Polská premiérka je dcera horníka a černého uhlí se nevzdá

O novém vývoji ohledně sestřeleného ruského letadla na syrsko-turecké hraniciinformují čtvrteční The New York Times. Pozornost zaměřují na tureckou provincii Hatay, nad kterou ruská stíhačka před sestřelením přelétla. Její příběh ukazuje, jak z blízkovýchodního bojiště neustále vystupují nové a dosud ve světě málo známé příběhy svědčící o složitosti tamní historie a kultury. Kdo znal před dvěma lety například Jezídy? A kdo věděl o syrských Turkmenech, které teď turecké armáda chrání před ruským bombardováním? Hayat je další takový příklad.

V této turecké provincii se mísí etničtí Turci a Arabové. Je také směsí náboženství, s mnoha muslimy i početnou křesťanskou menšinou. V Hatay leží například biblické město Antiochie. Po první světové válce území připadlo Francii, která tehdy převzala vládu nad Sýrií. Etničtí Turci ale v roce 1938 vyhlásili nezávislou republiku a v dalším roce ji připojili k Turecku. Hatay neobsáhnul všechny etnické Turky žijící v oblasti, mnozí z nich zůstali na nejsevernějším území Sýrie a od příbuzných je oddělovala přísně hlídaná hranice. Rodiny se jen výjimečně mohly navštívit.

Sýrie ztrátu svého území pravidelně zpochybňovala. V syrských mapách toto území pořád náleží pod vládu Damašku. Rusko během minulých desítek let v přeshraničním sporu stranilo Sýrii, hájilo její nárok na ztracené území, i proto je turecká vláda na současné přelety ruských stíhaček tak citlivá a úterní sestřelení stíhačky tak důležité. Mnozí analytici spekulují, zda Rusové vzdušný prostor v této oblasti narušovali nahodile, nebo úmyslně kvůli této komplikované historii.

Polsko může dělat na konferenci o klimatu velké problémy

,

píše deník Politico

. Nová polská vláda má k uhlí ještě bližší vztah než ta předchozí a její ministr životního prostředí pochybuje, že globální oteplování je dílem člověka. Může se stát, že Polsko nepodepíše dohodu o snižování emisí, k níž se mají příští týden zavázat státy na světové konferenci v Paříži. Anebo tím jen vyhrožuje, aby přinutilo Evropskou unii ustoupit od vlastního ambiciózního plánu přechodu na obnovitelné zdroje energie.

V Polsku se střetlo několik faktorů, které dělají z nové vlády evropského strašáka v boji proti oteplování. Premiérka Beata Szydlo je dcerou horníka a na černé uhlí nedá dopustit. Kromě toho vláda argumentuje, že snížením těžby uhlí se v zemi zvýší nezaměstnanost. Po parlamentních volbách usedli do vlády konzervativci, kteří nemají moc v lásce Evropskou unii, a tedy ani důvod ji vycházet vstříc.

Nebude však také lehké smést dohodu ze stolu, protože předešlá polská vláda ještě v září podepsala společný evropský závazek snížit uhlíkové emise o 40 % ve srovnání se rokem 1990. Jenže zároveň Polsko vyrábí 85 % své elektřiny z 53 elektráren na černé uhlí a další plánuje postavit.

Vyjednavači dohodu pro konferenci v Paříži doufají, že polská vláda dostane rozum a nebude dohodu blokovat; ostatně také proto, aby měla lepší vyjednávací pozici pro výjimky, které se bude snažit uplatnit v rámci EU, píše Politico.

Pařížská konference z jiného pohledu. Plány, jak snižovat emise skleníkových plynů, které předložila většina zemí světa před nadcházející pařížskou konferencí o klimatu, jsou nedostatečné a nedokážou zabránit ohřátí planety o více než dva stupně Celsia, což je označováno za relativně bezpečnou hranici. Ví se to už dávno; na překvapivé důsledky teď ale upozornil list Guardian s odvoláním na zprávu Oxfam - neziskové organizace bojující proti chudobě.

Předložené plány jednotlivých zemí, budou-li skutečně splněny, povedou k tomu, že se do roku 2100 oteplí zhruba o tři stupně, což sice není nejkatastrofičtější scénář, ale i tak to znamená vážné problémy, které cítíme již dnes: sucha, povodně, vlny letních veder tak intenzivních, že některé regiony přivedou na pokraj obyvatelnosti. Přizpůsobit se novým podmínkám bude rozvojové země ročně stát 790 miliard dolarů, což je o polovinu víc, než kolik by stály adaptace v případě dodržení bezpečné „dvoustupňové“ hranice.

Pomoc vyspělých zemí přitom bude nedostatečná – plánují od roku 2020 věnovat 100 miliard dolarů ročně, jenže ty by měly rozvojovým státům sloužit nejen k adaptacím, ale také ke snižování emisí. Začínáme tedy být svědky nebezpečné zpětné vazby: snaha udělat něco s měnícím se podnebím není dostatečná, což povede k prodražování adaptací a tím i k dalšímu omezování úsilí problém řešit.

