám na smrtelné posteli ukázal přímo na ruského prezidenta Putina, Horwell naopak zdůraznil, že policie k takovým závěrům nedospěla. Litviněnko uprchnul do Británie v roce 2000 poté, co začal veřejně upozorňovat na praktiky FSB, již obviňoval z vraždění opozičních aktivistů i politiků či korupce.

Svět obletěla ve středu zpráva

, že tajemný lídr hnutí Tálibán Muhammad Umar je po smrti a nejspíš zemřel už před dvěma nebo třemi lety. Německý týdeník Der Spiegel

přináší rozhovor

s dánskou novinářkou Bette Damovou, která působila v afghánském Kábulu jako reportérka osm let a nyní pracuje na Umarově biografii. Což není snadný úkol vzhledem k tomu, že kupříkladu existuje jediná Umarova fotografie - a ani u ní nevíme s jistotou, jestli se mu díváme skutečně do tváře. Reportérka v rozhovoru vysvětluje, že načasování oznámení Umarova úmrtí není náhoda, ale má spíše podpořit mírová jednání mezi afghánskou a pákistánskou vládou na jedné straně a radikály z Tálibánu na straně druhé. „Informace pochází z pákistánských zdrojů. Je možné, že Pákistán se snaží donutit Tálibán, aby jmenoval nového vůdce,“ říká Damová s tím, že tomu by odpovídal i fakt, že Umarovu smrt potvrdil i sám Tálibán. Umarova role byla nicméně podle ní přeceňována americkou armádou i médii a neexistují jasné důkazy, že by fundamentalistické hnutí skutečně řídil.

Ultraortodoxní Židé nejsou v Izraeli příliš populární. Není divu, důvodů k tomu mají umírnění Izraelci řadu: přezíravý postoj k ženám, přestože jsou to právě ony, kdo početné rodiny živí, nebo odpor k demokracii (během voleb se pokoušejí blokovat volební místnosti a brání lidem v naplnění základního občanského práva). Ultraortodoxní tisk pak předstírá, že ženy na vedoucích pozicích rovnou neexistují – jako když z fotky solidárního pochodu státníků Paříží po útoku na redakci Charlie Hebdo vymazal deník HaMevaser tváře německé kancléřky Angely Merkelové či starostky Paříže Anne Hidalgo.

Netolerance zahrnuje i homosexuály. Jak informuje deník The New York Times, jeden z ultraortodoxních mužů ve čtvrtek pobodal šest lidí na každoročním pochodu LGBT komunity v Jeruzelémě. Dvě z obětí útoku jsou v kritickém stavu. Jde o muže jménem Yishai Schlissel, který byl před měsícem propuštěn z vězení, kde si odpykal desetiletý trest za útok na účastníky pochodu v roce 2005. Tehdy zranil tři lidi. Právě tato skutečnost už vedla ke kritice policie: NYT citují účastníky pochodu, kteří mají pocit, že bezpečnostní složky měly na Schlissela lépe dohlédnout.

Občas – zejména v pátek - neškodí si menu oživit popkulturou.

Vztah vdovy po Kurtu Cobainovi

, zpěvačky a herečky Courtney Love, a jejich dcery Frances Bean je dlouhodobě komplikovaný, zatím poslední kapitolu ovšem napsaly bok po boku. Bojují společně proti tomu, aby byly zveřejněny fotografie pořízené v Cobainově domě poté, co zpěvák rockové kapely Nirvana spáchal na jaře 1994 sebevraždu.

Kvůli fotkám a dalším policejním dokumentům souvisejícím s Cobainovou smrtí žaluje město Seattle a tamní policii televizní producent Richard Lee, který tvrdí, že jejich zveřejnění potvrdí jeho dlouhodobou teorii. Podle ní si rocková hvězda nesáhla na život sama, ale zemřela násilnou smrtí; a aby toho nebylo málo, přidává do mixu vládní konspiraci. Dokumenty mimochodem loni prošel seattleský policista specializující se na staré případy – a neshledal na nich nic, co by neodpovídalo oficiálnímu vysvětlení.

Silné argumenty soudu předkládá zejména dvaadvacetiletá Frances Bean, jejíž soukromí a klid jsou soustavně narušovány fanoušky jejího otce. Jeden z nich se kupříkladu před časem vloupal do jejího domu, zatímco byla na dovolené, a tři dny tam čekal na její návrat. Posedlost dcerou jedné z největších rockových ikon posledních dekád podporuje její podoba s otcem, která je – jak řekla před časem magazínu Rolling Stone – nevídaná i podle Cobainových spoluhráčů.

Video: Vyberte si: Buď se bude mýt, nebo jíst hovězí:

Kulturní tip: Beseda u Bigbítu. Topolový hájek, Tasov, 31. 7.–1. 8. V České republice neexistuje druhý festival, který by dal svému návštěvníkovi tak dobrý přehled o aktuálním dění na tuzemské (a také slovenské) alternativní scéně, jako Beseda u Bigbítu. Mohou za to jak organizátorské schopnosti týmu, který je mimo jiné propojený i s hudební cenou Vinyla, tak příhodná poloha Tasova na rozhraní bývalého Československa. Na programu tu letos mají Monikino Kino, Vložte kočku, Div I Ded, Korben Dallas, Nod Nod či písničkářku Katarziu. Vedle nich ale zahrají také hosté z Německa (Von Spar), Polska (Wovoka) či Srbska (Repetitor).