Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Společnost

Doba počítačů končí

Proč nehubneme • Zdravé Pompeje • K čemu je vynálézání jazyků

Autor: Ilustrace Pavel Reisenauer, Ilustrace - Pavel Reisenauer
Autor: Ilustrace Pavel Reisenauer, Ilustrace - Pavel Reisenauer

Mezi mileniály obíhá mem zvaný „Old Economy Steven“. Je na něm teenager z přelomu 70. a 80. let a mladá generace si skrze něj dělá legraci (a možná trochu léčí mindráky) z toho, co už dnes není možné. Naštěstí i naneštěstí. „K hláškám o rychlém nabytí majetku a pracovním trhu by měli ještě dodat, že Steven chodil skoro každý den do McDonalda, a přitom měl pořád velikost jeansů dvaatřicet,“ začíná Olga Khazan svůj článek na webu The Atlantic. Ukazuje se totiž, že při stejném příjmu potravy a výdeji energie je dnes mnohem těžší udržet si stejnou váhu než před dvaceti či třiceti lety.

Autor: Archiv
Autor: Archiv

Potvrdila to studie zveřejněná v časopise Obesity Research & Clinical Practice. Autoři zkoumali stravovací návyky 36 tisíc Američanů mezi lety 1971 a 2008 a fyzické aktivity 14 000 lidí v rozmezí roků 1988 - 2006. Pak dali výsledky dohromady podle množství jídla, věku, aktivity a indexu obezity BMI. A našli překvapivé souvztažnosti. Ti, kteří v roce 2006 zkonzumovali stejné množství kalorií, tuků i bílkovin a vykázali stejný objem cvičení jako lidé v roce 1988, měli vyšší BMI o 2,3 bodu.  „Jinými slovy lidé s týmiž návyky jsou dnes o deset procent těžší – a pokud si chtějí váhu udržet, musí jíst míň a cvičit víc,“ cituje text Jennifer Kuk, profesorku z torontské York University.

Autor: Archiv
Autor: Archiv

Nejde však pouze o objem stravy a cvičení. Jennifer Kuk jmenuje tři další příčiny - byť upozorňuje, že jde zatím spíš o hypotézy. Za prvé jsou lidé vystaveni většímu množství chemických látek, pesticidů či sloučenin v obalech, které mohou proměnit hormonální procesy, jež ovlivňují naši váhu. Za druhé radikálně narostlo množství užívaných léků – zejména antidepresiv, které často způsobují nárůst váhy.

A konečně profesorka Kuk se svými spolupracovníky míní, že existují změny ve složení mikroflóry žijící v našem těle, zejména v tom, jaké máme střevní bakterie. To všechno jsou podle ní faktory, které lidé nemohou z velké části ovlivnit, a proto výzkumnice říká, abychom také změnili svou představu o ideální postavě. A abychom byli k lidem s nadváhou vstřícnější a nevystavovali je posměchu.

Pokud máte chytrý telefon, nejspíš většinu času jen trávíte ve třech aplikacích. Spolu s mnoha dalšími zjištěními a čísly to ukázal průzkum o užívání mobilních zařízení, který publikovala analytická společnost comScore. Týká se sice Spojených států, odráží však změny v používání digitálních přístrojů, kterými prochází celý svět.

Především se potvrzuje, že počítače coby hlavní elektronická zařízení pomalu, ale jistě končí. Čas, který uživatelé stráví před monitory, se vlastně nemění - ale z celkové doby, po kterou běžný Američan užívá digitální přístroje, dnes připadá na počítač už jen 38 procent času, zbylých 62 procent se věnuje mobilu či tabletu.

Britský voják s iPadem • Autor: Archiv
Britský voják s iPadem • Autor: Archiv

Z průměrných sedmnácti hodin týdně, které uživatelé se svými zařízeními stráví, přitom polovinu času vystačí s jedinou aplikací – a necelých čtrnáct hodin s některou ze své nejoblíbenější trojice. Nepřekvapí přitom, že pro čtyři z pěti majitelů chytrých telefonů se na některém z předních míst umístil Facebook; v závěsu za ním je YouTube a Messenger, doprovodná aplikace Facebooku na posílání zpráv.

Přestože na nejmladší generaci uživatelů cílí řada nových aplikací a sociálních sítí, Facebook si mezi nimi (a stejně jako mezi všemi věkovými kategoriemi) drží jasné prvenství. Mladí lidé stráví v mobilní facebookové aplikaci přes 25 hodin měsíčně, čtyřikrát více než na v pořadí druhém Instagramu.

Odvážné kroky, které Facebook v dlouho nejistém mobilním prostředí podniká, se firmě vyplácejí.  Firma přichází se stále novými způsoby, jak je ke svým uživatelům dostat – od přesných možností jejich zacílení podle zájmů nebo oblíbených stránek po speciální reklamní stránky s fotkami přes celou obrazovku. A čísla ukazují, že facebookové reklamy nejenže na mobilech fungují, ale fungují dokonce lépe než na tradičních webových stránkách.

Stejně úspěšné je mobilní video, na jehož automatické přehrávání Facebook přes kritiku vsadil a s jehož masivním rozšířením stále počítá. Oproti předpokladům skeptiků tak tahle sociální síť ani po jedenácti letech nemizí – a soudě podle trendů, které mobilní průzkum ukázal, se na špici svaté trojice mobilních aplikací bude držet i dál. S čím dál dostupnějším mobilním připojením ho ani všudypřítomné reklamy a videa nezastaví.