Islámský stát chtěl, aby se tu bojovníci ze Západu cítili dobře, a tak se tu procházeli s Red Bully, Nutellou a dorty.

Počítač jako příloha časopisu?

Dříve nemyslitelné sci-fi se právě stává realitou. K vánočnímu číslu britského časopisu MagPi – stojí šest liber, tedy asi 230 korun – dostanou čtenáři jako dárek počítač Raspberry Pi Zero. Mikropočítač velikosti kreditní karty disponuje vstupem na paměťovou kartu, dvěma USB výstupy, konektorem pro monitor a 512 megabajty paměti RAM.

Zero je zatím nejnovějším modelem řady Raspberry Pi. Levné miniaturní počítače mají sloužit především k cenově dostupné výuce fungování počítačů a programování ve školách a rozvojových zemích; od roku 2012 se jich prodalo několik milionů. Jeho současná, zatím nejvýkonnější verze je srovnatelná s nejvýkonnějšími počítači z doby před patnácti lety, zároveň je zřejmě nejlevnějším počítačem, který byl kdy sestaven.

Kromě prostředí pro výuku programování v různých jazycích, které běží na upravené verzi operačního systému Linux, existují pro Raspberry Pi i hotové programy, například syntezátor, s nímž je možné naživo vytvářet obstojné retro elektronické skladby. Kromě toho pro mikropočítač existuje i speciální verze oblíbené hry Minecraft. Zájemci, kteří se k Zero nedostanou prostřednictvím časopisu, ho můžou koupit samostatně za pět dolarů – necelých 130 korun – v několika britských a amerických obchodech; brzo by měl být k dostání také v Česku.

Islámský stát chtěl, aby se tu bojovníci ze Západu cítili dobře, a tak se tu procházeli s Red Bully, Nutellou a dorty.

„Byli jsme mladí, chodili jsme do klubů a do kaváren. A nikdo z nás se nezajímal o politiku. V Sýrii byl před revolucí zločin být jakýmkoli způsobem politický,“ vzpomíná Abdel Aziz al-Hamza na dobu před pěti lety. Tehdy studoval v syrské Rakce biologii, snil o tom, že pak vystuduje v Jordánsku nebo Turecku farmacii, pak se vrátí domů a bude si budovat kariéru.

Dnes je mluvčím podzemní novinářské skupiny Raqqa Is Being Slaughtered Silently (R.B.S.S.), která světu dodává skrze internet zprávy o tom, jak krutě v Rakce vládne již dva roky Islámský stát – a to navzdory tomu, že někteří z nich za to již byli zavražděni.

Islámský stát chtěl, aby se tu bojovníci ze Západu cítili dobře, a tak se tu procházeli s Red Bully, Nutellou a dorty.

V roce 2011 přišly první demonstrace proti režimu, v březnu 2013 Rakku osvobodily jednotky Free Syrian Army. „Byli jsme první svobodné syrské město,“ říká Hamza v textu Řćt pravdu o ISIS, který otiskl web magazínu The New Yorker. Jenže už pár měsíců přišel ISIS – část rebelů zabil, část ze strachu utekla a část se k islamistům přidala. Počátkem roku 2014 pak převzal IS nad městem totální kontrolu a začala jeho krutovláda. Vyhlásil jej za centrum chalífátu a začali sem přicházet dobrovolníci bojovníci z celého světa. „Bylo to jako druhý New York. Obyvatelé byli chudí, ale Islámský stát chtěl, aby se tu bojovníci ze Západu cítili dobře, a tak se tu procházeli s Red Bully, Nutellou a dorty.“

Místní naopak čekaly zákazy, zavřené školy, teror, ukřižování, popravy a nábor do ISIS; největší tíha dopadla na ženy. Skupina šesti mladíků se na Facebooku domluvila, že o tom všem dá vědět světu, a záhy zažila IS na vlastní kůži. Již v červnu 2014 byl za to jeden z nich popraven. „Chtěli jsme skončit, ale pak jsme si řekli, že jsou důležitější věci než naše životy,“ říká mluvčí Hanza. Někteří sice odešli a dnes pracují ze zahraničí, ale další zůstávají a dávají na web a sociální sítě zprávy, fotky a videa z Rakky. Včetně záběrů toho, když je někdo popraven za podezření, že s jejich skupinou spolupracoval.

Členové R.B.S.S. slibují, že ve svém boji neustanou. Říkají, že místní lidé jsou poněkud zklamaní přístupem Spojených států a „musí žít své 11. září měsíc za měsícem, rok za rokem“. Ale zároveň prohlašují, že chtějí vybudovat novou demokratickou a svobodnou Sýrii - a že to za ně nikdo neudělá. „Když budou USA nebo jiné vlády bojovat proti ISIS na Twitteru, budou to lidé brát jako propagandu. Když to budou dělat občanské skupiny jako my a ukazovat každodenní život pod Islámským státem, lidé nám uvěří.“

Video: Adele v show Jimmyho Fallona zazpívala svoje Hello s kapelou The Roots za doprovodu nástrojů z hodiny hudební výchovy.