Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Společnost

Končí éra omylem odeslaných mailů?

Rychlé zprávy • Jak připojit planetu • Tento mejl se smaže • Nenápadný moloch • Černý obchod s mezerami kvete

Autor: ČTK, AP
Autor: ČTK, AP

Dnes probíhá mimořádné jednání všech členů NATO svolané Tureckem. Regionální velmoc dlouho zůstávala stranou bojů syrských a iráckých bojů. Nezasahovala proti IS, aby nepomáhala kurdským bojovníkům. Po sérii nedávných útoků Turecko ale otočilo: bombarduje a likviduje nejen islamisty, ale i irácké Kurdy. Výsledkem jednání by mohlo být větší zapojení Spojených států do bojů na severu Sýrie a vytvoření nárazníkového pásma kolem tureckých hranic.

Autor: Globe Media /  Reuters
Autor: Globe Media / Reuters
Donald Trump, americký byznysmen a též republikánský kandidát na prezidenta, se může zdát z mnoha důvodů odpudivý: mistr odkladů v narukování se Johnu MacCainovi, že se nechal zajmout, teď jeho právník Michael Cohen sprostě vynadal a vyhrožoval reportérovi Daily Beast, když se zeptal, jak to tedy bylo s tím znásilněním Ivany Trump, když ona sama mnoho let starý incident za znásilnění označila. Odpudivý a ukřičený je, ale pořád s přehledem vede mezi republikánskými kandidáty. Tady je pět důvodů proč.

Muselo to být bolestivé, nicméně Británie utrpěla porážku od Francie tam, kde se to nemělo stát: v historicky prvním šampionátu v harrypotterovském famfrpálu.

S tím, jak pomoci třem miliardám lidí, kteří si nemohou přičíst ani toto menu, ani nic jiného, protože nemají připojení k internetu, si láme hlavu už několik lidí a firem. Facebook má svůj internet.org, Google svoje balóny a několik satelitních společností má svoje satelity, se kterými také bohulibě - a v budoucnu i ziskulibě, jak doufají- nakládají. Do řady pokušitelů se nově zařadil projekt Outernet.

Jednosměrný internet • Autor: Globe Media /  Reuters
Jednosměrný internet • Autor: Globe Media / Reuters

Princip vyvinutý malou stejnojmennou firmou je jednoduchý: nekomplikovaná a levná krabička, zprovozněná co nejjednodušším kódem a nazvaná Lighthouse, nabídne skrz satelitní připojení přístup k datům v síti. Mezi už zmíněnými firmami a Outernetem je ovšem jeden velký rozdíl: Facebook nebo satelitní OneWeb jsou velké firmy s velkými zdroji. Připojení přes satelitní zařízení (zatím nejmyslitelnější forma) je totiž nákladné - jak pro zřizovatele, tak stále ještě i pro ty, kterým má pomoci.

Outernet se tedy v jedné věci od ostatních odlišuje. Všichni ostatní nabízejí plnohodnotné připojení, Outernet pouze jednosměrné. Jeho krabička je přijímač, nikoliv vysílač. Mizí tak sice polovina kouzla internetu, jeho interaktivita, ale šéf Outernetu Syed Karim si myslí, že “lepší polovina než nic”.Protože nic je zatím to, co má většina z oněch tří miliard k dispozici, jak říká na serveru Wired.

Je to obdivuhodný a chvályhodný záměr, ale v neposlední řadě je to také obchodní záměr -  a to s sebou přináší několik etických dilemat. Co bude Outernet do svých Lighthousů vysílat, se rozhodne lidovým hlasováním. Do systému můžete natáhnout cokoliv (svou diplomovou práci, svůj odhad vývoje světové ceny rýže, svou novou píseň nahranou v kuchyni), ale co se dostane do světa, o tom už rozhodne komunita. Wikipedia to má asi jisté, Project Gutenberg asi také; ale dál?

Outernet přitom nabízí firmám a organizacím možnost zaplatit si přednostní přenášení svých dat - v důsledku to totiž bude vždy Outernet, kdo bude mít největší kontrolu nad datovým tokem. Námluvy jsou to zatím nevinné: Světová banka by ráda vysílala svá makroekonomická data, UNICEF svoje tweety (jestli někdo v Čadu může prahnout právě po tomhle druhu informací, posudťe sami). Je to ale přece jen skrytý háček: proč by měl mít někdo možnost svoje informace předřazovat před ostatní, když jejich příjemci jsou v jednoznačně nevýhodném postavení - sami o ničem rozhodovat nemůžou.

Podobné kritice čelil už Internet.org, který ve své první podobě do značné míry redukoval internet na Facebook. To by bylo překvapení pro jeho uživatele, až by zjistili, že svět nemá jen modrou lištu! Internet.org ustoupil, plán svých služeb rozšířil - ale jak to nakonec dopadne, bude pochopitelně záviset především na vůli Facebooku.

