Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika, Společnost

Buď chlap! Aneb jak muži čelí svým emocím

Buď chlap • Korporátní Clintonová • Beethoven a Kanye West? • Je mi líto kluků

Boyhood • Autor: Universal Pictures
Boyhood • Autor: Universal Pictures

„Nebreč, seš velkej kluk. No tak, řekni si, že jsi chlap: Jsem chlap,“ zní mužský hlas mimo záběr kamery, zatímco batole se snaží zadržet slzy při něčem, co se jeví být jako jeho první očkování. Video pak končí záběrem na chlapce, který křiví obličej zlostí a skrze slzy a stisknuté zuby cedí pokřik: „Jsem chlap.“ Tak vypadá video, které přinesl jeden ze studentů na přednášky o maskulinitě, jež Andrew Reiner vede na Towson University. Záznam ho inspiroval k pozoruhodnému příspěvku Teaching Men to be Emotionally Honest.

Výchova mužů k citové otevřenosti se už na základě popsaného příkladu jeví být mimořádně těžká, protože od útlého věku jsou obecně vedení k tomu, aby své veškeré emocionální výkyvy přetavovali v rozčílení a vztek. Mužská identita se tak zakládá na vnitřním konfliktu.

A i když jsme zažili módní vlnu metrosexuálů i otců na mateřské, stereotyp drsného muže umírá pomalu. Že je něco v nepořádku, se dá doložit i na skutečnosti, že na vysokých školách začínají muži tvořit menšinu a dosahují horších výsledků (možné důvody tu jsou i ty, že muž nemá vypadat jako někdo, kdo šprtá a příliš se snaží). Oproti tomu v sebevražednosti muži vedou 4:1.

Reiner se opírá o výzkumy, v nichž malí chlapci předškolního věku vykazují větší emocionalitu, větší orientaci na kolektiv, více vyjadřují pocity radosti a více vyhledávají kontakt s matkou. Což všechno jsou kvality, které se v průběhu školních let vytrácejí a v průběhu puberty se na středních školách a později na kampusech rodí party a bratrstva s přísnými pravidly.

Další komplikace pak přinášejí první vztahy. Zde se ve výzkumech potvrzuje, že chlapci do romantických lásek vkládají více očekávání i proto, že jejich milostný partner je v danou chvíli ta jediná a hlavní osoba, k níž mohou – a dovolí si - být otevření. U mladých žen je přitom velmi běžné, že se se svými pocity svěřují kamarádkám i rodičům.

Problém Hillary Clinton nejsou jen peníze z korporátního sektoru, ale její korporátní světonázor.Pod tímto titulkem napsala Naomi Klein komentář k aktuální kampani prezidentské kandidátky a k jejímu zdrženlivému pohledu na změnu klimatu. Klein sice vyzdvihuje to, že Hillary Clinton je ideální protivník republikánů. Ale je také velmi slabý soupeř korporací – konkrétně těch, které mají zájem na těžbě a zpracování fosilních paliv a nezřídka brání budování struktur pro alternativní zdroje energie. Těžkou pozici má proto, že tyto společnosti a jejich lobbisté se podílejí na financování jak Clinton Foundation, tak přímo její kampaně.

Autor: REUTERS
Autor: REUTERS

Klein vysvětluje, že nebezpečí Hillary Clintonové vychází ze základní myšlenky filantrokapitalismu, potažmo přesvědčení, že změna přemýšlení o klimatu a globálním oteplování je možná pouze tehdy, pokud bude výhodná pro trh, popřípadě pokud se spolehneme na ničím nevymahatelnou dobrou vůli a ústupky znečišťovatelů a jejich chuť udělat „správnou věc.“  Vedle toho – konstatuje Naomi Klein -  postoj Bernieho Sanderse je veden jasnou snahou prosadit regulace, které by zajistily čistší prostředí.

„Sunderland je typické dělnické město a zdejší muži nejsou příliš hovorní. Není to ten typ chlapů, co jsou expresivní. A je mi líto kluků, kteří musí vyrůst v prostředí, kde jejich mužské vzory nejsou expresivní. Dopadá to pak tak, že to v sobě celý týden držíš, strádáš, a o se víkendu úplně zliješ,“ popisuje své domovské město zpěvák Barry Hyde v profilu pro The Guardian – což se dá svým způsobem číst v přímé návaznosti na článek o mužské emocionalitě.

Frontman před lety úspěšné britské kytarovky Futureheads prožil roky největší slávy v bitvě s psychickou poruchou. Bylo mu devatenáct, když poprvé bodoval v hitparádě a stejně tak prodělal svou manickou epizodu. Ve velmi otevřeném portrétu Hyde líčí tlaky šoubyznysu, jeho neschopnost fungovat v kapele,  léčbu meditací i to, jak manické fáze svědčí kreativitě, ale jsou následované ukrutnými propady. Období popularity a euforie Hydeovi ztížilo rozeznání jeho nemoci; dnes se však po odmlce, během níž pracoval také jako kuchař v restauraci, vrací na scénu se sólovým albem Malady. Titul je zjevnou přesmyčkou mezi hudbou (melody) a nemocí (malady).

Je koncertní spojení Beethovena a Kanye Westa jen hloupý nápad, nebo skutečně opravdu hodně hloupý nápad? Na tuto otázku hledá odpověď Jayson Greene na serveru Pitchfork. Pod názvem Yeethoven se totiž v půli dubna chystá losangeleská Young Music Foundation uvést spojení Beethovenovy páté symfonie se skladbami s Westova alba Yeezus, které je víc než na melodiích postavené na minimalistických beatech.

Kanye West a Jay-Z • Autor: Profimedia.cz
Kanye West a Jay-Z • Autor: Profimedia.cz

Greene, který mimo jiné roky pracoval i v časopise zaměřeném na vážnou hudbu, rekapituluje podobné úlety jako Debussy Goes Clubbing. Vysvětluje nesmyslnost podobného binárního míchání vysokého a nízkého, nového a starého. Pokládá to za pohodlnou strategii, která ve finále nepřeje kritickému myšlení. To vše, aby konstatoval, že i když West svou egoistickou náturou vykazuje třeba mnohé rysy, jaké měl třeba Igor Stravinskij, neznamená to, že by se jejich hudba mohla snadno prolnout.

Video: Britská producentka a písničkářka Shura chystá debutové album sice až na začátek července, ale klip k finálnímu tracku The Space Tapes se dočkal premiéry už nyní.

Kulturní tip: „Syrová, vitální … opravdová,“ nebo „jako novodobý Leonard Cohen.“ Tak kritiky hodnotí tvorbu britských Buriers, kteří se právě nacházejí na turné po Česku. V sobotu vystupují v trutnovském Kabinetu, v neděli v K Centru v Kolíně a v pondělí v Praze v Café Potrvá - a další zastávky je ještě čekají.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].