Italští archeologové, radiologové, ale také třeba ortodontisté spojili síly a přišli na to, že obyvatelé starověkých Pompejí možná byli v lepším zdravotním stavu, než jsme dnes my. Jejich jídelníček by mohly obchody se zdravou stravou okopírovat beze zbytku: málo cukrů, hodně ovoce a zeleniny. Na římské přejídací večírky zde tedy podle všeho zase tak často nedocházelo, soudě aspoň dle perfektního stavu zubů pompejských.

Zevrubné zkoumání je možné díky nové skenovací technice, která dokáže prohlédnout sádrové schránky, v nichž jsou těla některých obětí uložena. To je sice umožnilo vyzvednout, a můžeme se proto obdivovat i děsit živosti jejich posledních póz, ale nebylo možné ostatky skutečně prozkoumat - až doposud.

K pevnému zdraví a ukázkovým zubům pompejských přispíval kromě životosprávy také nedaleký Vesuv se svou pravidelnou dodávkou fluoru do vody i ovzduší. Až do 23. listopadu 79 př.n.l., kdy toho fluoru začalo být trochu moc.

Autor: ČTK, AP
Autor: ČTK, AP

Prezident Barack Obama pronesl další projev k další masové střelbě, již k patnácté během jeho necelých osmi let v úřadě. Obama byl zjevně unavený a frustrovaný z faktu, že se Američanům stále nedaří zamezit událostem, jako byla čtvrteční tragédie, při níž na oregonské univerzitě zemřelo devět lidí a sedm dalších jich bylo rukou šestadvacetiletého střelce zraněno.

A stejně jako v předchozích případech, i tentokrát americký prezident vyzval ke změně zákonů. „Nestačí říci, že na oběti a jejich rodiny myslíme a modlíme se,“ řekl Obama. „Fakt, že k něčemu takovému v Americe dochází každých pár měsíců, je výsledkem našeho politického rozhodnutí.“ Jak poznamenává magazín Time, takto ostrý projev - jenž de facto učinil politiky odmítající změny legislativy spoluodpovědnými -  Obama přednesl také proto, že si na sklonku svého funkčního období může dovolit.Nedílnou součástí sci-fi a fantasy světů jsou i uměle vytvořené jazyky, kterými mluví všichni od trpaslíků a elfů po mimozemšťany. Náročným čtenářům a divákům přitom nestačí, aby slova vypadala či zněla exoticky: řeč, kterou nelidské postavy mluví, musí působit realisticky, tak, že má fungující gramatická pravidla. V tvorbě takových neexistujících jazyků, zejména elfské quenijštiny, se vyžíval už J. R. R. Tolkien. Řadu z těch novějších - především jazyk Dothraki ze seriálové Hry o trůny - má na svědomí lingvista David J. Peterson, který právě vydává knihu The Art of Language Invention (Umění vynalézt jazyk).Hra o trůny: Snad mě přeloží dobřeHra o trůny: Snad mě přeloží dobře • Autor: HBOS Petersonem, jehož knížka je prý sice zasvěcená, ale pro průměrného sci-fi fanouška příliš odborná, mluvil web Wired. „Naučit se cizí řeč je rozhodně něco jiného než vymyslet vlastní,“ říká v článku znalec dvaceti jazyků. „Cítím se mnohem lépe, když mám mluvit arabsky, než když používám Dothraki - přestože si myslím, že Dothraki ovládám líp.“Právě televizní seriály jako Hra o trůny podle Petersona umělé jazyky (mezi které patří i klingonština nebo esperanto) zpopularizovaly i mezi nelingvisty. Paradoxně to způsobuje rozepře v jazykovědné komunitě, která se umělými jazyky zabývá - stávají se příliš populárními a začínají se jim věnovat i nezasvěcení. Protože se původní milovníci jazykotvorby setkávají na dnes zastaralých internetových diskusních fórech, zatímco ti noví na sociálních sítích jako Tumblr, nemají přitom, jak spolu komunikovat. „Ti mladí dědí království, jehož historii neznají a o kterém nic neví. Znovu vynalézají všechno, co jsme už dříve dovedli k dokonalosti,“ shrnuje situaci Peterson, který se svou knihou snaží staré znalosti zachovat i pro nové generace.A má vymýšlení neexistujících jazyků vlastně nějaký smysl? „Když někdy v budoucnu potkáme skutečné mimozemšťany, je možné, že vůbec nebudeme chápat jejich systém komunikace,“ říká Peterson s tím, že právě průkopníci umělých jazyků budou ti, kteří budou kontakt umět navázat. „Pokud tou dobou totiž budeme mluvit jen anglicky a ostatní jazykové znalosti se vytratí, budeme všichni dost v háji.“Video: NASA provedla „fakt-checking“ filmu Marťan.Kulturní tip: Adelheid. Film režiséra Františka Vláčila natočený v roce 1969 podle stejnojmenné novely Vladimíra Körnera. Děj se odehrává v Sudetech krátce po skončení druhé světové války. Do vesnice je jako správce znárodněného majetku přidělen bývalý voják ze západní fronty (Petr Čepek) - a je ubytován ve vile po místním aktivním nacistovi, kde se setkává s jeho dcerou (Emma Černá).

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].