Autor: Google
Autor: Google

A je to dobré. Prohlížeč Chrome nabídl možnost smazat mail. Už odeslaný! A to ne po třiceti vteřinách (to už můžeme dávno), ale kdykoliv. A klidně i přečtený. Aplikaci, která by vymýšlela inteligentní výmluvy, proč je místo zprávy v inboxu nápis “tento email byl zničen”, možná někdo vyvíjí, ale ke stažení ještě nikde není.

Doplněk Dmail nabídne řešení všech těch kancelářských mýtů o omylem odeslaných mailech, které se pravděpodobně dějí mnohem méně často, než se říká, nicméně stát se můžou. Nabízí nejen možnost už odeslaný email smazat - a to i ve schránkách uživatelů, kteří jej nainstalovaný nemají. Je také možné trochu po špiónsku jeho zničení přednastavit například 5 minut po odeslání, což se může hodit i pro nikoliv nekalé úmysly, nebo email zašifrovat, aby jej mohl přečíst jen jeho adresát. Není to příliš sofistikovaná ochrana před zvědavci, ale buďme upřímní: velká část zvědavců také není příliš sofistikovaná.

Verze pro iOS a Android už se vyrábí.

Mozkem systému není člověk, nýbrž algoritmus • Autor: Globe Media /  Reuters
Mozkem systému není člověk, nýbrž algoritmus • Autor: Globe Media / Reuters

V minulém menu jsme nabídli polskou reportáž, nyní nabízíme reportáž britskou. Reportér BBC Tim Maughan se vydal s jednou z obchodních lodí obří dánské přepravní firmy Maersk po východoasijských přístavech. Co ho k tomu vedlo? Mylná úvaha, že už nejsme schopni dechberoucích a údiv budících projektů, jako třeba postavit nesmírně dlouhou zeď nebo doletět na Měsíc a projít se po něm. Chyba lávky, říká Maughan, ohromné věci vytváříme dál, jen nejsou tak dobře vidět.

Jednou z těch věcí je celoplanetární síť přepravy nákladů. Ta vám už nejspíš doručila oblečení, která máte na sobě, monitor či displej, z něhož právě čtete -  a jak se tak autor menu podíval, tak i klávesnici, na níž toto čtení vzniklo. O promyšlenosti systému je těžké udělat si představu. Ostatně dojem, že jeřáby, lodě, nákladní vozy, které jej udržují v chodu, řídí lidé, je mylná. Lidé jsou na úrovni oněch jeřábů. Mozkem systému není člověk, nýbrž algoritmus. A lidé ze systému brzy zmizí, někde už ostatně zmizeli. Počtení a pokoukání zde.

Když hackerskou firmu někdo hackne, to se pak dozvíme věci! Stalo se to italskému výrobci spywaru Hacking Team a jejich emailová korespondence je nyní k dispozici veřejnosti. Co z těchto pokoutních obchodních výměn plyne?

Celosvětový obchod s objevenými, nicméně nezveřejněnými bezpečnostními mezerami v oblíbených aplikacích či operačních systémech jen kvete. Prodávají se za různé ceny od několika tisíc po půl milionu dolarů. Takový programátor svedený na scestí složitě objeví mezeru, kterou by weboví padouši (například Hacking Team) mohli zneužít. Neřekne to ovšem ani Applu, ani Adobe, ani Microsoftu, nýbrž zmíněným padouchům.

Je to zábavné čtení, mohlo by koneckonců být horší: italská firma byla druhořadý nákupčí a o objevené díry složitě bojovala. Zase tak úspěšná nebyla. Co ale nevíme a pouze tušíme: Jak jsou úspěšní nákupčí první ligy? Tedy vládní agentury a tajné služby, které si mohou dovolit platit mnohem víc a jejichž technologické možnosti jsou s internetovými příštipkáři nesrovnatelné.

Video: Nemáte práci? A nemáte před sebou ani vidinu na zlepšení? Zbývá jen jobless uptown funk, hit jordánského YouTube. Jediná, ovšem docela závažná chyba: bohužel to příliš nepomůže.

Kulturní tip: Protektor. ČT2 28.7.2015  21:40. Co všechno člověk zradí por lásku? „Protektor - pokud mě paměť neklame - je vůbec první český snímek, který z odstupu ukazuje dobu první republiky a protektorátu tak, že se vůbec nesnaží kompletně přizpůsobit duchu tehdejších filmů ani si vybájit vlastní jednotnou retropodobu tehdejší společnosti,“ napsal v recenzi v roce  2009 Kamil Fila.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].